Fénix (Islam): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
 
Símurgh hraje velmi významnou roli v súfijském písemnictví ([[súfismus (Islam)|súfismus]]), kam jej patrně přivedl svým pojednáním ''Risálat at-tajr'' (''Traktát o ptácích'') [[šajch (Islam)|šajch]] Ahmad al-Ghazzálí, bratr proslulého teologa, [[imám (Islam)|imáma]] Muhammada al-Ghazzálího, který se na tomto spise patrně rovněž podílel. Nejslavnější verzí tohoto příběhu však představil jeden z největších klasiků mystické perské literatury, Faríduddín ʻAttár ve své práci ''Mantiq at-tajr'', které bývá někdy překládáno jako ''Shromáždění ptactva'', jindy jako ''Řeč ptactva.'' V této velkolepé alegorii se třicet ptáků vedených „králem ptactva“ dudkem (''hudhud''), který sehrál klíčovou roli již při seznámení krále [[Sulajmán (Islam)|Sulajmána]] (Šalomouna) s [[Bilqís (Islam)|Bilqís]], královnou ze Sáby, vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu, aby poznali legendárního símurgha, který prý žije na samém konci světa. Cesta ptáků za símurghem je alegorií [[mystická cesta (Islam)|mystické cesty]] lidí k Bohu ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). V závěru celého pojednání se dozvídáme, že legendárního símurga našli ptáci sami v sobě (persky símurg totiž znamená „třicet ptáků“).
  
Símurgh hraje velmi významnou roli v súfijském písemnictví ([[súfismus (Islam)|súfismus]]), kam jej patrně přivedl svým pojednáním ''Risálat at-tajr'' (''Traktát o ptácích'') [[šajch (Islam)|šajch]] Ahmad al-Ghazzálí, bratr proslulého teologa, [[imám (Islam)|imáma]] Muhammada al-Ghazzálího, který se na tomto spise patrně rovněž podílel. Nejslavnější verzí tohoto příběhu však představil jeden z největších klasiků mystické perské literatury, Faríduddín ʻAttár ve své práci ''Mantiq at-tajr'', které bývá někdy překládáno jako ''Shromáždění ptactva'', jindy jako ''Řeč ptactva.'' V této velkolepé alegorii se třicet ptáků vedených „králem ptactva“ dudkem (''hudhud''), který sehrál klíčovou roli již při seznámení krále [[Sulajmán (Islam)|Sulajmána]] (Šalomouna) s [[Bilqís (Islam)|Bilqís]], královnou ze Sáby, vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu, aby poznali legendárního símurgha, který prý žije na samém konci světa. Cesta ptáků za símurghem je alegorií [[mystická cesta (Islam)|mystické cesty]] lidí k Bohu ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). V závěru celého pojednání se dozvídáme, že legendárního símurga našli ptáci sami v sobě (persky símurg totiž znamená „třicet ptáků“).
   
−
<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
 +
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
  +
* Bečka, Jiří, ed. ''Hledání pravdy a krásy: Antologie perské literatury''. Praha: DharmaGaia, 2005;
−  
  +
* Firdawsí, Abúʼl-Kásim Mansúr. ''Kniha králů''. Přel. Jaromír Borecký. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910;
−
Bečka, Jiří, ed. ''Hledání pravdy a krásy: Antologie perské literatury''. Praha: DharmaGaia, 2005;
  
  +
* Ibn al-Mukaffaʼ. ''Kalíla a Dimna: Bidpájovy bajky''. Přel. Jaroslav Oliverius. Praha: Dar Ibn Rushd a Gema art, 2005.
−  
−
Firdawsí, Abúʼl-Kásim Mansúr. ''Kniha králů''. Přel. Jaromír Borecký. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910;
  
−  
−
Ibn al-Mukaffaʼ. ''Kalíla a Dimna: Bidpájovy bajky''. Přel. Jaroslav Oliverius. Praha: Dar Ibn Rushd a Gema art, 2005.
  
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06

Fénix (símurgh) – jeden z bájných tvorů islámské kultury, jehož koncept se mísí s představou o dalším zázračném opeřenci, zvaném ʻAnqáʼ. Símurgh je mýtický pták, který se objevuje již na dvou místech Avesty. V perské epické tradici, nejlépe zachycené v Firdawsího Šáhnáme, je símurgh popisován jako obrovské stvoření, které se staralo o Zála, poté co by opuštěn svými rodiči, a o Rustama, bájného hrdinu íránského dávnověku, jemuž pomáhá bojovat s tyranským králem Isfandijárem. Perský fénix (símurgh) byl v pozdější tradici ztotožňován s fénixem arabským (ʻanqáʼ). Krásný příklad takového synkretismu obsahuje i proslulá sbírka zvířecích bajek, nazvaná Kalíla a Dimna. Podobně i v arabských výčtech předislámských íránských dějin (at-Tabarí, ath-Thaʻlabí) je símurgh ve vyprávění o Rustamovi nazýván právě slovem ʻanqáʼ.

Símurgh hraje velmi významnou roli v súfijském písemnictví (súfismus), kam jej patrně přivedl svým pojednáním Risálat at-tajr (Traktát o ptácích) šajch Ahmad al-Ghazzálí, bratr proslulého teologa, imáma Muhammada al-Ghazzálího, který se na tomto spise patrně rovněž podílel. Nejslavnější verzí tohoto příběhu však představil jeden z největších klasiků mystické perské literatury, Faríduddín ʻAttár ve své práci Mantiq at-tajr, které bývá někdy překládáno jako Shromáždění ptactva, jindy jako Řeč ptactva. V této velkolepé alegorii se třicet ptáků vedených „králem ptactva“ dudkem (hudhud), který sehrál klíčovou roli již při seznámení krále Sulajmána (Šalomouna) s Bilqís, královnou ze Sáby, vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu, aby poznali legendárního símurgha, který prý žije na samém konci světa. Cesta ptáků za símurghem je alegorií mystické cesty lidí k Bohu (Alláh). V závěru celého pojednání se dozvídáme, že legendárního símurga našli ptáci sami v sobě (persky símurg totiž znamená „třicet ptáků“).

Dále k tématu

  • Bečka, Jiří, ed. Hledání pravdy a krásy: Antologie perské literatury. Praha: DharmaGaia, 2005;
  • Firdawsí, Abúʼl-Kásim Mansúr. Kniha králů. Přel. Jaromír Borecký. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910;
  • Ibn al-Mukaffaʼ. Kalíla a Dimna: Bidpájovy bajky. Přel. Jaroslav Oliverius. Praha: Dar Ibn Rushd a Gema art, 2005.

Bronislav Ostřanský