sánkhja (Hind): Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">''sánkhja''</span> [sāṅkhya] – výčet; rozlišování; uvažování; zkoumání. Jeden ze šesti uznaných klasických systémů filozofie hinduismu (''daršana''), jehož zakladatelem byl podle tradice Kapila (kolem 500 př. n. l.), jeho klasická forma je však téměř o 1 000 let mladší. Je dualistický v tom smyslu, že podle něj existují dva věčné principy, duchovní, jejž představuje ''puruša'', a přírodní, jímž je ''prakrti''. Současně je pluralistický, neboť uznává existenci nesčetného množství jednotlivých ''purušů'', čistě duchovních bytostí či osobností. Prapůvodní přírodní síla ''prakrti'' obsahuje tři složky či atributy, zvané ''guny''. Z nich ''sattva'', (jas, čistota) představuje schopnost reflexe (odrazu, zrcadlení) duchovnosti (vědomí) ''purušů'', ''radžas'' je energií, hybnou silou přírodního procesu, která je ve vědomém procesu zažívána jako vášeň, a ''tamas'' (temnota) představuje nehybnost nebo setrvačnost, v prožitku tendenci k letargii. V období prakrtického klidu jsou ''guny'' v rovnováze, přítomnost ''purušů'', kteří jsou zpočátku jen nezúčastněnými diváky, však působí na ''prakrti'' jako katalyzátor, takže se počne projevovat dynamismus radžasové ''guny'', rovnováha ''gun'' je porušena a ''prakrti'' zahájí světový proces. V průběhu tohoto procesu ''prakrti'' vytvoří přírodní útvary a zárodky jednotlivin, které zahrnují i prakrtické (světské, fenoménové) osobnosti s hmotnými organismy; ty jsou nadány smyslovými orgány a duševními funkcemi a jsou schopné zrcadlit vědomí ''purušů''. Projevení zájmu o toto divadlo vede přímo k tomu, že každý jednotlivý ''puruša'' je chycen do sítě ''prakrti'' a začne se na něm podílet, až se docela ztotožní se svou prakrtickou osobností, jejími duševními pochody a zkušenostmi i s její tělesnou schránkou, smysly a funkcemi. Zapomene tak na svou pravou duchovní podstatu a začne se domnívat, že hraje aktivní roli v událostech světa, zatím co ve skutečnosti je vše jen výsledkem souhry ''gun'' v bezcílné hře ''prakrti''. Jedině když ''puruša'' ve svém vědomí prohlédne svou situaci a pochopí, že jde o zcela zbytečné a v podstatě nezajímavé divadlo, které hojen zatěžuje a zbavuje ho pravé svobody, může začít jednat autenticky, tj. svobodně, a zahájit proces svého osvobození. Ten spočívá v aktivním analytickém rozlišování prakrtických útvarů, včetně všech smyslových vjemů a duševních procesů, od jeho pravé podstaty, jež se mu v tomto kontextu jeví jako jeho čisté vědomí. Takto se může postupně vymanit ze sítě prakrtických formací a tím z celého manifestovaného vesmíru, jeho prakrtická osobnost se rozpadne a on dosáhne, opět jako ''puruša'', stavu dokonalé svobody, zvaného ''kaivalja'' (odstup, „exkluzivnost“). Pro Boha ve smyslu Pána stvoření (srovn. '' |
+ | <span id="entry">''sánkhja''</span> [sāṅkhya] – výčet; rozlišování; uvažování; zkoumání. Jeden ze šesti uznaných klasických systémů filozofie hinduismu (''daršana''), jehož zakladatelem byl podle tradice Kapila (kolem 500 př. n. l.), jeho klasická forma je však téměř o 1 000 let mladší. Je dualistický v tom smyslu, že podle něj existují dva věčné principy, duchovní, jejž představuje ''puruša'', a přírodní, jímž je ''prakrti''. Současně je pluralistický, neboť uznává existenci nesčetného množství jednotlivých ''purušů'', čistě duchovních bytostí či osobností. Prapůvodní přírodní síla ''prakrti'' obsahuje tři složky či atributy, zvané ''guny''. Z nich ''sattva'', (jas, čistota) představuje schopnost reflexe (odrazu, zrcadlení) duchovnosti (vědomí) ''purušů'', ''radžas'' je energií, hybnou silou přírodního procesu, která je ve vědomém procesu zažívána jako vášeň, a ''tamas'' (temnota) představuje nehybnost nebo setrvačnost, v prožitku tendenci k letargii. V období prakrtického klidu jsou ''guny'' v rovnováze, přítomnost ''purušů'', kteří jsou zpočátku jen nezúčastněnými diváky, však působí na ''prakrti'' jako katalyzátor, takže se počne projevovat dynamismus radžasové ''guny'', rovnováha ''gun'' je porušena a ''prakrti'' zahájí světový proces. V průběhu tohoto procesu ''prakrti'' vytvoří přírodní útvary a zárodky jednotlivin, které zahrnují i prakrtické (světské, fenoménové) osobnosti s hmotnými organismy; ty jsou nadány smyslovými orgány a duševními funkcemi a jsou schopné zrcadlit vědomí ''purušů''. Projevení zájmu o toto divadlo vede přímo k tomu, že každý jednotlivý ''puruša'' je