fundamentalismus křesťanský (JKI-K)

fundamentalismus křesťanský (z lat. fundamentum – základ, podklad) Bezvýhradné, nekritické zastávání názorů určité náb. -kř. doktríny. Původně souhrn stanovisek hájených v některých denominacích soudobého protestantismu (zejm. u baptistů, presbyteriánů, evangelikálů, metodistů), kde se vytvořil kolem 1910 jako antimodernistické, antievolucionistické, antiliberální a protivěd. učení. Velký důraz klade na bibli a hájí stanovisko tzv. literarismu, doslovného znění bible. Základ (fundament) křesťanství tvoří víra v dogmata a zázraky (např. neposkvrněné početí, neomylnost bible, tělesné zmrtvýchvstání), ovšem jejich výčty se liší. Shoda naopak panuje v přesvědčení o nepřípustné reformovatelnosti základů kř. víry např. prostřednictvím transformace různých věd. poznatků do teologie. Dokladem ostrého prosazování vlastních stanovisek f.k. je daytonský („opičí“) proces v USA 1925. Dnes je pojem f. užíván pro označení různých náb. integralistických učení (proto též integralismus). fundamentalismus (JKI-J) židovský, fundamentalismus (JKI-I) islámský

Břetislav Horyna