Kozák František: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 4: Řádek 4:
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1926-02-14">14. února 1926</time> v Praze</span>
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1926-02-14">14. února 1926</time> v Praze</span>
   
Farář reformované církve / [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Pocházel z tradiční evangelické rodiny, oženil se se Zdeňkou Císařovou (1858–1926), sestrou reformovaného superintendenta [[Císař Ferdinand|Ferdinanda Císaře]]. Po maturitě na brněnském gymnáziu studoval vídeňskou evangelickou teologickou fakultu (absolv. 1883, ThLic. 1900; během studia stáže v Lipsku a Edinburghu). Krátce působil jako vikář reformované církve ve Vanovicích (1883–84), farář ve Velké Lhotě u Dačic (1884–88) a celoživotně v Čáslavi (1888–1925). Společně s F. Císařem a J. Pelíškem vydával osvětově orientovaný časopis ''Hus'' (1889–1943), dále napsal řadu populáněvzdělávacích spisů (''Co jest Pravda?'', 1890; ''Domovní kazatel'', 1900; ''Přehled dějin církve křesťanské'', 1904) i školní katechismus (1892). V roce 1911 byl jmenován čestným doktorem vídeňské fakulty. Společně s manželkou se zasloužil o vznik sociálních organizací (Husův asyl, Marta), v letech 1908–10 zajistil výstavbu nové budovy reformovaného učitelského ústavu v Čáslavi. Je otcem architekta [[Kozák Bohumír|Bohumíra Kozáka]], filosofa [[Kozák Jan Blahoslav|Jana B. Kozáka]] a architekta Ladislava Kozáka (1900–1988).
+
Farář reformované církve, resp. poozději [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Pocházel z tradiční evangelické rodiny, oženil se se Zdeňkou Císařovou (1858–1926), sestrou reformovaného superintendenta [[Císař Ferdinand|Ferdinanda Císaře]]. Po maturitě na brněnském gymnáziu studoval vídeňskou evangelickou teologickou fakultu (absolv. 1883, ThLic. 1900; během studia stáže v Lipsku a Edinburghu). Krátce působil jako vikář reformované církve ve Vanovicích (1883–84), farář ve Velké Lhotě u Dačic (1884–88) a celoživotně v Čáslavi (1888–1925). Společně s F. Císařem a J. Pelíškem vydával osvětově orientovaný časopis ''Hus'' (1889–1943), dále napsal řadu populáněvzdělávacích spisů (''Co jest Pravda?'', 1890; ''Domovní kazatel'', 1900; ''Přehled dějin církve křesťanské'', 1904) i školní katechismus (1892). V roce 1911 byl jmenován čestným doktorem vídeňské fakulty. Společně s manželkou se zasloužil o vznik sociálních organizací (Husův asyl, Marta), v letech 1908–10 zajistil výstavbu nové budovy reformovaného učitelského ústavu v Čáslavi. Je otcem architekta [[Kozák Bohumír|Bohumíra Kozáka]], filosofa [[Kozák Jan Blahoslav|Jana B. Kozáka]] a architekta Ladislava Kozáka (1900–1988).
   
 
<span class="section_title">Literatura:</span><br />
 
<span class="section_title">Literatura:</span><br />
 
František Bednář (ed.): ''Památce dra Frant. Kozáka a seniora Jana Pelíška.'' Hus, Praha 1933.
 
František Bednář (ed.): ''Památce dra Frant. Kozáka a seniora Jana Pelíška.'' Hus, Praha 1933.
   
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
   
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]

Aktuální verze z 17. 10. 2025, 07:10

Kozák František


v Lísku (okr. Žďár nad Sázavou)
v Praze

Farář reformované církve, resp. poozději Českobratrské církve evangelické. Pocházel z tradiční evangelické rodiny, oženil se se Zdeňkou Císařovou (1858–1926), sestrou reformovaného superintendenta Ferdinanda Císaře. Po maturitě na brněnském gymnáziu studoval vídeňskou evangelickou teologickou fakultu (absolv. 1883, ThLic. 1900; během studia stáže v Lipsku a Edinburghu). Krátce působil jako vikář reformované církve ve Vanovicích (1883–84), farář ve Velké Lhotě u Dačic (1884–88) a celoživotně v Čáslavi (1888–1925). Společně s F. Císařem a J. Pelíškem vydával osvětově orientovaný časopis Hus (1889–1943), dále napsal řadu populáněvzdělávacích spisů (Co jest Pravda?, 1890; Domovní kazatel, 1900; Přehled dějin církve křesťanské, 1904) i školní katechismus (1892). V roce 1911 byl jmenován čestným doktorem vídeňské fakulty. Společně s manželkou se zasloužil o vznik sociálních organizací (Husův asyl, Marta), v letech 1908–10 zajistil výstavbu nové budovy reformovaného učitelského ústavu v Čáslavi. Je otcem architekta Bohumíra Kozáka, filosofa Jana B. Kozáka a architekta Ladislava Kozáka (1900–1988).

Literatura:
František Bednář (ed.): Památce dra Frant. Kozáka a seniora Jana Pelíška. Hus, Praha 1933.

Zdeněk R. Nešpor