Bartoňová Milada: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2008-11-13">13. listopadu 2008</time> v Hodslavicích (okr. Nový Jičín)</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2008-11-13">13. listopadu 2008</time> v Hodslavicích (okr. Nový Jičín)</span> |
||
| − | Jóginka. Vystudovala psychologii a filosofii na Univerzitě Karlově (PhDr.), působila jako redaktorka Státního pedagogického nakladatelství a pracovnice Ústředního ústavu tělesné kultury. V letech 1967–68 absolvovala kurs jógy v Indii u svámího Satjánandy (1923–2009), částečně spolu [[Frýba Mirko| |
+ | Jóginka. Vystudovala psychologii a filosofii na Univerzitě Karlově (PhDr.), působila jako redaktorka Státního pedagogického nakladatelství a pracovnice Ústředního ústavu tělesné kultury. V letech 1967–68 absolvovala kurs jógy v Indii u svámího Satjánandy (1923–2009), částečně spolu s [[Frýba Mirko|Mirko Frýbou]]. Po návratu začala přednášet a vést kurzy jógy v rámci tělovýchovných organizací (spolupracovala přitom s [[Kaplanová Vlasta|Vlastou Kaplanovou]]). Vypracovala vlastní způsob integrální jógy, stýkala se s významnými zahraničními jóginy. Uplatnila se i jako básnířka (''Sebekřísení'', 1988) a autorka úvah (''Světlo bdících'', 1998), spoluautorka úspěšné knihy ''Jóga: od staré Indie k dnešku'' (1971, uspořádal [[Merhaut Boris|Boris Merhaut]]) a přispěvatelka do populárně odborného časopisu ''Nový Orient'' a dalších periodik. Vlastní život a duchovní cestu popsala v knížce ''Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize'' (2004). |
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]] |
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]] |
||
Aktuální verze z 15. 10. 2025, 07:04
Bartoňová Milada
v Hodslavicích (okr. Nový Jičín)
v Hodslavicích (okr. Nový Jičín)
Jóginka. Vystudovala psychologii a filosofii na Univerzitě Karlově (PhDr.), působila jako redaktorka Státního pedagogického nakladatelství a pracovnice Ústředního ústavu tělesné kultury. V letech 1967–68 absolvovala kurs jógy v Indii u svámího Satjánandy (1923–2009), částečně spolu s Mirko Frýbou. Po návratu začala přednášet a vést kurzy jógy v rámci tělovýchovných organizací (spolupracovala přitom s Vlastou Kaplanovou). Vypracovala vlastní způsob integrální jógy, stýkala se s významnými zahraničními jóginy. Uplatnila se i jako básnířka (Sebekřísení, 1988) a autorka úvah (Světlo bdících, 1998), spoluautorka úspěšné knihy Jóga: od staré Indie k dnešku (1971, uspořádal Boris Merhaut) a přispěvatelka do populárně odborného časopisu Nový Orient a dalších periodik. Vlastní život a duchovní cestu popsala v knížce Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize (2004).