Ehrenfeld Nathan: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1912-02-17">17. února 1912</time> v Praze</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1912-02-17">17. února 1912</time> v Praze</span> |
||
| − | Rabín a učitel. Studoval na rabínské ješivě v Prešpurku (dnes Bratislava), Eisenstadtu a v Berlíně, kde byl žákem ortodoxního rabína Azriela Hildesheimera (1820–1899). Univerzitní studia dokončil ve Vídni a získal doktorát v Kielu. Později působil jako rabín v různých německých městech a od roku 1878 v polském Hnězdně. V roce 1890 nastoupil po Markusovi Hirschovi (1833–1909) jako vrchní rabín v Praze. Spoluzaložil pražský seminář pro učitele židovského náboženství. Jako přívrženec náboženské ortodoxie řešil teologické otázky konzervativním způsobem. Například se jednoznačně postavil proti kremacím a pohřbům uren na židovském hřbitově v Praze. Přesto, i navzdory rozporům, které tehdy panovaly v pražské židovské obci, dokázal komunitu úspěšně vést a těšil se oblibě v židovských i nežidovských kruzích. V úřadu vrchního pražského rabína po něm následoval jeho zeť [[Brody Jindřich|Jindřich Brody]]. |
+ | [[Federace židovských obcí|Rabín]] a učitel. Studoval na rabínské ješivě v Prešpurku (dnes Bratislava), Eisenstadtu a v Berlíně, kde byl žákem ortodoxního rabína Azriela Hildesheimera (1820–1899). Univerzitní studia dokončil ve Vídni a získal doktorát v Kielu. Později působil jako rabín v různých německých městech a od roku 1878 v polském Hnězdně. V roce 1890 nastoupil po Markusovi Hirschovi (1833–1909) jako vrchní rabín v Praze. Spoluzaložil pražský seminář pro učitele židovského náboženství. Jako přívrženec náboženské ortodoxie řešil teologické otázky konzervativním způsobem. Například se jednoznačně postavil proti kremacím a pohřbům uren na židovském hřbitově v Praze. Přesto, i navzdory rozporům, které tehdy panovaly v pražské židovské obci, dokázal komunitu úspěšně vést a těšil se oblibě v židovských i nežidovských kruzích. V úřadu vrchního pražského rabína po něm následoval jeho zeť [[Brody Jindřich|Jindřich Brody]]. |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
||
Aktuální verze z 15. 10. 2025, 19:36
Ehrenfeld Nathan
v Dubníku u Nových Zámků (Slovensko)
v Praze
Rabín a učitel. Studoval na rabínské ješivě v Prešpurku (dnes Bratislava), Eisenstadtu a v Berlíně, kde byl žákem ortodoxního rabína Azriela Hildesheimera (1820–1899). Univerzitní studia dokončil ve Vídni a získal doktorát v Kielu. Později působil jako rabín v různých německých městech a od roku 1878 v polském Hnězdně. V roce 1890 nastoupil po Markusovi Hirschovi (1833–1909) jako vrchní rabín v Praze. Spoluzaložil pražský seminář pro učitele židovského náboženství. Jako přívrženec náboženské ortodoxie řešil teologické otázky konzervativním způsobem. Například se jednoznačně postavil proti kremacím a pohřbům uren na židovském hřbitově v Praze. Přesto, i navzdory rozporům, které tehdy panovaly v pražské židovské obci, dokázal komunitu úspěšně vést a těšil se oblibě v židovských i nežidovských kruzích. V úřadu vrchního pražského rabína po něm následoval jeho zeť Jindřich Brody.
Literatura:
Encyclopaedia Judaica; yivoencyclopedia.org; Alexander Kisch: „Zum Tode des Oberrabbiners.“ Prager Tagblatt, 18. 2. 1912, s. 3.