Michejda Jan: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 4: Řádek 4:
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1927-05-14">14. května 1927</time> v Skočově (Skoczów, Polsko)</span>
  
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1927-05-14">14. května 1927</time> v Skočově (Skoczów, Polsko)</span>
   
−
Regionální politik, člen [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelické augsburské církve]]. Pocházel z evangelické rolnické rodiny, jeho starším bratrem byl farář [[Michejda Franciszek|Franciszek Michejda]], mladším bratrem farář [[Michejda Karol|Karol Michejda]]. Absolvoval evangelické gymnázium v Těšíně, pak studoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a ve Vídni (zde JUDr. 1877). V roce 1882 si otevřel advokátní kancelář v Těšíně, zároveň se zapojil do tamního polského kulturního a společenského života. V letech 1890–1918 byl poslancem slezského zemského sněmu, od roku 1901 rovněž poslancem Říšské rady. V Říšské radě prosadil postátnění polského gymnázia v Těšíně a zřízení polských tříd na těšínském učitelském ústavu, angažoval se rovněž na poli česko-polské a evangelicko-katolické politické spolupráce. V roce 1906 stál u zrodu Polské národní strany (spolu s bratrem Franciszkem, strana byla přezdívána „michejdovci“), která se o pět let později sloučila s Polskou lidovou stranou. Po první světové válce se stal jedním z předsedů Národní rady Těšínského knížectví a v lednu 1919 náčelníkem zemské vlády Těšínského Slezska. Československými úřady byl proto (krátce) internován a pak přešel do Polska. Stal vládním zplnomocněncem v polské části rozděleného Těšínska a v roce 1922 starostou města Těšína (po jeho smrti jej v této funkci brzy nahradil synovec Władysław Michejda, 1876–1937).
 +
Regionální politik, člen evangelické augsburské církve, dnešní [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]]. Pocházel z evangelické rolnické rodiny, jeho starším bratrem byl farář [[Michejda Franciszek|Franciszek Michejda]], mladším bratrem farář [[Michejda Karol|Karol Michejda]]. Absolvoval evangelické gymnázium v Těšíně, pak studoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a ve Vídni (zde JUDr. 1877). V roce 1882 si otevřel advokátní kancelář v Těšíně, zároveň se zapojil do tamního polského kulturního a společenského života. V letech 1890–1918 byl poslancem slezského zemského sněmu, od roku 1901 rovněž poslancem Říšské rady. V Říšské radě prosadil postátnění polského gymnázia v Těšíně a zřízení polských tříd na těšínském učitelském ústavu, angažoval se rovněž na poli česko-polské a evangelicko-katolické politické spolupráce. V roce 1906 stál u zrodu Polské národní strany (spolu s bratrem Franciszkem, strana byla přezdívána „michejdovci“), která se o pět let později sloučila s Polskou lidovou stranou. Po první světové válce se stal jedním z předsedů Národní rady Těšínského knížectví a v lednu 1919 náčelníkem zemské vlády Těšínského Slezska. Československými úřady byl proto (krátce) internován a pak přešel do Polska. Stal vládním zplnomocněncem v polské části rozděleného Těšínska a v roce 1922 starostou města Těšína (po jeho smrti jej v této funkci brzy nahradil synovec Władysław Michejda, 1876–1937).
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

Aktuální verze z 18. 10. 2025, 08:38

Michejda Jan


v Albrechticích (okr. Karviná)
v Skočově (Skoczów, Polsko)

Regionální politik, člen evangelické augsburské církve, dnešní Slezské církve evangelické a. v.. Pocházel z evangelické rolnické rodiny, jeho starším bratrem byl farář Franciszek Michejda, mladším bratrem farář Karol Michejda. Absolvoval evangelické gymnázium v Těšíně, pak studoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a ve Vídni (zde JUDr. 1877). V roce 1882 si otevřel advokátní kancelář v Těšíně, zároveň se zapojil do tamního polského kulturního a společenského života. V letech 1890–1918 byl poslancem slezského zemského sněmu, od roku 1901 rovněž poslancem Říšské rady. V Říšské radě prosadil postátnění polského gymnázia v Těšíně a zřízení polských tříd na těšínském učitelském ústavu, angažoval se rovněž na poli česko-polské a evangelicko-katolické politické spolupráce. V roce 1906 stál u zrodu Polské národní strany (spolu s bratrem Franciszkem, strana byla přezdívána „michejdovci“), která se o pět let později sloučila s Polskou lidovou stranou. Po první světové válce se stal jedním z předsedů Národní rady Těšínského knížectví a v lednu 1919 náčelníkem zemské vlády Těšínského Slezska. Československými úřady byl proto (krátce) internován a pak přešel do Polska. Stal vládním zplnomocněncem v polské části rozděleného Těšínska a v roce 1922 starostou města Těšína (po jeho smrti jej v této funkci brzy nahradil synovec Władysław Michejda, 1876–1937).

Zdeněk R. Nešpor