kádiríja (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">kádiríja</span> Mystické [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstvo]] založené podle tradice Abd al-Kádirem Ibn Abí Sálihem Džangídóstem z Gílánu (1077-1166). Má některé nekonvenční prvky: zakl. nepatřil k mystikům, neoblékal oděv mystiků, nýbrž álimů (znalců islám. teologie a práva), jeho bratrstvo si nevytvořilo pevně stanovenou a pro členy závaznou cestu k poznání Boha ([[taríka (JKI-I)|taríka]]). K hl. svátkům patřil den oslavující Gíláního. On sám přitahoval stoupence svým veřejným působením. Přesto je k. roztříštěná na řadu skupin, z nichž některé prokazují svému zakladateli pocty náležející Bohu. Centrem k. je Bagdád, kde je Abd al-Kádir pochován. Jeho stoupenci nosí malé plstěné čapky se zelenou růží, třemi řadami lístků a arab. písmenem káf. K. dnes patří k nejrozšířenějším súfijským taríkám se stoupenci v Iráku, Pákistánu, Egyptě, v záp. a sev. Africe i na Balkáně.
+
<div id="photo">[[Soubor:JKI_kádiríja.jpg|upright|Dervíšové používali ke svým mystickým praktikám různé náčiní (kordíky k sebezraňování, tornu, růženec), jež se využívalo jako řádové symboly a emblémy. Emblém mystického řádu kádiríja, který založil šajch Abd al-Kádir Džílání.]]</div><span id="entry">kádiríja</span> Mystické [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstvo]] založené podle tradice Abd al-Kádirem Ibn Abí Sálihem Džangídóstem z Gílánu (1077-1166). Má některé nekonvenční prvky: zakl. nepatřil k mystikům, neoblékal oděv mystiků, nýbrž álimů (znalců islám. teologie a práva), jeho bratrstvo si nevytvořilo pevně stanovenou a pro členy závaznou cestu k poznání Boha ([[taríka (JKI-I)|taríka]]). K hl. svátkům patřil den oslavující Gíláního. On sám přitahoval stoupence svým veřejným působením. Přesto je k. roztříštěná na řadu skupin, z nichž některé prokazují svému zakladateli pocty náležející Bohu. Centrem k. je Bagdád, kde je Abd al-Kádir pochován. Jeho stoupenci nosí malé plstěné čapky se zelenou růží, třemi řadami lístků a arab. písmenem káf. K. dnes patří k nejrozšířenějším súfijským taríkám se stoupenci v Iráku, Pákistánu, Egyptě, v záp. a sev. Africe i na Balkáně.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />

Verze z 12. 11. 2021, 21:59

Dervíšové používali ke svým mystickým praktikám různé náčiní (kordíky k sebezraňování, tornu, růženec), jež se využívalo jako řádové symboly a emblémy. Emblém mystického řádu kádiríja, který založil šajch Abd al-Kádir Džílání.

kádiríja Mystické bratrstvo založené podle tradice Abd al-Kádirem Ibn Abí Sálihem Džangídóstem z Gílánu (1077-1166). Má některé nekonvenční prvky: zakl. nepatřil k mystikům, neoblékal oděv mystiků, nýbrž álimů (znalců islám. teologie a práva), jeho bratrstvo si nevytvořilo pevně stanovenou a pro členy závaznou cestu k poznání Boha (taríka). K hl. svátkům patřil den oslavující Gíláního. On sám přitahoval stoupence svým veřejným působením. Přesto je k. roztříštěná na řadu skupin, z nichž některé prokazují svému zakladateli pocty náležející Bohu. Centrem k. je Bagdád, kde je Abd al-Kádir pochován. Jeho stoupenci nosí malé plstěné čapky se zelenou růží, třemi řadami lístků a arab. písmenem káf. K. dnes patří k nejrozšířenějším súfijským taríkám se stoupenci v Iráku, Pákistánu, Egyptě, v záp. a sev. Africe i na Balkáně.

Miloš Mendel