gaonská literatura (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>JD m (oprava odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">gaonská literatura</span> Označení literárních památek vzniklých z lit. a kodifikátorské činnosti představených babylónských talmudických akademií [[gaon (JKI-J)|gaonů]] a některých dalších význ. učenců, kteří v této oblasti a v tomto období působili. Jejím pramenem a základem je talmudické písemnictví, hl. předmětem studia babylónský [[Talmud (JKI-J)|Talmud]]. Nejvýzn. lit. památkami jsou soubory tzv. [[responsa (JKI-J)|respons]], hebr. nazývaných Še´elot u-tešuvot (Otázky a odpovědi) a první práv. kodexy. Responsa vznikala z korespondence gaonů s babylónskými a mimobabylónskými obcemi a jsou důkazem uznání autority gaonů. K nejznámějším responsům patří odpověď Amrama ben Šešny Ga’ona jedné ze špan. obcí, nazývaná ''Seder rav Amram'' a vztahující se k liturg. problémům, a responsum Šeriry Ga’ona (906-1006) známé pod označením ''Igeret Šerira ga’on'' (Dopis gaona Šeriry), které se týká vzniku a vývoje [[ústní (JKI-J)|ústní tóry]]. K nejvýzn. kodexům patří ''Halachot pesukot'' připisované Jehudaj Ga’onovi (7.-8. stol.), ''Halachot gedolot'', jejichž autorství je sporné, a dílčí kodexy k jednotlivým náb.-práv. problémům od [[Sa’adja ben Josef al-Fajúmí (JKI-J)|Sa’adji Ga’ona]] a posledního babylónského gaona Haj ben Šeriry. |
+ | <span id="entry">gaonská literatura</span> Označení literárních památek vzniklých z lit. a kodifikátorské činnosti představených babylónských talmudických akademií [[gaon (JKI-J)|gaonů]] a některých dalších význ. učenců, kteří v této oblasti a v tomto období působili. Jejím pramenem a základem je talmudické písemnictví, hl. předmětem studia babylónský [[Talmud (JKI-J)|Talmud]]. Nejvýzn. lit. památkami jsou soubory tzv. [[responsa (JKI-J)|respons]], hebr. nazývaných Še´elot u-tešuvot (Otázky a odpovědi) a první práv. kodexy. Responsa vznikala z korespondence gaonů s babylónskými a mimobabylónskými obcemi a jsou důkazem uznání autority gaonů. K nejznámějším responsům patří odpověď Amrama ben Šešny Ga’ona jedné ze špan. obcí, nazývaná ''Seder rav Amram'' a vztahující se k liturg. problémům, a responsum Šeriry Ga’ona (906-1006) známé pod označením ''Igeret Šerira ga’on'' (Dopis gaona Šeriry), které se týká vzniku a vývoje [[ústní tóra (JKI-J)|ústní tóry]]. K nejvýzn. kodexům patří ''Halachot pesukot'' připisované Jehudaj Ga’onovi (7.-8. stol.), ''Halachot gedolot'', jejichž autorství je sporné, a dílčí kodexy k jednotlivým náb.-práv. problémům od [[Sa’adja ben Josef al-Fajúmí (JKI-J)|Sa’adji Ga’ona]] a posledního babylónského gaona Haj ben Šeriry. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Verze z 7. 11. 2021, 11:17
gaonská literatura Označení literárních památek vzniklých z lit. a kodifikátorské činnosti představených babylónských talmudických akademií gaonů a některých dalších význ. učenců, kteří v této oblasti a v tomto období působili. Jejím pramenem a základem je talmudické písemnictví, hl. předmětem studia babylónský Talmud. Nejvýzn. lit. památkami jsou soubory tzv. respons, hebr. nazývaných Še´elot u-tešuvot (Otázky a odpovědi) a první práv. kodexy. Responsa vznikala z korespondence gaonů s babylónskými a mimobabylónskými obcemi a jsou důkazem uznání autority gaonů. K nejznámějším responsům patří odpověď Amrama ben Šešny Ga’ona jedné ze špan. obcí, nazývaná Seder rav Amram a vztahující se k liturg. problémům, a responsum Šeriry Ga’ona (906-1006) známé pod označením Igeret Šerira ga’on (Dopis gaona Šeriry), které se týká vzniku a vývoje ústní tóry. K nejvýzn. kodexům patří Halachot pesukot připisované Jehudaj Ga’onovi (7.-8. stol.), Halachot gedolot, jejichž autorství je sporné, a dílčí kodexy k jednotlivým náb.-práv. problémům od Sa’adji Ga’ona a posledního babylónského gaona Haj ben Šeriry.