Deutsch Aladar: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1949-02-23">23. února 1949</time> v Praze</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1949-02-23">23. února 1949</time> v Praze</span> |
||
| − | Rabín. Po studiu na rabínském semináři, kde byl nejvíce ovlivněn Solomonem Breuerem (1850–1926), prosazujícím ortodoxní podobu židovství, sloužil jako rabín v několika pražských synagogách a roku 1930 se stal vrchním pražským rabínem. Aktivně se zapojil do činnosti spolku Afike Jehuda, zaměřeného na studium judaismu a náboženského vědomí, kde také publikoval v rámci jeho výročních sborníků. Ve funkci vrchního rabína setrval i po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Přežil věznění v terezínském ghettu. Po skončení druhé světové války se vrátil do Prahy a zastával zde opět dřívější úřad až do roku 1947, kdy se ho vzdal ze zdravotních důvodů. |
+ | [[Federace židovských obcí|Rabín]]. Po studiu na rabínském semináři, kde byl nejvíce ovlivněn Solomonem Breuerem (1850–1926), prosazujícím ortodoxní podobu židovství, sloužil jako rabín v několika pražských synagogách a roku 1930 se stal vrchním pražským rabínem. Aktivně se zapojil do činnosti spolku Afike Jehuda, zaměřeného na studium judaismu a náboženského vědomí, kde také publikoval v rámci jeho výročních sborníků. Ve funkci vrchního rabína setrval i po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Přežil věznění v terezínském ghettu. Po skončení druhé světové války se vrátil do Prahy a zastával zde opět dřívější úřad až do roku 1947, kdy se ho vzdal ze zdravotních důvodů. |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
||
Aktuální verze z 15. 10. 2025, 19:21
Deutsch Aladar
v Ároktö (Maďarsko)
v Praze
Rabín. Po studiu na rabínském semináři, kde byl nejvíce ovlivněn Solomonem Breuerem (1850–1926), prosazujícím ortodoxní podobu židovství, sloužil jako rabín v několika pražských synagogách a roku 1930 se stal vrchním pražským rabínem. Aktivně se zapojil do činnosti spolku Afike Jehuda, zaměřeného na studium judaismu a náboženského vědomí, kde také publikoval v rámci jeho výročních sborníků. Ve funkci vrchního rabína setrval i po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Přežil věznění v terezínském ghettu. Po skončení druhé světové války se vrátil do Prahy a zastával zde opět dřívější úřad až do roku 1947, kdy se ho vzdal ze zdravotních důvodů.
Literatura:
Encyclopaedia Judaica.