alija (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
2. Alija le-regel (hebr. vystupování k poutnímu svátku) ve významu putování do [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]] a účasti na některém ze tří [[poutní svátky (JKI-J)|poutních svátků]] (regel), jimiž jsou [[Pesach (JKI-J)|Pesach]], [[Šavu’ot (JKI-J)|Šavu’ot]] a [[Sukot (JKI-J)|Sukot]]. |
2. Alija le-regel (hebr. vystupování k poutnímu svátku) ve významu putování do [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]] a účasti na některém ze tří [[poutní svátky (JKI-J)|poutních svátků]] (regel), jimiž jsou [[Pesach (JKI-J)|Pesach]], [[Šavu’ot (JKI-J)|Šavu’ot]] a [[Sukot (JKI-J)|Sukot]]. |
||
| − | 3. Alija la-arec (hebr. vystupování k zemi [Izrael]) ve významu imigrace do [[Izrael (JKI-J)|Izraele]]. Z hist. hlediska se rozlišuje několik migračních vln: 1. Alija (1882 |
+ | 3. Alija la-arec (hebr. vystupování k zemi [Izrael]) ve významu imigrace do [[Izrael (JKI-J)|Izraele]]. Z hist. hlediska se rozlišuje několik migračních vln: 1. Alija (1882-1903) vyvolaná rozsáhlými [[pogrom (JKI-J)|pogromy]] v Rusku a organizovaná zejm. hnutím [[Chibat Cijon (JKI-J)|Chibat Cijon]], asi 25 000 osob; 2. alija (1904-1914) v důsledku revolučních událostí ve vých. Evropě, asi 40 000 osob; 3. alija (1919-1923) opět hlavně z Ruska a Polska, asi 35 000 osob; 4. alija (1924-1928) zahrnující především střední vrstvy z Polska osídlující hl. města, asi 67 000 osob; 5. alija (1929-1939) spjatá především s emigrací sekularizovaných Židů z nacistického Německa, zásadně měnící charakter dosavadního [[jišuv (JKI-J)|jišuvu]], asi 250 000 osob. Poté byl proud žid. imigrantů (hebr. olim) průběžný, v letech 1940-1948 (6.-7. alija) asi 100 000 osob. Další a největší vlna přišla v období bezprostředně po vzniku Izraele, v letech 1948-1951 asi 684 000 osob především ze stř. a vých. Evropy, sev. Afriky a Blízkého východu. Z některých oblastí přesídlily do Izraele prakticky celé žid. komunity (Bulharsko, Irák, Jemen). |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Verze z 4. 11. 2021, 21:09
alija (hebr. cesta vzhůru, vystupování) Používá se ve třech významech:
1. Alija le-Tora (hebr. vystupování k Tóře) ve významu vyvolání k veřejnému předčítání Tóry při bohoslužbě.
2. Alija le-regel (hebr. vystupování k poutnímu svátku) ve významu putování do Jeruzaléma a účasti na některém ze tří poutních svátků (regel), jimiž jsou Pesach, Šavu’ot a Sukot.
3. Alija la-arec (hebr. vystupování k zemi [Izrael]) ve významu imigrace do Izraele. Z hist. hlediska se rozlišuje několik migračních vln: 1. Alija (1882-1903) vyvolaná rozsáhlými pogromy v Rusku a organizovaná zejm. hnutím Chibat Cijon, asi 25 000 osob; 2. alija (1904-1914) v důsledku revolučních událostí ve vých. Evropě, asi 40 000 osob; 3. alija (1919-1923) opět hlavně z Ruska a Polska, asi 35 000 osob; 4. alija (1924-1928) zahrnující především střední vrstvy z Polska osídlující hl. města, asi 67 000 osob; 5. alija (1929-1939) spjatá především s emigrací sekularizovaných Židů z nacistického Německa, zásadně měnící charakter dosavadního jišuvu, asi 250 000 osob. Poté byl proud žid. imigrantů (hebr. olim) průběžný, v letech 1940-1948 (6.-7. alija) asi 100 000 osob. Další a největší vlna přišla v období bezprostředně po vzniku Izraele, v letech 1948-1951 asi 684 000 osob především ze stř. a vých. Evropy, sev. Afriky a Blízkého východu. Z některých oblastí přesídlily do Izraele prakticky celé žid. komunity (Bulharsko, Irák, Jemen).