dharmaguptaka (Buddh): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">dharmaguptaka</span>, pál. ''dhammaguttika'' – hínajánská škola vzešlá ze ''[[sthaviraváda (Buddh)|sthaviravády]]'' pod vlivem ''[[mahíšásaka (Buddh)|mahíšásaky]]'' asi tři století po Buddhově skonu; založil ji šrílancký mnich [[Dharmagupta (Buddh)|Dharmagupta]] (pál. Dhammagutta) a vzkvétala zejména v jižní Indii. V některých názorech se shodovali s ''[[mahásangha (Buddh)|mahásanghou]]'' a s ''[[mahíšásaka (Buddh)|mahíšásakou]]'', například v tom, že dar mnišské obci nepovažovali za tak záslužný jako dar Buddhovi, protože Buddha prý stál mimo tento svět, dále pak, že ''[[Buddha (Buddh)|buddhové]]'' a ''[[Bódhisattva (Buddh)|bódhisattvové]]'' kráčejí jinou cestou než učedníci (san. ''[[šrávaka (Buddh)|šrávaka]]'', pál. ''sávaka''), protože učedníci nemohou v tomto životě dosáhnout procitnutí (''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]''), leda nanejvýš stavu dokonalého mnicha ''[[arhant (Buddh)|arhanta]]'' (pál. ''arahant''). ''Dharmaguptovci'' se velmi zasloužili o šíření buddhismu do střední Asie a do Číny. Stopy po nich našli v [[Uddijána (Buddh)|Uddijáně]] (san. Udjána, dnešní údolí Svát na sever od Pešávaru v Pákistánu) [[Süan-cang (Buddh)|Süan-cang]] počátkem 5. století a [[I-ťing (Buddh)|I-ťing]] koncem 7. století. ''[[Vinajapitaka (Buddh)|Vinajapitaka]]'', ''Koš kázně'', obsahuje v této škole 250 pravidel a zápovědí pro mnichy a 348 pro mnišky; roku 105 n. l. ho do čínštiny přeložil [[Buddhajašas (Buddh)|Buddhajašas]].
+
<span id="entry">dharmaguptaka</span>, pál. ''dhammaguttika'' – hínajánská škola vzešlá ze ''[[sthaviraváda (Buddh)|sthaviravády]]'' pod vlivem ''[[mahíšásaka (Buddh)|mahíšásaky]]'' asi tři století po Buddhově skonu; založil ji šrílancký mnich [[Dharmagupta (Buddh)|Dharmagupta]] (pál. Dhammagutta) a vzkvétala zejména v jižní Indii. V některých názorech se shodovali s ''[[mahásangha (Buddh)|mahásanghou]]'' a s ''[[mahíšásaka (Buddh)|mahíšásakou]]'', například v tom, že dar mnišské obci nepovažovali za tak záslužný jako dar Buddhovi, protože Buddha prý stál mimo tento svět, dále pak, že ''[[buddha (Buddh)|buddhové]]'' a ''[[Bódhisattva (Buddh)|bódhisattvové]]'' kráčejí jinou cestou než učedníci (san. ''[[šrávaka (Buddh)|šrávaka]]'', pál. ''sávaka''), protože učedníci nemohou v tomto životě dosáhnout procitnutí (''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]''), leda nanejvýš stavu dokonalého mnicha ''[[arhant (Buddh)|arhanta]]'' (pál. ''arahant''). ''Dharmaguptovci'' se velmi zasloužili o šíření buddhismu do střední Asie a do Číny. Stopy po nich našli v [[Uddijána (Buddh)|Uddijáně]] (san. Udjána, dnešní údolí Svát na sever od Pešávaru v Pákistánu) [[Süan-cang (Buddh)|Süan-cang]] počátkem 5. století a [[I-ťing (Buddh)|I-ťing]] koncem 7. století. ''[[Vinajapitaka (Buddh)|Vinajapitaka]]'', ''Koš kázně'', obsahuje v této škole 250 pravidel a zápovědí pro mnichy a 348 pro mnišky; roku 105 n. l. ho do čínštiny přeložil [[Buddhajašas (Buddh)|Buddhajašas]].
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06

dharmaguptaka, pál. dhammaguttika – hínajánská škola vzešlá ze sthaviravády pod vlivem mahíšásaky asi tři století po Buddhově skonu; založil ji šrílancký mnich Dharmagupta (pál. Dhammagutta) a vzkvétala zejména v jižní Indii. V některých názorech se shodovali s mahásanghou a s mahíšásakou, například v tom, že dar mnišské obci nepovažovali za tak záslužný jako dar Buddhovi, protože Buddha prý stál mimo tento svět, dále pak, že buddhovébódhisattvové kráčejí jinou cestou než učedníci (san. šrávaka, pál. sávaka), protože učedníci nemohou v tomto životě dosáhnout procitnutí (bódhi), leda nanejvýš stavu dokonalého mnicha arhanta (pál. arahant). Dharmaguptovci se velmi zasloužili o šíření buddhismu do střední Asie a do Číny. Stopy po nich našli v Uddijáně (san. Udjána, dnešní údolí Svát na sever od Pešávaru v Pákistánu) Süan-cang počátkem 5. století a I-ťing koncem 7. století. Vinajapitaka, Koš kázně, obsahuje v této škole 250 pravidel a zápovědí pro mnichy a 348 pro mnišky; roku 105 n. l. ho do čínštiny přeložil Buddhajašas.

Vladimír Miltner