ribát (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
||
| + | * Al-Maqrízí, Taqíjuddín Ahmad. ''Popsání pozoruhodností Egypta''. Přel. Bronislav Ostřanský. Praha: Academia, 2012; |
||
| + | * Hattstein, Markus, a Peter Delius, eds. ''Islám: Umění a architektura''. Přel. Klára Ježková, Jan M. Heller. Praha: Slovart, 2006; |
||
| + | * Mendel, Miloš. ''Džihád: Islámská koncepce šíření víry''. Brno: Atlantis, 1997; |
||
| + | * Slobodník, M., a D. Deák, G. Pirický, eds. ''Súčasné podoby súfizmu od Balkánu po Čínu''. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010. |
||
| + | ''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]'' |
||
| − | Al-Maqrízí, Taqíjuddín Ahmad. ''Popsání pozoruhodností Egypta''. Přel. Bronislav Ostřanský. Praha: Academia, 2012; |
||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[ribát (JKI-I)|ribát (JKI-I)]]<br /> |
||
| − | Hattstein, Markus, a Peter Delius, eds. ''Islám: Umění a architektura''. Přel. Klára Ježková, Jan M. Heller. Praha: Slovart, 2006; |
||
| − | |||
| − | Mendel, Miloš. ''Džihád: Islámská koncepce šíření víry''. Brno: Atlantis, 1997; |
||
| − | |||
| − | Slobodník, M., a D. Deák, G. Pirický, eds. ''Súčasné podoby súfizmu od Balkánu po Čínu''. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010. |
||
| − | |||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]] |
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]] |
||
[[Kategorie:Islám]] |
[[Kategorie:Islám]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06
ribát – jedno z mnoha označení pro súfijský řádový dům, tedy „útočiště“ některého z islámských mystických řádů (taríqa). Toto jméno je běžné zejména v severní Africe, avšak pro tento „súfijský klášter“ starších západních cestopisů se používají i jiné pojmy: záwija, chánika, tekke atd. Ribát býval velmi často opevněn a k jeho „standardnímu“ vybavení patřily kromě nezbytné modlitebny a místnosti vyhrazené pro řádové ceremonie především malé cely, kde bydleli jednotliví členové, či adepti, řádu, kteří však jinak žili svým „civilním“ životem; do tohoto ústraní se uchylovali jen v určité, regulemi jednotlivých taríq přesně stanovené, dny. Pobyt v ústraní (chalwa) patřil též k tradičním součástem zkoušky adepta mystické cesty (muríd).
Dále k tématu
- Al-Maqrízí, Taqíjuddín Ahmad. Popsání pozoruhodností Egypta. Přel. Bronislav Ostřanský. Praha: Academia, 2012;
- Hattstein, Markus, a Peter Delius, eds. Islám: Umění a architektura. Přel. Klára Ježková, Jan M. Heller. Praha: Slovart, 2006;
- Mendel, Miloš. Džihád: Islámská koncepce šíření víry. Brno: Atlantis, 1997;
- Slobodník, M., a D. Deák, G. Pirický, eds. Súčasné podoby súfizmu od Balkánu po Čínu. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010.
Viz též: ribát (JKI-I)