Arje Samuel: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1950-01-20">20. ledna 1950</time> v Jeruzalémě (Izrael)</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1950-01-20">20. ledna 1950</time> v Jeruzalémě (Izrael)</span> |
||
| − | Rabín a pedagog, příjmení je uváděno také ve variantě Arie. Získal několik rabínských autorizací a oficiální teologická studia si doplnil na rabínském semináři ve Vídni. Již v mládí překvapoval značnou znalostí talmudu a dovedností objasňovat jeho text. První rabínské místo nastoupil v Dobříši, odkud v roce 1909 odešel na Smíchov (dnes součást Prahy). Kromě rabínské pozice zastával řadu dalších funkcí: byl spoluzakladatelem a členem prezidia židovské školy v Praze, předsedou Svazu rabínů v Čechách, členem řádu B‘nai B‘rith a různých sionistických organizací. Za svého působení v Praze vydal publikaci o kabale, po dlouhou dobu jedinou česky psanou rabínskou práci na toto téma, ''Pojednání o židovské mystice'' (1922). Před začátkem druhé světové války odešel do Palestiny, kde se usadil v Jeruzalémě. Předsedal zde organizaci rabínů z Československé republiky a získal si i v tomto prostředí velký respekt jako znalec talmudu. |
+ | [[Federace židovských obcí|Rabín]] a pedagog, příjmení je uváděno také ve variantě Arie. Získal několik rabínských autorizací a oficiální teologická studia si doplnil na rabínském semináři ve Vídni. Již v mládí překvapoval značnou znalostí talmudu a dovedností objasňovat jeho text. První rabínské místo nastoupil v Dobříši, odkud v roce 1909 odešel na Smíchov (dnes součást Prahy). Kromě rabínské pozice zastával řadu dalších funkcí: byl spoluzakladatelem a členem prezidia židovské školy v Praze, předsedou Svazu rabínů v Čechách, členem řádu B‘nai B‘rith a různých sionistických organizací. Za svého působení v Praze vydal publikaci o kabale, po dlouhou dobu jedinou česky psanou rabínskou práci na toto téma, ''Pojednání o židovské mystice'' (1922). Před začátkem druhé světové války odešel do Palestiny, kde se usadil v Jeruzalémě. Předsedal zde organizaci rabínů z Československé republiky a získal si i v tomto prostředí velký respekt jako znalec talmudu. |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
||
| − | Gustav Sicher: „Rabín dr. Samuel Arje. Zichrono livracha.“ ''Věstník Židovské obce náboženské v Praze'' 12, |
+ | Gustav Sicher: „Rabín dr. Samuel Arje. Zichrono livracha.“ ''Věstník Židovské obce náboženské v Praze'' 12, 1950, 5, s. 55. |
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]] |
[[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]] |
||
Aktuální verze z 15. 10. 2025, 06:47
Arje Samuel
ve Wassileu (dnes Vasyliv, Ukrajina)
v Jeruzalémě (Izrael)
Rabín a pedagog, příjmení je uváděno také ve variantě Arie. Získal několik rabínských autorizací a oficiální teologická studia si doplnil na rabínském semináři ve Vídni. Již v mládí překvapoval značnou znalostí talmudu a dovedností objasňovat jeho text. První rabínské místo nastoupil v Dobříši, odkud v roce 1909 odešel na Smíchov (dnes součást Prahy). Kromě rabínské pozice zastával řadu dalších funkcí: byl spoluzakladatelem a členem prezidia židovské školy v Praze, předsedou Svazu rabínů v Čechách, členem řádu B‘nai B‘rith a různých sionistických organizací. Za svého působení v Praze vydal publikaci o kabale, po dlouhou dobu jedinou česky psanou rabínskou práci na toto téma, Pojednání o židovské mystice (1922). Před začátkem druhé světové války odešel do Palestiny, kde se usadil v Jeruzalémě. Předsedal zde organizaci rabínů z Československé republiky a získal si i v tomto prostředí velký respekt jako znalec talmudu.
Literatura:
Gustav Sicher: „Rabín dr. Samuel Arje. Zichrono livracha.“ Věstník Židovské obce náboženské v Praze 12, 1950, 5, s. 55.