Guš emunim (JKI-J): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>JD
m (oprava odkazů)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">Guš emunim</span> (hebr. Blok věrných) Mimoparlamentní, ale polit. angažované hnutí v [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]], jedna ze součástí náb. [[sionismus (JKI-J)|sionismu]]. Zal. 1974 s cílem upevnit izr. okupaci arab. území na záp. břehu [[Jordán (JKI-J)|Jordánu]] a v pásmu Gazy v zájmu naplnění sionistického ideálu návratu a žid. cíle vykoupení a příchodu [[mesiáš (JKI-J)|mesiáše]]. Taktika G.e. spočívala v spontánním zakládání osad na okupovaných územích a v propojování ritualizované tvrdé zemědělské práce se studiem [[Tóra (JKI-J)|Tóry]] a [[Talmud (JKI-J)|Talmudu]]. První osady byly nelegální, ale po vítězství bloku Likud ve volbách 1977 se postavení G.e. vůči světské moci výrazně zlepšilo. Ideologická inspirace vychází z myšlenek rabína Cvi Jehudy [[Kook, Cvi Jehuda (JKI-J)|Kooka]], který učil, že hl. smyslem a hist. posláním novodobého [[jišuv (JKI-J)|jišuvu]] je přispět k fyzickému a spirituálnímu vykoupení životem a prací na zaslíbené zemi. Odkaz Tóry přímo vylučuje, aby Židé, kteří po staletích [[diaspora (JKI-J)|diaspory]] získali zemi zpět, ji dobrovolně odevzdali [[pohan (JKI-J)|pohanům]] nebo o jejím vlastnictví vedli světská jednání. Současnou sionistickou podobu Izraele a okupace arab. území vidí jako mezistupeň k nastolení izr. království božího řízeného halachou. Mezi nejznámější osady G.e. patří Elon More u Nábulusu (hebr. Šekem) nebo Kirjat Arba u [[Hebronu (JKI-J)|Hebronu]]. U zrodu hnutí stála skupina radikálních rabínů jako Moše [[Levinger, Moše (JKI-J)|Levinger]], Hanan Porath, Eliezer Waldman nebo Chaim [[Druckmann, Chaim (JKI-J)|Druckmann]]. Ideovým orgánem G.e. je revue ''Nekuda'' (Bod), v němž náb. i laičtí aktivisté (např. Eljakim Ha’ecni) formulují postoje, jež jsou dnes zákl. teoret. platformou náb. sionismu.
+
<span id="entry">Guš emunim</span> (hebr. Blok věrných) Mimoparlamentní, ale polit. angažované hnutí v [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]], jedna ze součástí náb. [[sionismus (JKI-J)|sionismu]]. Zal. 1974 s cílem upevnit izr. okupaci arab. území na záp. břehu [[Jordán (JKI-J)|Jordánu]] a v pásmu Gazy v zájmu naplnění sionistického ideálu návratu a žid. cíle vykoupení a příchodu [[mesiáš (JKI-J)|mesiáše]]. Taktika G.e. spočívala v spontánním zakládání osad na okupovaných územích a v propojování ritualizované tvrdé zemědělské práce se studiem [[Tóra (JKI-J)|Tóry]] a [[Talmud (JKI-J)|Talmudu]]. První osady byly nelegální, ale po vítězství bloku Likud ve volbách 1977 se postavení G.e. vůči světské moci výrazně zlepšilo. Ideologická inspirace vychází z myšlenek rabína Cvi Jehudy [[Kook, Cvi Jehuda (JKI-J)|Kooka]], který učil, že hl. smyslem a hist. posláním novodobého [[jišuv (JKI-J)|jišuvu]] je přispět k fyzickému a spirituálnímu vykoupení životem a prací na zaslíbené zemi. Odkaz Tóry přímo vylučuje, aby Židé, kteří po staletích [[diaspora (JKI-J)|diaspory]] získali zemi zpět, ji dobrovolně odevzdali [[pohan (JKI-J)|pohanům]] nebo o jejím vlastnictví vedli světská jednání. Současnou sionistickou podobu Izraele a okupace arab. území vidí jako mezistupeň k nastolení izr. království božího řízeného halachou. Mezi nejznámější osady G.e. patří Elon More u Nábulusu (hebr. Šekem) nebo Kirjat Arba u [[Hebron (JKI-J)|Hebronu]]. U zrodu hnutí stála skupina radikálních rabínů jako Moše [[Levinger, Moše (JKI-J)|Levinger]], Hanan Porath, Eliezer Waldman nebo Chaim [[Druckmann, Chaim (JKI-J)|Druckmann]]. Ideovým orgánem G.e. je revue ''Nekuda'' (Bod), v němž náb. i laičtí aktivisté (např. Eljakim Ha’ecni) formulují postoje, jež jsou dnes zákl. teoret. platformou náb. sionismu.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />

Verze z 7. 11. 2021, 12:45

Guš emunim (hebr. Blok věrných) Mimoparlamentní, ale polit. angažované hnutí v Izraeli, jedna ze součástí náb. sionismu. Zal. 1974 s cílem upevnit izr. okupaci arab. území na záp. břehu Jordánu a v pásmu Gazy v zájmu naplnění sionistického ideálu návratu a žid. cíle vykoupení a příchodu mesiáše. Taktika G.e. spočívala v spontánním zakládání osad na okupovaných územích a v propojování ritualizované tvrdé zemědělské práce se studiem Tóry a Talmudu. První osady byly nelegální, ale po vítězství bloku Likud ve volbách 1977 se postavení G.e. vůči světské moci výrazně zlepšilo. Ideologická inspirace vychází z myšlenek rabína Cvi Jehudy Kooka, který učil, že hl. smyslem a hist. posláním novodobého jišuvu je přispět k fyzickému a spirituálnímu vykoupení životem a prací na zaslíbené zemi. Odkaz Tóry přímo vylučuje, aby Židé, kteří po staletích diaspory získali zemi zpět, ji dobrovolně odevzdali pohanům nebo o jejím vlastnictví vedli světská jednání. Současnou sionistickou podobu Izraele a okupace arab. území vidí jako mezistupeň k nastolení izr. království božího řízeného halachou. Mezi nejznámější osady G.e. patří Elon More u Nábulusu (hebr. Šekem) nebo Kirjat Arba u Hebronu. U zrodu hnutí stála skupina radikálních rabínů jako Moše Levinger, Hanan Porath, Eliezer Waldman nebo Chaim Druckmann. Ideovým orgánem G.e. je revue Nekuda (Bod), v němž náb. i laičtí aktivisté (např. Eljakim Ha’ecni) formulují postoje, jež jsou dnes zákl. teoret. platformou náb. sionismu.

Miloš Mendel