Fénix (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Símurgh hraje velmi významnou roli v súfijském písemnictví ([[súfismus (Islam)|súfismus]]), kam jej patrně přivedl svým pojednáním ''Risálat at-tajr'' (''Traktát o ptácích'') [[šajch (Islam)|šajch]] Ahmad al-Ghazzálí, bratr proslulého teologa, [[imám (Islam)|imáma]] Muhammada al-Ghazzálího, který se na tomto spise patrně rovněž podílel. Nejslavnější verzí tohoto příběhu však představil jeden z největších klasiků mystické perské literatury, Faríduddín ʻAttár ve své práci ''Mantiq at-tajr'', které bývá někdy překládáno jako ''Shromáždění ptactva'', jindy jako ''Řeč ptactva.'' V této velkolepé alegorii se třicet ptáků vedených „králem ptactva“ dudkem (''hudhud''), který sehrál klíčovou roli již při seznámení krále [[Sulajmán (Islam)|Sulajmána]] (Šalomouna) s [[Bilqís (Islam)|Bilqís]], královnou ze Sáby, vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu, aby poznali legendárního símurgha, který prý žije na samém konci světa. Cesta ptáků za símurghem je alegorií [[mystická cesta (Islam)|mystické cesty]] lidí k Bohu ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). V závěru celého pojednání se dozvídáme, že legendárního símurga našli ptáci sami v sobě (persky símurg totiž znamená „třicet ptáků“). |
Símurgh hraje velmi významnou roli v súfijském písemnictví ([[súfismus (Islam)|súfismus]]), kam jej patrně přivedl svým pojednáním ''Risálat at-tajr'' (''Traktát o ptácích'') [[šajch (Islam)|šajch]] Ahmad al-Ghazzálí, bratr proslulého teologa, [[imám (Islam)|imáma]] Muhammada al-Ghazzálího, který se na tomto spise patrně rovněž podílel. Nejslavnější verzí tohoto příběhu však představil jeden z největších klasiků mystické perské literatury, Faríduddín ʻAttár ve své práci ''Mantiq at-tajr'', které bývá někdy překládáno jako ''Shromáždění ptactva'', jindy jako ''Řeč ptactva.'' V této velkolepé alegorii se třicet ptáků vedených „králem ptactva“ dudkem (''hudhud''), který sehrál klíčovou roli již při seznámení krále [[Sulajmán (Islam)|Sulajmána]] (Šalomouna) s [[Bilqís (Islam)|Bilqís]], královnou ze Sáby, vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu, aby poznali legendárního símurgha, který prý žije na samém konci světa. Cesta ptáků za símurghem je alegorií [[mystická cesta (Islam)|mystické cesty]] lidí k Bohu ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). V závěru celého pojednání se dozvídáme, že legendárního símurga našli ptáci sami v sobě (persky símurg totiž znamená „třicet ptáků“). |
||
| − | < |
+ | <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
| + | * Bečka, Jiří, ed. ''Hledání pravdy a krásy: Antologie perské literatury''. Praha: DharmaGaia, 2005; |
||
| − | |||
| + | * Firdawsí, Abúʼl-Kásim Mansúr. ''Kniha králů''. Přel. Jaromír Borecký. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910; |
||
| − | Bečka, Jiří, ed. ''Hledání pravdy a krásy: Antologie perské literatury''. Praha: DharmaGaia, 2005; |
||
| + | * Ibn al-Mukaffaʼ. ''Kalíla a Dimna: Bidpájovy bajky''. Přel. Jaroslav Oliverius. Praha: Dar Ibn Rushd a Gema art, 2005. |
||
| − | |||
| − | Firdawsí, Abúʼl-Kásim Mansúr. ''Kniha králů''. Přel. Jaromír Borecký. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910; |
||
| − | |||
| − | Ibn al-Mukaffaʼ. ''Kalíla a Dimna: Bidpájovy bajky''. Přel. Jaroslav Oliverius. Praha: Dar Ibn Rushd a Gema art, 2005. |
||
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06
Fénix (símurgh) – jeden z bájných tvorů islámské kultury, jehož koncept se mísí s představou o dalším zázračném opeřenci, zvaném ʻAnqáʼ. Símurgh je mýtický pták, který se objevuje již na dvou místech Avesty. V perské epické tradici, nejlépe zachycené v Firdawsího Šáhnáme, je símurgh popisován jako obrovské stvoření, které se staralo o Zála, poté co by opuštěn svými rodiči, a o Rustama, bájného hrdinu íránského dávnověku, jemuž pomáhá bojovat s tyranským králem Isfandijárem. Perský fénix (símurgh) byl v pozdější tradici ztotožňován s fénixem arabským (ʻanqáʼ). Krásný příklad takového synkretismu obsahuje i proslulá sbírka zvířecích bajek, nazvaná Kalíla a Dimna. Podobně i v arabských výčtech předislámských íránských dějin (at-Tabarí, ath-Thaʻlabí) je símurgh ve vyprávění o Rustamovi nazýván právě slovem ʻanqáʼ.
Símurgh hraje velmi významnou roli v súfijském písemnictví (súfismus), kam jej patrně přivedl svým pojednáním Risálat at-tajr (Traktát o ptácích) šajch Ahmad al-Ghazzálí, bratr proslulého teologa, imáma Muhammada al-Ghazzálího, který se na tomto spise patrně rovněž podílel. Nejslavnější verzí tohoto příběhu však představil jeden z největších klasiků mystické perské literatury, Faríduddín ʻAttár ve své práci Mantiq at-tajr, které bývá někdy překládáno jako Shromáždění ptactva, jindy jako Řeč ptactva. V této velkolepé alegorii se třicet ptáků vedených „králem ptactva“ dudkem (hudhud), který sehrál klíčovou roli již při seznámení krále Sulajmána (Šalomouna) s Bilqís, královnou ze Sáby, vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu, aby poznali legendárního símurgha, který prý žije na samém konci světa. Cesta ptáků za símurghem je alegorií mystické cesty lidí k Bohu (Alláh). V závěru celého pojednání se dozvídáme, že legendárního símurga našli ptáci sami v sobě (persky símurg totiž znamená „třicet ptáků“).
Dále k tématu
- Bečka, Jiří, ed. Hledání pravdy a krásy: Antologie perské literatury. Praha: DharmaGaia, 2005;
- Firdawsí, Abúʼl-Kásim Mansúr. Kniha králů. Přel. Jaromír Borecký. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910;
- Ibn al-Mukaffaʼ. Kalíla a Dimna: Bidpájovy bajky. Přel. Jaroslav Oliverius. Praha: Dar Ibn Rushd a Gema art, 2005.