Vrdždži (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Vrdždži</span> [vṛjji], pál. Vadždži [vajji] – republikánská konfederace několika kmenů, z |
+ | <span id="entry">Vrdždži</span> [vṛjji], pál. Vadždži [vajji] – republikánská konfederace několika kmenů, z nichž nejvýznamnější úlohu v dějinách Buddhovy doby hráli Vrdždžiové, Liččhaviové, Vidéhové a Džňátrkové (pál. Ňáija); tyto kmeny nezachovávaly endogamii, a tak docházelo k míšení. Hlavním městem konfederace bylo [[Vaišálí (Buddh)|Vaišálí]] (pál. Vésáli; dnešní Bésárh na levém břehu Gandaku na sever od Hádžípuru), středisko Vrdždžiů a Liččhaviů. Vidéhové měli hlavní město Mithilu (pál. Mijulu) či Džanakapuru (dnešní Džanakpur v okrese Darbhanga) a Džňátrkové, z nichž vyšel zakladatel [[džinismus (Buddh)|džinismu]] Mahávíra Džina, sídlili ve městě Kundapuře (dnešní Basukund) nedaleko Vaišálí. K této konfederaci patřili také Ugrové (pál. Ugga), Bhógové, Ikšvákuovci (pál. Okkáka) aj. Později se do popředí prodrali Liččhaviové, kmen asi sinotibetský, a svůj význam si podrželi i v dalších staletích. Okolní státy s nimi pěstovaly přátelské styky; např. magadhský král [[Bimbisára (Buddh)|Bimbisára]] měl za manželku liččhavskou princeznu, jedna z chotí Čandragupty I. z dynastie [[Guptovci (Buddh)|Guptovců]] (vládl v létech 320–335 n. l.) byla též z královského rodu liččhavského a s královským rodem népálským byli Liččhaviové spřízněni až do 7. století. |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06
Vrdždži [vṛjji], pál. Vadždži [vajji] – republikánská konfederace několika kmenů, z nichž nejvýznamnější úlohu v dějinách Buddhovy doby hráli Vrdždžiové, Liččhaviové, Vidéhové a Džňátrkové (pál. Ňáija); tyto kmeny nezachovávaly endogamii, a tak docházelo k míšení. Hlavním městem konfederace bylo Vaišálí (pál. Vésáli; dnešní Bésárh na levém břehu Gandaku na sever od Hádžípuru), středisko Vrdždžiů a Liččhaviů. Vidéhové měli hlavní město Mithilu (pál. Mijulu) či Džanakapuru (dnešní Džanakpur v okrese Darbhanga) a Džňátrkové, z nichž vyšel zakladatel džinismu Mahávíra Džina, sídlili ve městě Kundapuře (dnešní Basukund) nedaleko Vaišálí. K této konfederaci patřili také Ugrové (pál. Ugga), Bhógové, Ikšvákuovci (pál. Okkáka) aj. Později se do popředí prodrali Liččhaviové, kmen asi sinotibetský, a svůj význam si podrželi i v dalších staletích. Okolní státy s nimi pěstovaly přátelské styky; např. magadhský král Bimbisára měl za manželku liččhavskou princeznu, jedna z chotí Čandragupty I. z dynastie Guptovců (vládl v létech 320–335 n. l.) byla též z královského rodu liččhavského a s královským rodem népálským byli Liččhaviové spřízněni až do 7. století.