Císař Ferdinand: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
Řádek 4: Řádek 4:
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1932-06-14">14. června 1932</time> v Praze</span>
  
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1932-06-14">14. června 1932</time> v Praze</span>
   
−
Superintendent reformované církve / [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Pocházel z evangelické rodiny, jeho sestra Zdeňka se stala manželkou faráře [[Kozák František|Františka Kozáka]]. Po gymnaziálních studiích v Praze, Těšíně a Velké Revúci (Slovensko) vystudoval vídeňskou teologickou fakultu (absolv. 1874, během studií stáže v Halle a Edinburghu), kde později získal i licenciát teologie (ThLic. 1892). Krátce působil jako vikář v Roudnici nad Labem a Vanovicích, v letech 1875–77 byl farářem v Novém Městě na Moravě. V roce 1877 se stal farářem v Kloboukách u Brna, kde působil do roku 1922, v letech 1899–1921 zároveň jako moravský reformovaný superintendent (= hlava církve). Na sklonku 19. a počátkem 20. století byl vůdčí postavou moravské reformované církve, teologicky spíše liberálně a modernisticky orientovaný. V roce 1909 obdržel čestný doktorát Ženevské univerzity. Společně s [[Kozák František|F. Kozákem]] a J. Pelíškem (1850–1916) vydával osvětově orientovaný časopis ''Hus'' (1889–1943, Císař oficiálně jen do 1899), hojně veřejně vystupoval, napsal řadu příležitostných spisků. V roce 1880 zprostředkoval přestup [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]] do reformované církve, stýkal se s ním i v pozdějších letech, ale jejich náboženské cesty se rozešly. Nebyl velkým stoupencem evangelické církevní unie, ale ani jí nebránil a po vzniku ČCE se stal jedním z členů synodního výboru (1918–22), pak odešel na odpočinek. Čestný titul superintendenta mu byl ponechán doživotně. V roce 1925 neúspěšně kandidoval do senátu.
 +
Superintendent reformované církve (dnes součást [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]). Pocházel z evangelické rodiny, jeho sestra Zdeňka se stala manželkou faráře [[Kozák František|Františka Kozáka]]. Po gymnaziálních studiích v Praze, Těšíně a Velké Revúci (Slovensko) vystudoval vídeňskou teologickou fakultu (absolv. 1874, během studií stáže v Halle a Edinburghu), kde později získal i licenciát teologie (ThLic. 1892). Krátce působil jako vikář v Roudnici nad Labem a Vanovicích, v letech 1875–77 byl farářem v Novém Městě na Moravě. V roce 1877 se stal farářem v Kloboukách u Brna, kde působil do roku 1922, v letech 1899–1921 zároveň jako moravský reformovaný superintendent (= hlava církve). Na sklonku 19. a počátkem 20. století byl vůdčí postavou moravské reformované církve, teologicky spíše liberálně a modernisticky orientovaný. V roce 1909 obdržel čestný doktorát Ženevské univerzity. Společně s [[Kozák František|F. Kozákem]] a J. Pelíškem (1850–1916) vydával osvětově orientovaný časopis ''Hus'' (1889–1943, Císař oficiálně jen do 1899), hojně veřejně vystupoval, napsal řadu příležitostných spisků. V roce 1880 zprostředkoval přestup [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]] do reformované církve, stýkal se s ním i v pozdějších letech, ale jejich náboženské cesty se rozešly. Nebyl velkým stoupencem evangelické církevní unie, ale ani jí nebránil a po vzniku ČCE se stal jedním z členů synodního výboru (1918–22), pak odešel na odpočinek. Čestný titul superintendenta mu byl ponechán doživotně. V roce 1925 neúspěšně kandidoval do senátu.
   
 
<span class="section_title">Literatura:</span><br />
  
<span class="section_title">Literatura:</span><br />

Aktuální verze z 15. 10. 2025, 19:00

Císař Ferdinand


v Ledčicích (okr. Mělník)
v Praze

Superintendent reformované církve (dnes součást Českobratrské církve evangelické). Pocházel z evangelické rodiny, jeho sestra Zdeňka se stala manželkou faráře Františka Kozáka. Po gymnaziálních studiích v Praze, Těšíně a Velké Revúci (Slovensko) vystudoval vídeňskou teologickou fakultu (absolv. 1874, během studií stáže v Halle a Edinburghu), kde později získal i licenciát teologie (ThLic. 1892). Krátce působil jako vikář v Roudnici nad Labem a Vanovicích, v letech 1875–77 byl farářem v Novém Městě na Moravě. V roce 1877 se stal farářem v Kloboukách u Brna, kde působil do roku 1922, v letech 1899–1921 zároveň jako moravský reformovaný superintendent (= hlava církve). Na sklonku 19. a počátkem 20. století byl vůdčí postavou moravské reformované církve, teologicky spíše liberálně a modernisticky orientovaný. V roce 1909 obdržel čestný doktorát Ženevské univerzity. Společně s F. Kozákem a J. Pelíškem (1850–1916) vydával osvětově orientovaný časopis Hus (1889–1943, Císař oficiálně jen do 1899), hojně veřejně vystupoval, napsal řadu příležitostných spisků. V roce 1880 zprostředkoval přestup T. G. Masaryka do reformované církve, stýkal se s ním i v pozdějších letech, ale jejich náboženské cesty se rozešly. Nebyl velkým stoupencem evangelické církevní unie, ale ani jí nebránil a po vzniku ČCE se stal jedním z členů synodního výboru (1918–22), pak odešel na odpočinek. Čestný titul superintendenta mu byl ponechán doživotně. V roce 1925 neúspěšně kandidoval do senátu.

Literatura:
František Bednář – Emanuel Havelka (eds.): Památce superintendenta dra Ferdinanda Císaře. Hus, Praha 1932; Jan Weber: Superintendent Dr. Th. Ferdinand Císař ve světle své literární činnosti. Holešov 1931.

Zdeněk R. Nešpor