kardinál (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>JD m (oprava odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">kardinál</span> (z lat. cardo – stěžeje) Titul označující nejvyšší hodnostáře v římkat. církvi po papeži ([[hierarchie (JKI-K)|hierarchie]]). Sbor k., který papež jmenuje a jenž mu slouží při řízení církve, vznikl z [[kněz (JKI-K)|kněží]] a [[ |
+ | <span id="entry">kardinál</span> (z lat. cardo – stěžeje) Titul označující nejvyšší hodnostáře v římkat. církvi po papeži ([[hierarchie (JKI-K)|hierarchie]]). Sbor k., který papež jmenuje a jenž mu slouží při řízení církve, vznikl z [[kněz (JKI-K)|kněží]] a [[jáhen (JKI-K)|jáhnů]] římských, k nimž v 8. stol. přibyli i [[biskup (JKI-K)|biskupové]] sedmi okolních [[diecéze (JKI-K)|diecézí]]. Od 12. stol. uděluje papež kardinálskou hodnost i [[arcibiskup (JKI-K)|arcibiskupům]] a biskupům mimo Řím. K. jsou v zásadě všichni biskupy, ale tradičně se v záp. církvi rozlišují na k. biskupy, k. kněze a k. jáhny. Každý k. má v Římě svůj [[chrám (JKI-K)|chrám]]; společenství k. tvoří [[konzistoř (JKI-K)|konzistoř]]. Prvá volba papeže sborem k. se uskutečnila 1130, výlučné právo volby papeže dosáhli 1179 od papeže Alexandra III. Papež Sixtus V. stanovil (1586-1587) počet k. číslem sedmdesát; tuto hranici poprvé překročil papež [[Jan XXIII. (JKI-K)|Jan XXIII.]] Za pontifikátu papeže [[Pavel VI. (JKI-K)|Pavla VI.]] byla práva k. výrazně upravena (1965). V době uprázdnění papežského stolce řídí k. církev a v tajném hlasování ([[konkláve (JKI-K)|konkláve]]) volí papeže. Kardinálské kolegium má v současnosti cca 165 členů, z nich maximálně 120 má právo volit papeže. Volební právo končí po dovršení 80 let věku k. Každý k. má též státní příslušnost [[Vatikán (JKI-K)|Vatikánu]]. Dnes plní k. především administrativní funkce; ti, kteří sídlí v Římě, předsedají kuriálním úřadům ([[kurie (JKI-K)|kurie]]), papežským [[kongregace (JKI-K)|kongregacím]] a papežským komisím. Kardinálským atributem byl červený klobouk, dnes biret (čtvercová červená čapka) a [[klerika (JKI-K)|klerika]] v barvě kardinálské červeně. |
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br /> |
||
Verze z 7. 11. 2021, 12:45
kardinál (z lat. cardo – stěžeje) Titul označující nejvyšší hodnostáře v římkat. církvi po papeži (hierarchie). Sbor k., který papež jmenuje a jenž mu slouží při řízení církve, vznikl z kněží a jáhnů římských, k nimž v 8. stol. přibyli i biskupové sedmi okolních diecézí. Od 12. stol. uděluje papež kardinálskou hodnost i arcibiskupům a biskupům mimo Řím. K. jsou v zásadě všichni biskupy, ale tradičně se v záp. církvi rozlišují na k. biskupy, k. kněze a k. jáhny. Každý k. má v Římě svůj chrám; společenství k. tvoří konzistoř. Prvá volba papeže sborem k. se uskutečnila 1130, výlučné právo volby papeže dosáhli 1179 od papeže Alexandra III. Papež Sixtus V. stanovil (1586-1587) počet k. číslem sedmdesát; tuto hranici poprvé překročil papež Jan XXIII. Za pontifikátu papeže Pavla VI. byla práva k. výrazně upravena (1965). V době uprázdnění papežského stolce řídí k. církev a v tajném hlasování (konkláve) volí papeže. Kardinálské kolegium má v současnosti cca 165 členů, z nich maximálně 120 má právo volit papeže. Volební právo končí po dovršení 80 let věku k. Každý k. má též státní příslušnost Vatikánu. Dnes plní k. především administrativní funkce; ti, kteří sídlí v Římě, předsedají kuriálním úřadům (kurie), papežským kongregacím a papežským komisím. Kardinálským atributem byl červený klobouk, dnes biret (čtvercová červená čapka) a klerika v barvě kardinálské červeně.