as-Sadr, Muhammad Bákir (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">as-Sadr, Muhammad Bákir</span> (1935-1980) Představitel iráckého [[ší'itské duchovenstvo (JKI-I)|ší‘itského duchovenstva]], islám. myslitel, polit. vůdce iráckých ší‘itů. Pocházel z prominentní rodiny ší‘itských duchovních ([[as-Sadr, Músá (JKI-I)|as-Sadr, Músá]]). Žil a působil ve městě [[Nadžaf (JKI-I)|Nadžaf]]. Po svržení monarchie 1958 a zejm. po nástupu strany al-Baas 1968 se dostala irácká ší‘itská komunita do postavení opozice a značně se radikalizovala. Mladý S. vystupoval jako schopný [[mudžtahid (JKI-I)|mudžtahid]] ([[achbár (JKI-I)|achbár]]), ideolog, agitátor (dá‘í) a vůdce své komunity. Předmětem jeho kritiky se stal marxismus, sekulární nacionalistická ideologie a praxe strany al-Baas, snahy o westernizaci Iráku a zesílení [[sekularismus (JKI-I)|sekularismu]]. Poč. 60. let vznikla radikální organizace iráckých ší‘itů ''ad-Da‘wa'' (Výzva), na jejíž činnosti se S. podílel. Pro svou polit. činnost byl režimem Saddáma Husajna pronásledován a několikrát vězněn. V době nadžafského exilu ájatolláha [[Chomejní, Rúholláh Músáví (JKI-I)|Chomejního]] (1965-1978) s ním S. úzce spolupracoval a po vítězství [[islámská revoluce (JKI-I)|islámské revoluce]] v Íránu 1979 byl jmenovám Chomejního osobním zástupcem v Iráku. O rok později byl v Bagdádu zatčen a umučen. S. se proslavil i jako jeden ze zakl. teorie islám. ekonomie a bankovnictví. Jeho ekonomické představy zdůrazňují hodnoty soc. [[spravedlnost (JKI- |
+ | <span id="entry">as-Sadr, Muhammad Bákir</span> (1935-1980) Představitel iráckého [[ší'itské duchovenstvo (JKI-I)|ší‘itského duchovenstva]], islám. myslitel, polit. vůdce iráckých ší‘itů. Pocházel z prominentní rodiny ší‘itských duchovních ([[as-Sadr, Músá (JKI-I)|as-Sadr, Músá]]). Žil a působil ve městě [[Nadžaf (JKI-I)|Nadžaf]]. Po svržení monarchie 1958 a zejm. po nástupu strany al-Baas 1968 se dostala irácká ší‘itská komunita do postavení opozice a značně se radikalizovala. Mladý S. vystupoval jako schopný [[mudžtahid (JKI-I)|mudžtahid]] ([[achbár (JKI-I)|achbár]]), ideolog, agitátor (dá‘í) a vůdce své komunity. Předmětem jeho kritiky se stal marxismus, sekulární nacionalistická ideologie a praxe strany al-Baas, snahy o westernizaci Iráku a zesílení [[sekularismus (JKI-I)|sekularismu]]. Poč. 60. let vznikla radikální organizace iráckých ší‘itů ''ad-Da‘wa'' (Výzva), na jejíž činnosti se S. podílel. Pro svou polit. činnost byl režimem Saddáma Husajna pronásledován a několikrát vězněn. V době nadžafského exilu ájatolláha [[Chomejní, Rúholláh Músáví (JKI-I)|Chomejního]] (1965-1978) s ním S. úzce spolupracoval a po vítězství [[islámská revoluce (JKI-I)|islámské revoluce]] v Íránu 1979 byl jmenovám Chomejního osobním zástupcem v Iráku. O rok později byl v Bagdádu zatčen a umučen. S. se proslavil i jako jeden ze zakl. teorie islám. ekonomie a bankovnictví. Jeho ekonomické představy zdůrazňují hodnoty soc. [[spravedlnost (JKI-I)|spravedlnosti]] a solidarity; jsou obsahem spisu ''Iktisáduná'' (Naše ekonomie, 1960). |
''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /> |
||
Verze z 12. 11. 2021, 09:38
as-Sadr, Muhammad Bákir (1935-1980) Představitel iráckého ší‘itského duchovenstva, islám. myslitel, polit. vůdce iráckých ší‘itů. Pocházel z prominentní rodiny ší‘itských duchovních (as-Sadr, Músá). Žil a působil ve městě Nadžaf. Po svržení monarchie 1958 a zejm. po nástupu strany al-Baas 1968 se dostala irácká ší‘itská komunita do postavení opozice a značně se radikalizovala. Mladý S. vystupoval jako schopný mudžtahid (achbár), ideolog, agitátor (dá‘í) a vůdce své komunity. Předmětem jeho kritiky se stal marxismus, sekulární nacionalistická ideologie a praxe strany al-Baas, snahy o westernizaci Iráku a zesílení sekularismu. Poč. 60. let vznikla radikální organizace iráckých ší‘itů ad-Da‘wa (Výzva), na jejíž činnosti se S. podílel. Pro svou polit. činnost byl režimem Saddáma Husajna pronásledován a několikrát vězněn. V době nadžafského exilu ájatolláha Chomejního (1965-1978) s ním S. úzce spolupracoval a po vítězství islámské revoluce v Íránu 1979 byl jmenovám Chomejního osobním zástupcem v Iráku. O rok později byl v Bagdádu zatčen a umučen. S. se proslavil i jako jeden ze zakl. teorie islám. ekonomie a bankovnictví. Jeho ekonomické představy zdůrazňují hodnoty soc. spravedlnosti a solidarity; jsou obsahem spisu Iktisáduná (Naše ekonomie, 1960).