Sulajmán (Islam): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">Sulajmán</span> (Šalomoun) – legendami opředený prorok a král. Sulajmán bývá tradičně vykreslován jako vzor moudrosti a rozvahy. Objevuje se v sedmi súrách [[Korán (Islam)|Koránu]], avšak jeho příběh se stal mimořádně produktivním především v prostředí muslimské lidové zbožnosti. Autoři sbírek vyprávění o [[prorokové a profécie (Islam)|prorocích]], jako byli al-Kisáʼí či ath-Thaʻlabí, v nich rozvádějí spoustu detailů, které nejsou v Koránu ani jen naznačeny. Sulajmán, jakožto vzor esoterického poznání podle lidových představ znal sté, tzv. nejmocnější jméno Boží (''ism Alláh al-aʻzam'', viz [[Překrásná jména Boží (Islam)|Překrásná jména Boží]]), a právě jeho prostřednictvím ovládal lidi i [[džinnové (Islam)|džinny]], kteří pro něj pracovali a v jeho službách vystavěli spoustu monumentálních staveb (dle tradičních představ mj. i pyramidy). V příbězích o králi Sulajmánovi figuruje zázračný létající koberec, ale především kouzelný prsten, na němž bylo vyryto tajemné, sté Boží jméno, a který byl z jedné strany železný (takto pečetil Sulajmán své rozkazy určené džinnům) a na druhé straně měděný (tak pečetil své příkazy určené lidem). Podle tradičního přesvědčení Sulajmán patřil k největším znalcům [[magie (Islam)|magie]] a okultních věd. Barvité legendy obestírají též jeho [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrt]]. Když zemřel, seděl prý na trůnu a opíral se o dřevěnou hůl. Proto si džinnové vůbec ničeho nevšimli a ještě rok pro něj pracovali, dokud červi nerozežrali hůl a Sulajmánovo tělo se s rachotem zřítilo z trůnu. Sulajmán údajně rozuměl řečí [[zvířata (Islam)|zvířat]] i ptactva a k jeho životu neodmyslitelně patří i působivé vyprávění o královně ze Sáby (viz [[Bilqís (Islam)|Bilqís]]), jež patří k těm vůbec nejpoetičtějším pasážím muslimské lidové profetologie.
 
<span id="entry">Sulajmán</span> (Šalomoun) – legendami opředený prorok a král. Sulajmán bývá tradičně vykreslován jako vzor moudrosti a rozvahy. Objevuje se v sedmi súrách [[Korán (Islam)|Koránu]], avšak jeho příběh se stal mimořádně produktivním především v prostředí muslimské lidové zbožnosti. Autoři sbírek vyprávění o [[prorokové a profécie (Islam)|prorocích]], jako byli al-Kisáʼí či ath-Thaʻlabí, v nich rozvádějí spoustu detailů, které nejsou v Koránu ani jen naznačeny. Sulajmán, jakožto vzor esoterického poznání podle lidových představ znal sté, tzv. nejmocnější jméno Boží (''ism Alláh al-aʻzam'', viz [[Překrásná jména Boží (Islam)|Překrásná jména Boží]]), a právě jeho prostřednictvím ovládal lidi i [[džinnové (Islam)|džinny]], kteří pro něj pracovali a v jeho službách vystavěli spoustu monumentálních staveb (dle tradičních představ mj. i pyramidy). V příbězích o králi Sulajmánovi figuruje zázračný létající koberec, ale především kouzelný prsten, na němž bylo vyryto tajemné, sté Boží jméno, a který byl z jedné strany železný (takto pečetil Sulajmán své rozkazy určené džinnům) a na druhé straně měděný (tak pečetil své příkazy určené lidem). Podle tradičního přesvědčení Sulajmán patřil k největším znalcům [[magie (Islam)|magie]] a okultních věd. Barvité legendy obestírají též jeho [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrt]]. Když zemřel, seděl prý na trůnu a opíral se o dřevěnou hůl. Proto si džinnové vůbec ničeho nevšimli a ještě rok pro něj pracovali, dokud červi nerozežrali hůl a Sulajmánovo tělo se s rachotem zřítilo z trůnu. Sulajmán údajně rozuměl řečí [[zvířata (Islam)|zvířat]] i ptactva a k jeho životu neodmyslitelně patří i působivé vyprávění o královně ze Sáby (viz [[Bilqís (Islam)|Bilqís]]), jež patří k těm vůbec nejpoetičtějším pasážím muslimské lidové profetologie.
   
<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
  +
* Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. ''Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy.'' Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;
 
Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. ''Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýtylegendy.'' Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;
+
* Al-Masʻúdí, Abú al-Hasan ʻAlí ibn al-Husajn ibn ʻAlí. ''Rýžoviště zlatadoly drahokamů''. Přel. Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1983;
  +
* Tomek, Jiří. ''Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádky''. Praha: Argo, 2016.
 
Al-Masʻúdí, Abú al-Hasan ʻAlí ibn al-Husajn ibn ʻAlí. ''Rýžoviště zlata a doly drahokamů''. Přel. Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1983;
 
 
Tomek, Jiří. ''Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádky''. Praha: Argo, 2016.
 
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06

Sulajmán (Šalomoun) – legendami opředený prorok a král. Sulajmán bývá tradičně vykreslován jako vzor moudrosti a rozvahy. Objevuje se v sedmi súrách Koránu, avšak jeho příběh se stal mimořádně produktivním především v prostředí muslimské lidové zbožnosti. Autoři sbírek vyprávění o prorocích, jako byli al-Kisáʼí či ath-Thaʻlabí, v nich rozvádějí spoustu detailů, které nejsou v Koránu ani jen naznačeny. Sulajmán, jakožto vzor esoterického poznání podle lidových představ znal sté, tzv. nejmocnější jméno Boží (ism Alláh al-aʻzam, viz Překrásná jména Boží), a právě jeho prostřednictvím ovládal lidi i džinny, kteří pro něj pracovali a v jeho službách vystavěli spoustu monumentálních staveb (dle tradičních představ mj. i pyramidy). V příbězích o králi Sulajmánovi figuruje zázračný létající koberec, ale především kouzelný prsten, na němž bylo vyryto tajemné, sté Boží jméno, a který byl z jedné strany železný (takto pečetil Sulajmán své rozkazy určené džinnům) a na druhé straně měděný (tak pečetil své příkazy určené lidem). Podle tradičního přesvědčení Sulajmán patřil k největším znalcům magie a okultních věd. Barvité legendy obestírají též jeho smrt. Když zemřel, seděl prý na trůnu a opíral se o dřevěnou hůl. Proto si džinnové vůbec ničeho nevšimli a ještě rok pro něj pracovali, dokud červi nerozežrali hůl a Sulajmánovo tělo se s rachotem zřítilo z trůnu. Sulajmán údajně rozuměl řečí zvířat i ptactva a k jeho životu neodmyslitelně patří i působivé vyprávění o královně ze Sáby (viz Bilqís), jež patří k těm vůbec nejpoetičtějším pasážím muslimské lidové profetologie.

Dále k tématu

  • Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy. Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;
  • Al-Masʻúdí, Abú al-Hasan ʻAlí ibn al-Husajn ibn ʻAlí. Rýžoviště zlata a doly drahokamů. Přel. Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1983;
  • Tomek, Jiří. Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádky. Praha: Argo, 2016.

Bronislav Ostřanský