chycen do sítě ''prakrti'' a začne se na něm podílet, až se docela ztotožní se svou prakrtickou osobností, jejími duševními pochody a zkušenostmi i s její tělesnou schránkou, smysly a funkcemi. Zapomene tak na svou pravou duchovní podstatu a začne se domnívat, že hraje aktivní roli v událostech světa, zatím co ve skutečnosti je vše jen výsledkem souhry ''gun'' v bezcílné hře ''prakrti''. Jedině když ''puruša'' ve svém vědomí prohlédne svou situaci a pochopí, že jde o zcela zbytečné a v podstatě nezajímavé divadlo, které hojen zatěžuje a zbavuje ho pravé svobody, může začít jednat autenticky, tj. svobodně, a zahájit proces svého osvobození. Ten spočívá v aktivním analytickém rozlišování prakrtických útvarů, včetně všech smyslových vjemů a duševních procesů, od jeho pravé podstaty, jež se mu v tomto kontextu jeví jako jeho čisté vědomí. Takto se může postupně vymanit ze sítě prakrtických formací a tím z celého manifestovaného vesmíru, jeho prakrtická osobnost se rozpadne a on dosáhne, opět jako ''puruša'', stavu dokonalé svobody, zvaného ''kaivalja'' (odstup, „exkluzivnost“). Pro Boha ve smyslu Pána stvoření (srovn. ''íšvara'' v hesle ''[[bůh (Hind)|Bůh]]'') není v tomto systému místo. |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
||
Verze z 10. 11. 2021, 13:42
sánkhja [sāṅkhya] – výčet; rozlišování; uvažování; zkoumání. Jeden ze šesti uznaných klasických systémů filozofie hinduismu (daršana), jehož zakladatelem byl podle tradice Kapila (kolem 500 př. n. l.), jeho klasická forma je však téměř o 1 000 let mladší. Je dualistický v tom smyslu, že podle něj existují dva věčné principy, duchovní, jejž představuje puruša, a přírodní, jímž je prakrti. Současně je pluralistický, neboť uznává existenci nesčetného množství jednotlivých purušů, čistě duchovních bytostí či osobností. Prapůvodní přírodní síla prakrti obsahuje tři složky či atributy, zvané guny. Z nich sattva, (jas, čistota) představuje schopnost reflexe (odrazu, zrcadlení) duchovnosti (vědomí) purušů, radžas je energií, hybnou silou přírodního procesu, která je ve vědomém procesu zažívána jako vášeň, a tamas (temnota) představuje nehybnost nebo setrvačnost, v prožitku tendenci k letargii. V období prakrtického klidu jsou guny v rovnováze, přítomnost purušů, kteří jsou zpočátku jen nezúčastněnými diváky, však působí na prakrti jako katalyzátor, takže se počne projevovat dynamismus radžasové guny, rovnováha gun je porušena a prakrti zahájí světový proces. V průběhu tohoto procesu prakrti vytvoří přírodní útvary a zárodky jednotlivin, které zahrnují i prakrtické (světské, fenoménové) osobnosti s hmotnými organismy; ty jsou nadány smyslovými orgány a duševními funkcemi a jsou schopné zrcadlit vědomí purušů. Projevení zájmu o toto divadlo vede přímo k tomu, že každý jednotlivý puruša je chycen do sítě prakrti a začne se na něm podílet, až se docela ztotožní se svou prakrtickou osobností, jejími duševními pochody a zkušenostmi i s její tělesnou schránkou, smysly a funkcemi. Zapomene tak na svou pravou duchovní podstatu a začne se domnívat, že hraje aktivní roli v událostech světa, zatím co ve skutečnosti je vše jen výsledkem souhry gun v bezcílné hře prakrti. Jedině když puruša ve svém vědomí prohlédne svou situaci a pochopí, že jde o zcela zbytečné a v podstatě nezajímavé divadlo, které hojen zatěžuje a zbavuje ho pravé svobody, může začít jednat autenticky, tj. svobodně, a zahájit proces svého osvobození. Ten spočívá v aktivním analytickém rozlišování prakrtických útvarů, včetně všech smyslových vjemů a duševních procesů, od jeho pravé podstaty, jež se mu v tomto kontextu jeví jako jeho čisté vědomí. Takto se může postupně vymanit ze sítě prakrtických formací a tím z celého manifestovaného vesmíru, jeho prakrtická osobnost se rozpadne a on dosáhne, opět jako puruša, stavu dokonalé svobody, zvaného kaivalja (odstup, „exkluzivnost“). Pro Boha ve smyslu Pána stvoření (srovn. íšvara v hesle Bůh) není v tomto systému místo.
Literatura:
Johnston, E. H. (1974), Early Sāṃkhya: An Essay on its Historical Development according to the Texts, Delhi: Motilal Banarsidass.
Larson, Gerald James (1969), Classical Sāṃkhya: An Interpretation of its History and Meaning, Delhi: Motilal Banarsidass.
Larson, Gerald James – Ram Shankar Bhattacharya (1987), Sāṃkhya: A Dualist Tradition in Indian Philosophy, Encyclopaedia of Indian Philosophies, vol. IV., Princeton: Princeton University Press.