Stein August: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1937-08-30">30. srpna 1937</time> v Praze</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1937-08-30">30. srpna 1937</time> v Praze</span> |
||
| − | Představitel židovské náboženské obce. Narodil se do rabínské rodiny, ale vydal se sekularizovanější cestou studia práv na pražské univerzitě. V mládí byl vychovatelem v rodině F. L. Riegra (1818–1903), stal se také členem staročeské strany. Aktivně se zapojil do českožidovského hnutí usilující o kulturní asimilaci, stanul v čele Spolku českých akademiků Židů. Překládal židovské modlitby do češtiny. Stal se jedním z prvních židovských úředníků na pražském magistrátu, v letech 1896–1917 vedl proces asanace pražského ghetta, které bylo z důvodů špatných statických a hygienických podmínek téměř celé zbořeno. V meziválečném období patřil mezi přední činovníky pražské židovské obce, v roce 1922 byl zvolen jejím předsedou. Funkci vykonával až do roku 1930, kdy v organizaci převládli představitelé německého židovství. Po založení Nejvyšší rady svazů náboženských obcí židovských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v roce 1926 se stal jejím prvním předsedou. Patřil také mezi zakladatele Spolku pro založení a vydržování Židovského musea v Praze. |
+ | Představitel [[Federace židovských obcí|židovské náboženské obce]]. Narodil se do rabínské rodiny, ale vydal se sekularizovanější cestou studia práv na pražské univerzitě. V mládí byl vychovatelem v rodině F. L. Riegra (1818–1903), stal se také členem staročeské strany. Aktivně se zapojil do českožidovského hnutí usilující o kulturní asimilaci, stanul v čele Spolku českých akademiků Židů. Překládal židovské modlitby do češtiny. Stal se jedním z prvních židovských úředníků na pražském magistrátu, v letech 1896–1917 vedl proces asanace pražského ghetta, které bylo z důvodů špatných statických a hygienických podmínek téměř celé zbořeno. V meziválečném období patřil mezi přední činovníky pražské židovské obce, v roce 1922 byl zvolen jejím předsedou. Funkci vykonával až do roku 1930, kdy v organizaci převládli představitelé německého židovství. Po založení Nejvyšší rady svazů náboženských obcí židovských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v roce 1926 se stal jejím prvním předsedou. Patřil také mezi zakladatele Spolku pro založení a vydržování Židovského musea v Praze. |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
||
Aktuální verze z 20. 10. 2025, 07:38
Stein August
v Novém Kníně (okr. Příbram)
v Praze
Představitel židovské náboženské obce. Narodil se do rabínské rodiny, ale vydal se sekularizovanější cestou studia práv na pražské univerzitě. V mládí byl vychovatelem v rodině F. L. Riegra (1818–1903), stal se také členem staročeské strany. Aktivně se zapojil do českožidovského hnutí usilující o kulturní asimilaci, stanul v čele Spolku českých akademiků Židů. Překládal židovské modlitby do češtiny. Stal se jedním z prvních židovských úředníků na pražském magistrátu, v letech 1896–1917 vedl proces asanace pražského ghetta, které bylo z důvodů špatných statických a hygienických podmínek téměř celé zbořeno. V meziválečném období patřil mezi přední činovníky pražské židovské obce, v roce 1922 byl zvolen jejím předsedou. Funkci vykonával až do roku 1930, kdy v organizaci převládli představitelé německého židovství. Po založení Nejvyšší rady svazů náboženských obcí židovských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v roce 1926 se stal jejím prvním předsedou. Patřil také mezi zakladatele Spolku pro založení a vydržování Židovského musea v Praze.
Literatura:
yivoencyclopedia.org; „Za drem Augustinem Steinem.“ Kalendář českožidovský 54, 1938, s. 5–7; Magda Veselská (ed.): Bestii navzdory. Židovské muzeum v Praze 1906–1940. Židovské muzeum, Praha 2006, s. 29–31; Hillel J. Kieval: Formování českého židovstva. Národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870–1918. Paseka, Praha – Litomyšl 2011, s. 38–66; Magda Veselská: Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím. Academia + Židovské muzeum, Praha 2012, s. 15–40.