Tisíc a jedna noc (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">Tisíc a jedna noc</span> – proslulý klenot světové literatury. ''Kniha Tisíce a jedné noci'' představuje jeden z největších skvostů klasického arabského písemnictví, a přestože tato encyklopedie nezahrnuje literární díla, ''Tisíc a jednu noc'' jakožto stěžejní a zcela nedocenitelný pramen k poznání středověké muslimské religiozitiy zde nemůžeme opomenout. Tento mimořádně rozsáhlý titul (který je modelovým příkladem tzv. rámcové skladby vyprávění) prošel dlouhým a složitým vývojem. Nejstarší část sbírky pochází z indického prostředí. Jedná se především o rámcový příbeh celé sbírky, vyprávějící o moudré dívce Šahrazád a krutém králi Šahrijárovi, a také o několik dalších pohádek a bajek. Za vlády dynastie Sásánovců (224–651) se toto vyprávění dostalo do Persie a zde bylo obohaceno o další příběhy (indický a perský originál se však nedochoval). Do arabštiny byla sbírka poprvé převedena koncem 7. stol., když si Arabové podrobili Írán. V 7–13. stol. byla sbírka Araby podstatně rozšířena. Tehdy vznikly celé cykly nových vyprávění o ʻabbásovských [[chalífa (Islam)|chalífech]], zejména o Hárúnovi ar-Rašídovi, množství milostných a cestopisných příběhů i desítky krátkých anekdot. Do sbírky byly převzaty též zbytky starých mezopotámskych mýtů, ale i řecké, byzantské i židovské náměty. Velký inspirační zdroj představovala také klasická arabská próza a dějepisná literatura, cestopisy a sbírky poučných a mravoličných příběhů (''[[adab (Islam)|adab]]''). Později se sbírka dostala do egyptské Káhiry, kde byla dále rozšiřována. Svou nynější podobu pak získala až v 18. stol. |
<span id="entry">Tisíc a jedna noc</span> – proslulý klenot světové literatury. ''Kniha Tisíce a jedné noci'' představuje jeden z největších skvostů klasického arabského písemnictví, a přestože tato encyklopedie nezahrnuje literární díla, ''Tisíc a jednu noc'' jakožto stěžejní a zcela nedocenitelný pramen k poznání středověké muslimské religiozitiy zde nemůžeme opomenout. Tento mimořádně rozsáhlý titul (který je modelovým příkladem tzv. rámcové skladby vyprávění) prošel dlouhým a složitým vývojem. Nejstarší část sbírky pochází z indického prostředí. Jedná se především o rámcový příbeh celé sbírky, vyprávějící o moudré dívce Šahrazád a krutém králi Šahrijárovi, a také o několik dalších pohádek a bajek. Za vlády dynastie Sásánovců (224–651) se toto vyprávění dostalo do Persie a zde bylo obohaceno o další příběhy (indický a perský originál se však nedochoval). Do arabštiny byla sbírka poprvé převedena koncem 7. stol., když si Arabové podrobili Írán. V 7–13. stol. byla sbírka Araby podstatně rozšířena. Tehdy vznikly celé cykly nových vyprávění o ʻabbásovských [[chalífa (Islam)|chalífech]], zejména o Hárúnovi ar-Rašídovi, množství milostných a cestopisných příběhů i desítky krátkých anekdot. Do sbírky byly převzaty též zbytky starých mezopotámskych mýtů, ale i řecké, byzantské i židovské náměty. Velký inspirační zdroj představovala také klasická arabská próza a dějepisná literatura, cestopisy a sbírky poučných a mravoličných příběhů (''[[adab (Islam)|adab]]''). Později se sbírka dostala do egyptské Káhiry, kde byla dále rozšiřována. Svou nynější podobu pak získala až v 18. stol. |
||
| − | < |
+ | <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
| + | * Oliverius, Jaroslav. ''Svět klasické arabské literatury''. Brno: Atlantis, 1995; |
||
| − | |||
| + | * Lane, Edward William. ''Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“''. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905; |
||
| − | Oliverius, Jaroslav. ''Svět klasické arabské literatury''. Brno: Atlantis, 1995; |
||
| + | * Tauer, Felix, překl. ''Tisíc a jedna noc''. Praha: Odeon, 2011. (8 dílů) |
||
| − | |||
| − | Lane, Edward William. ''Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“''. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905; |
||
| − | |||
| − | Tauer, Felix, překl. ''Tisíc a jedna noc''. Praha: Odeon, 2011. (8 dílů). |
||
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06
Tisíc a jedna noc – proslulý klenot světové literatury. Kniha Tisíce a jedné noci představuje jeden z největších skvostů klasického arabského písemnictví, a přestože tato encyklopedie nezahrnuje literární díla, Tisíc a jednu noc jakožto stěžejní a zcela nedocenitelný pramen k poznání středověké muslimské religiozitiy zde nemůžeme opomenout. Tento mimořádně rozsáhlý titul (který je modelovým příkladem tzv. rámcové skladby vyprávění) prošel dlouhým a složitým vývojem. Nejstarší část sbírky pochází z indického prostředí. Jedná se především o rámcový příbeh celé sbírky, vyprávějící o moudré dívce Šahrazád a krutém králi Šahrijárovi, a také o několik dalších pohádek a bajek. Za vlády dynastie Sásánovců (224–651) se toto vyprávění dostalo do Persie a zde bylo obohaceno o další příběhy (indický a perský originál se však nedochoval). Do arabštiny byla sbírka poprvé převedena koncem 7. stol., když si Arabové podrobili Írán. V 7–13. stol. byla sbírka Araby podstatně rozšířena. Tehdy vznikly celé cykly nových vyprávění o ʻabbásovských chalífech, zejména o Hárúnovi ar-Rašídovi, množství milostných a cestopisných příběhů i desítky krátkých anekdot. Do sbírky byly převzaty též zbytky starých mezopotámskych mýtů, ale i řecké, byzantské i židovské náměty. Velký inspirační zdroj představovala také klasická arabská próza a dějepisná literatura, cestopisy a sbírky poučných a mravoličných příběhů (adab). Později se sbírka dostala do egyptské Káhiry, kde byla dále rozšiřována. Svou nynější podobu pak získala až v 18. stol.
Dále k tématu
- Oliverius, Jaroslav. Svět klasické arabské literatury. Brno: Atlantis, 1995;
- Lane, Edward William. Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905;
- Tauer, Felix, překl. Tisíc a jedna noc. Praha: Odeon, 2011. (8 dílů)