ahmadíja (Islam): Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06

ahmadíja – významný, původně egyptský, mystický (súfijský) řád (taríqa), který založil as-Sajjid Ahmad al-Badawí (596–675 hidžry / 1199–1276). Proto se jí někdy říká též badawíja. Šajch al-Badawí pocházel z Maghribu, putoval do Mekky (svatá místa) a nakonec se usadil v roce 1236 ve městě Tanta v Dolním Egyptě. V Tantě stojí dodnes obrovská mešita s hrobem zakladatele řádu. Ta se stává každoročně srdcem oslav nejvýznamnějšího a nejmasovějšího egyptského mawlidu (narozeniny světce), kdy si věřící připomínají výročí al-Badawího smrti, tedy „den, kdy vstoupil na nebesa“ (ráj). Ahmadíja doznala v Egyptě masového rozšíření a její popularita se projevuje dodnes (mj. v rozsáhlé publikační činnosti). Patří mezi ta umírněná mystická bratrstva, jež si velmi zakládají na své věrnosti islámskému právu (šaríʻa). Její stoupenci v současném Egyptě pocházejí především z chudších vrstev městského obyvatelstva a z venkova. Stejným termínem se však označuje rovněž významný náboženský směr, který založil na konci 19. století indický reformátor Mirzá Ghulám Ahmad, jenž sice vyšel z islámu, avšak většina muslimů jej dodnes pokládá za zavrženíhodnou úchylku (bidʻa). Ahmadíja doznala velkého rozšíření mj. i na Západu a od „většinového“ islámu se liší především v chápání osobnosti Ježíše Krista, ʻÍsy (byl údajně pohřben v Kašmíru a na konci světa se jako mahdí vrátí na zemi), duchovní interpretaci džihádu a hlavně vnímáním osobnosti zakladatele hnutí.

Dále k tématu

Ahmad, Hazrat Mírzá Ghulám. Filosofie učení islámu. Přel. prof. Mandel & Botho von Kopp. Praha: Nakladatelství Islám, 2003;
Hrabal, František. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD Press, 1998;
Kropáček, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2006;
Žďárský, Pavel, ed. Alois Musil: Ze světa islámu. Praha: Akropolis, 2014.

Bronislav Ostřanský

Viz též: ahmadíja (JKI-I)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">ahmadíja</span> – významný, původně egyptský, [[mystický řád (Islam)|mystický (súfijský) řád]] (''taríqa''), který založil as-Sajjid Ahmad al-Badawí (596–675 hidžry / 1199–1276). Proto se jí někdy říká též ''badawíja. @'' Šajch al-Badawí pocházel z Maghribu, putoval do Mekky ([[svatá místa (Islam)|svatá místa]]) a nakonec se usadil v roce 1236 ve městě Tanta v Dolním Egyptě. V Tantě stojí dodnes obrovská [[mešita (Islam)|mešita]] s [[hroby (Islam)|hrobem]] zakladatele řádu. Ta se stává každoročně srdcem oslav nejvýznamnějšího a nejmasovějšího egyptského ''[[mawlidy (Islam)|mawlidu]]'' (narozeniny [[světci (Islam)|světce]]), kdy si věřící připomínají výročí al-Badawího [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrti]], tedy „den, kdy vstoupil na nebesa“ ([[ráj (Islam)|ráj]]). Ahmadíja doznala v Egyptě masového rozšíření a její popularita se projevuje dodnes (mj. v rozsáhlé publikační činnosti). Patří mezi ta umírněná mystická bratrstva, jež si velmi zakládají na své věrnosti islámskému právu (''[[šaríʻa (Islam)|šaríʻa]]''). Její stoupenci v současném Egyptě pocházejí především z chudších vrstev městského obyvatelstva a z venkova. Stejným termínem se však označuje rovněž významný náboženský směr, který založil na konci 19. století indický reformátor Mirzá Ghulám Ahmad, jenž sice vyšel z islámu, avšak většina muslimů jej dodnes pokládá za zavrženíhodnou úchylku (''[[bidʻa (Islam)|bidʻa]]''). Ahmadíja doznala velkého rozšíření mj. i na Západu a od „většinového“ islámu se liší především v chápání osobnosti Ježíše Krista, [[ʻÍsá (Islam)|ʻÍsy]] (byl údajně pohřben v Kašmíru a na [[konec světa (Islam)|konci světa]] se jako [[mahdí (Islam)|mahdí]] vrátí na zemi), duchovní interpretaci ''[[džihád (Islam)|džihádu]]'' a hlavně vnímáním osobnosti zakladatele hnutí.
+<span id="entry">ahmadíja</span> – významný, původně egyptský, [[mystický řád (Islam)|mystický (súfijský) řád]] (''taríqa''), který založil as-Sajjid Ahmad al-Badawí (596–675 hidžry / 1199–1276). Proto se jí někdy říká též ''badawíja''. [[šajch (Islam)|Šajch]] al-Badawí pocházel z Maghribu, putoval do Mekky ([[svatá místa (Islam)|svatá místa]]) a nakonec se usadil v roce 1236 ve městě Tanta v Dolním Egyptě. V Tantě stojí dodnes obrovská [[mešita (Islam)|mešita]] s [[hroby (Islam)|hrobem]] zakladatele řádu. Ta se stává každoročně srdcem oslav nejvýznamnějšího a nejmasovějšího egyptského ''[[mawlidy (Islam)|mawlidu]]'' (narozeniny [[světci (Islam)|světce]]), kdy si věřící připomínají výročí al-Badawího [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrti]], tedy „den, kdy vstoupil na nebesa“ ([[ráj (Islam)|ráj]]). Ahmadíja doznala v Egyptě masového rozšíření a její popularita se projevuje dodnes (mj. v rozsáhlé publikační činnosti). Patří mezi ta umírněná mystická bratrstva, jež si velmi zakládají na své věrnosti islámskému právu (''[[šaríʻa (Islam)|šaríʻa]]''). Její stoupenci v současném Egyptě pocházejí především z chudších vrstev městského obyvatelstva a z venkova. Stejným termínem se však označuje rovněž významný náboženský směr, který založil na konci 19. století indický reformátor Mirzá Ghulám Ahmad, jenž sice vyšel z islámu, avšak většina muslimů jej dodnes pokládá za zavrženíhodnou úchylku (''[[bidʻa (Islam)|bidʻa]]''). Ahmadíja doznala velkého rozšíření mj. i na Západu a od „většinového“ islámu se liší především v chápání osobnosti Ježíše Krista, [[ʻÍsá (Islam)|ʻÍsy]] (byl údajně pohřben v Kašmíru a na [[konec světa (Islam)|konci světa]] se jako [[mahdí (Islam)|mahdí]] vrátí na zemi), duchovní interpretaci ''[[džihád (Islam)|džihádu]]'' a hlavně vnímáním osobnosti zakladatele hnutí.
 <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 * Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014.
-''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[ahmadíja (JKI-I)|ahmadíja (JKI-I)]]<br />
 [[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 [[Kategorie:Islám]]