Mastík Chrysostom: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, benediktin. Narozen jako František Mastík. Zprvu působil jako publicista, vydal knihy ''Poznámky o Palestině'' (1927), ''Athos, poslední útočiště'' (1932), ''Růže a kříž'' (1934) ad. Na konci třicátých let vstoupil do benediktinského řádu a přijal řeholní jméno Chrysostom. Na kněze byl vysvěcen roku 1942. Po válce působil jako duchovní ve věznici pro mladistvé a jako pedagog, v roce 1946 odjel studovat do Fribourgu (pracoval na disertaci o kriminalitě mládeže). Po únoru 1948 zůstal v exilu a působil ve Švýcarsku, na Kubě a od roku 1955 v Peru jako vysokoškolský učitel a misionář. Publikoval v exilových časopisech ''Nový život, Sklizeň, Proměny''. |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, benediktin. Narozen jako František Mastík. Zprvu působil jako publicista, vydal knihy ''Poznámky o Palestině'' (1927), ''Athos, poslední útočiště'' (1932), ''Růže a kříž'' (1934) ad. Na konci třicátých let vstoupil do benediktinského řádu a přijal řeholní jméno Chrysostom. Na kněze byl vysvěcen roku 1942. Po válce působil jako duchovní ve věznici pro mladistvé a jako pedagog, v roce 1946 odjel studovat do Fribourgu (pracoval na disertaci o kriminalitě mládeže). Po únoru 1948 zůstal v exilu a působil ve Švýcarsku, na Kubě a od roku 1955 v Peru jako vysokoškolský učitel a misionář. Publikoval v exilových časopisech ''Nový život, Sklizeň, Proměny''. |
||
| − | Rostislav Gramskopf |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
| + | [[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
[[Kategorie:CNO]] |
[[Kategorie:CNO]] |
||
Aktuální verze z 18. 10. 2025, 08:25
Mastík Chrysostom
ve Veselí (dnes součást Barchova, okr. Pardubice)
v Limě (Peru)
Římskokatolický kněz, benediktin. Narozen jako František Mastík. Zprvu působil jako publicista, vydal knihy Poznámky o Palestině (1927), Athos, poslední útočiště (1932), Růže a kříž (1934) ad. Na konci třicátých let vstoupil do benediktinského řádu a přijal řeholní jméno Chrysostom. Na kněze byl vysvěcen roku 1942. Po válce působil jako duchovní ve věznici pro mladistvé a jako pedagog, v roce 1946 odjel studovat do Fribourgu (pracoval na disertaci o kriminalitě mládeže). Po únoru 1948 zůstal v exilu a působil ve Švýcarsku, na Kubě a od roku 1955 v Peru jako vysokoškolský učitel a misionář. Publikoval v exilových časopisech Nový život, Sklizeň, Proměny.