Maňdžušrímúlakalpa (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Maňdžušrímúlakalpa</span> [mañjuśrīmūlakalpa] – ''Maňdžušrího základní pravidla'', pozoruhodný spis, jenž je přechodným a |
+ | <span id="entry">Maňdžušrímúlakalpa</span> [mañjuśrīmūlakalpa] – ''Maňdžušrího základní pravidla'', pozoruhodný spis, jenž je přechodným a spojujícím článkem mezi mahájánskými ''sútrami'' a tantrickými písemnostmi. ''Maňdžušrímúlakalpa'' se sice sama drží za mahájánskou „tlustou“ ''[[sútra (Buddh)|sútru]]'' (''mahájánavaipuljasútra''), avšak silně připomíná ''[[tantrismus (Buddh)|tantry]]'' tím, jak zdůrazňuje provozovací přísnost a závaznost stanoveného rázu předepsaných obřadů; nadto ji tibetští překladatelé řadí přímo mezi ''tantry'' a označují ji za ''múlatantru'', tedy „kořenný“, základní tantrický spis, a nikoli za ''múlakalpu'', základní pravidla. Stalo se tak zřejmě v důsledku postupných úprav a doplňování původního textu, který bezpochyby pochází z doby před 10. stoletím; někteří ho kladou do 8. století, jiní ještě dále do minulosti. ''Maňdžušrímúlakalpa'' je obsáhlá encyklopedie o pětapadesáti kapitolách. Pojednává o různých bodech nauky a rituálu, o historických událostech, o astrologii, o polobožských ''[[vidjádharové (Buddh)|vidjádharech]]'' atd. Je psána prózou s převahou veršů v klasickém sanskrtu s výjimkou několika tvarů prákrtských, běžně užívaných v buddhistických textech. Dost pozornosti věnuje i bráhmanským božstvům a zaříkadlům. |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06
Maňdžušrímúlakalpa [mañjuśrīmūlakalpa] – Maňdžušrího základní pravidla, pozoruhodný spis, jenž je přechodným a spojujícím článkem mezi mahájánskými sútrami a tantrickými písemnostmi. Maňdžušrímúlakalpa se sice sama drží za mahájánskou „tlustou“ sútru (mahájánavaipuljasútra), avšak silně připomíná tantry tím, jak zdůrazňuje provozovací přísnost a závaznost stanoveného rázu předepsaných obřadů; nadto ji tibetští překladatelé řadí přímo mezi tantry a označují ji za múlatantru, tedy „kořenný“, základní tantrický spis, a nikoli za múlakalpu, základní pravidla. Stalo se tak zřejmě v důsledku postupných úprav a doplňování původního textu, který bezpochyby pochází z doby před 10. stoletím; někteří ho kladou do 8. století, jiní ještě dále do minulosti. Maňdžušrímúlakalpa je obsáhlá encyklopedie o pětapadesáti kapitolách. Pojednává o různých bodech nauky a rituálu, o historických událostech, o astrologii, o polobožských vidjádharech atd. Je psána prózou s převahou veršů v klasickém sanskrtu s výjimkou několika tvarů prákrtských, běžně užívaných v buddhistických textech. Dost pozornosti věnuje i bráhmanským božstvům a zaříkadlům.