fitna (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">fitna</span> – arabský pojem původně označující zkoušku ryzosti (např. u zlata), v kontextu klasického slovníku islámských politických a duchovních [[dějiny (Islam)|dějin]] znamenající svod, rozkol či rozbroj, který může vážně ohrozit semknutostí obce věřících (''umma''). Do muslimské historiografie se tento výraz poprvé zapsal v době tzv. První občanské války (656–661), kdy došlo nedlouho po [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrti]] proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] k bojům mezi jeho nástupcem a zároveň prvním [[imám (Islam)|imámem]] šíitů ʻAlím ibn Abí Tálib a jeho oponenty. Důsledky tohoto zápasu, během nějž došlo k prvnímu schizmatu v islámu, kdy se vytvořily zárodky sunnitů, [[šíʻa (Islam)|šíʻi]] i [[cháridža (Islam)|cháridži]] ostatně přetrvávají dodnes. V současnosti jeden z nejrespektovanějších islamologů Giles Kepel vnímá fitnu jako protipól [[džihád (Islam)|džihádu]] a charakterizuji ji takto: „…znamená vzpouru, válku v srdci islámu, odstředivou sílu, která do muslimského společenství vnáší rozkol, zárodky rozpadu a zhouby. Džihád naproti tomu vnitřní tenze mírní a přenáší je mimo sféru islámu. Fitna je trvalou hrozbou pro budoucnost muslimské společnosti; ʻulamáʼ, tito doktoři islámského práva, si ji s obavami uvědomují a brání se jí rozvahou a obezřetností.“ |
<span id="entry">fitna</span> – arabský pojem původně označující zkoušku ryzosti (např. u zlata), v kontextu klasického slovníku islámských politických a duchovních [[dějiny (Islam)|dějin]] znamenající svod, rozkol či rozbroj, který může vážně ohrozit semknutostí obce věřících (''umma''). Do muslimské historiografie se tento výraz poprvé zapsal v době tzv. První občanské války (656–661), kdy došlo nedlouho po [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrti]] proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] k bojům mezi jeho nástupcem a zároveň prvním [[imám (Islam)|imámem]] šíitů ʻAlím ibn Abí Tálib a jeho oponenty. Důsledky tohoto zápasu, během nějž došlo k prvnímu schizmatu v islámu, kdy se vytvořily zárodky sunnitů, [[šíʻa (Islam)|šíʻi]] i [[cháridža (Islam)|cháridži]] ostatně přetrvávají dodnes. V současnosti jeden z nejrespektovanějších islamologů Giles Kepel vnímá fitnu jako protipól [[džihád (Islam)|džihádu]] a charakterizuji ji takto: „…znamená vzpouru, válku v srdci islámu, odstředivou sílu, která do muslimského společenství vnáší rozkol, zárodky rozpadu a zhouby. Džihád naproti tomu vnitřní tenze mírní a přenáší je mimo sféru islámu. Fitna je trvalou hrozbou pro budoucnost muslimské společnosti; ʻulamáʼ, tito doktoři islámského práva, si ji s obavami uvědomují a brání se jí rozvahou a obezřetností.“ |
||
| − | < |
+ | <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
| + | * Beránek, Ondřej, a Bronislav Ostřanský, eds. ''Islámský stát: Blízký východ na konci časů''. Praha: Academia, 2016; |
||
| + | * Kepel, Gilles. ''Válka v srdci Islámu''. Přel. Zdeněk Velíšek, Olga Velíšková. Praha: Karolinum, 2006; |
||
| + | * Mendel, Miloš. ''Džihád: Islámská koncepce šíření víry''. Brno: Atlantis, 1997; |
||
| + | * Mendel, Miloš. ''Víno a vinařství v dějinách islámu''. Praha: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 2010; |
||
| + | * Tauer, Felix. ''Svět islámu: Dějiny a kultura''. Praha: Vyšehrad, 2006. |
||
| + | ''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]'' |
||
| − | Beránek, Ondřej, a Bronislav Ostřanský, eds. ''Islámský stát: Blízký východ na konci časů''. Praha: Academia, 2016; |
||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[fitna (JKI-I)|fitna (JKI-I)]]<br /> |
||
| − | Kepel, Gilles. ''Válka v srdci Islámu''. Přel. Zdeněk Velíšek, Olga Velíšková. Praha: Karolinum, 2006; |
||
| − | |||
| − | Mendel, Miloš. ''Džihád: Islámská koncepce šíření víry''. Brno: Atlantis, 1997; |
||
| − | |||
| − | Mendel, Miloš. ''Víno a vinařství v dějinách islámu''. Praha: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 2010; |
||
| − | |||
| − | Tauer, Felix. ''Svět islámu: Dějiny a kultura''. Praha: Vyšehrad, 2006. |
||
| − | |||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]] |
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]] |
||
[[Kategorie:Islám]] |
[[Kategorie:Islám]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06
fitna – arabský pojem původně označující zkoušku ryzosti (např. u zlata), v kontextu klasického slovníku islámských politických a duchovních dějin znamenající svod, rozkol či rozbroj, který může vážně ohrozit semknutostí obce věřících (umma). Do muslimské historiografie se tento výraz poprvé zapsal v době tzv. První občanské války (656–661), kdy došlo nedlouho po smrti proroka Muhammada k bojům mezi jeho nástupcem a zároveň prvním imámem šíitů ʻAlím ibn Abí Tálib a jeho oponenty. Důsledky tohoto zápasu, během nějž došlo k prvnímu schizmatu v islámu, kdy se vytvořily zárodky sunnitů, šíʻi i cháridži ostatně přetrvávají dodnes. V současnosti jeden z nejrespektovanějších islamologů Giles Kepel vnímá fitnu jako protipól džihádu a charakterizuji ji takto: „…znamená vzpouru, válku v srdci islámu, odstředivou sílu, která do muslimského společenství vnáší rozkol, zárodky rozpadu a zhouby. Džihád naproti tomu vnitřní tenze mírní a přenáší je mimo sféru islámu. Fitna je trvalou hrozbou pro budoucnost muslimské společnosti; ʻulamáʼ, tito doktoři islámského práva, si ji s obavami uvědomují a brání se jí rozvahou a obezřetností.“
Dále k tématu
- Beránek, Ondřej, a Bronislav Ostřanský, eds. Islámský stát: Blízký východ na konci časů. Praha: Academia, 2016;
- Kepel, Gilles. Válka v srdci Islámu. Přel. Zdeněk Velíšek, Olga Velíšková. Praha: Karolinum, 2006;
- Mendel, Miloš. Džihád: Islámská koncepce šíření víry. Brno: Atlantis, 1997;
- Mendel, Miloš. Víno a vinařství v dějinách islámu. Praha: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 2010;
- Tauer, Felix. Svět islámu: Dějiny a kultura. Praha: Vyšehrad, 2006.
Viz též: fitna (JKI-I)