Lát Ludvík: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1947-08-03">3. srpna 1947</time> v Uhlířských Janovicích (okr. Kutná Hora)</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1947-08-03">3. srpna 1947</time> v Uhlířských Janovicích (okr. Kutná Hora)</span> |
||
| − | Kazatel metodistické církve a farář [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]]. Syn reformovaného faráře Antonína Láta (1844–1921; na dětství a rodinu publikoval vzpomínky ''Na lečické faře'', 1926). Absolvoval klasické gymnázium v Roudnici nad Labem a evangelickou teologickou fakultu ve Vídni (během studia stáž v Basileji), avšak protože odmítl složit povinnou přísahu císaři, nikdy se evangelickým duchovním nestal. Odešel do Ruska, kde působil jako středoškolský učitel a současně se stal průkopníkem vysokohorské turistiky (vzpomínky ''Na Kavkaze'', 1924). Po bolševické revoluci se vrátil do Československa, kde opět působil jako středoškolský učitel a byl na několik let osloven metodistickou misií; patrně působil jako laický kazatel metodistické církve. V roce 1924 přestoupil do CČS(H), v níž vystřídal řadu farářských míst (Čelákovice, České Budějovice, Roudnice nad Labem, Troubelice, Uhlířské Janovice; zkoušel i přestup na místo katechety); farářskou službu v roce 1937 ze zdravotních důvodů opustil. Všechny církve, které poznal, kritizoval jako nedostatečně křesťanské, příležitostně psal básně (knižně ''Avia – letecké básně a písně'', 1927). |
+ | Kazatel [[Evangelická církev metodistická|metodistické]] církve a farář [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]]. Syn [[Českobratrská církev evangelická|reformovaného]] faráře Antonína Láta (1844–1921; na dětství a rodinu publikoval vzpomínky ''Na lečické faře'', 1926). Absolvoval klasické gymnázium v Roudnici nad Labem a evangelickou teologickou fakultu ve Vídni (během studia stáž v Basileji), avšak protože odmítl složit povinnou přísahu císaři, nikdy se evangelickým duchovním nestal. Odešel do Ruska, kde působil jako středoškolský učitel a současně se stal průkopníkem vysokohorské turistiky (vzpomínky ''Na Kavkaze'', 1924). Po bolševické revoluci se vrátil do Československa, kde opět působil jako středoškolský učitel a byl na několik let osloven metodistickou misií; patrně působil jako laický kazatel metodistické církve. V roce 1924 přestoupil do CČS(H), v níž vystřídal řadu farářských míst (Čelákovice, České Budějovice, Roudnice nad Labem, Troubelice, Uhlířské Janovice; zkoušel i přestup na místo katechety); farářskou službu v roce 1937 ze zdravotních důvodů opustil. Všechny církve, které poznal, kritizoval jako nedostatečně křesťanské, příležitostně psal básně (knižně ''Avia – letecké básně a písně'', 1927). |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
||
Aktuální verze z 17. 10. 2025, 17:00
Lát Ludvík
v Ledčicích (okr. Mělník)
v Uhlířských Janovicích (okr. Kutná Hora)
Kazatel metodistické církve a farář Církve československé (husitské). Syn reformovaného faráře Antonína Láta (1844–1921; na dětství a rodinu publikoval vzpomínky Na lečické faře, 1926). Absolvoval klasické gymnázium v Roudnici nad Labem a evangelickou teologickou fakultu ve Vídni (během studia stáž v Basileji), avšak protože odmítl složit povinnou přísahu císaři, nikdy se evangelickým duchovním nestal. Odešel do Ruska, kde působil jako středoškolský učitel a současně se stal průkopníkem vysokohorské turistiky (vzpomínky Na Kavkaze, 1924). Po bolševické revoluci se vrátil do Československa, kde opět působil jako středoškolský učitel a byl na několik let osloven metodistickou misií; patrně působil jako laický kazatel metodistické církve. V roce 1924 přestoupil do CČS(H), v níž vystřídal řadu farářských míst (Čelákovice, České Budějovice, Roudnice nad Labem, Troubelice, Uhlířské Janovice; zkoušel i přestup na místo katechety); farářskou službu v roce 1937 ze zdravotních důvodů opustil. Všechny církve, které poznal, kritizoval jako nedostatečně křesťanské, příležitostně psal básně (knižně Avia – letecké básně a písně, 1927).
Literatura:
Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 296–297.