knihy liturgické (JKI-K): Porovnání verzí

Verze z 16. 11. 2021, 11:12

knihy liturgické Knihy obsahující obřady, modlitby a zpěvy, jichž se má v římkat. církvi užívat při bohoslužebných úkonech (např. při mši svaté, hodinkách, udělování svátostí a požehnání). Rozeznáváme čtyři druhy k.l., které se člení na další knihy, jež příslušnému typu předcházely, jsou mu podřízeny nebo se oddělily. 1. Misál; s touto knihou geneticky souvisejí sakramentář, tj. prvotní sbírka mešních modliteb určených pro kněze (kolekta, preface, sekreta, kánon, modlitby po přijímání), antifonář, lekcionář a evangeliář. 2. Breviář; s touto knihou jsou geneticky svázány žaltář, antifonář, hymnář, tj. kniha obsahující řadu metrických a hymnických písní (hymnů) k chvále boží, lekcionář, homiliář, tj. sbírka kázání círk. autorit nebo výkladů perikop, sermologium, tj. kniha obsahující zejména kázání círk. Otců aj. círk. autorů, pasionál, tj. kniha přibližující svědectví o mučednících církve, legendář, tj. kniha podávající čtení ze života vyznavačů církve a (později) světců vůbec v souladu s pořádkem zasvěcených dnů. 3. Ordinales, tj. knihy obsahující pravidla bohoslužebného pořádku a liturg. obřadů; specializovanou knihou byl např. pontifikál, obsahující předpisy a modlitby závazné pro biskupa při udělování svátostí a svátostin (např. při svěcení kněží, biřmování, královské korunovaci, při posvěcení kostela, oltáře a hřbitova, při žehnání liturg. náčiní a šatu, při svěcení vína, oleje a křižma, při práv. úkonech), a rituál, obsahující pravidla a modlitby při udělování svátostí a blahoslavenství knězem (např. při křtu, pomazání nemocných, pohřbu, uzavření manželství, svěcení vody, procesích), penitenciály, zahrnující pravidla pro uložení pokání (např. posty, almužny), a rituály, shrnující příslušné řády pro klášterní komunity (vyvíjely se od 12. stol.); všechny tyto knihy byly přizpůsobeny potřebám a tradicím jednotlivých diecézí. 4. Martyrologia, tj. zpočátku seznamy kř. mučedníků (řec.-lat. martyres), sestavené při prvních kostelích na základě dokladů o mučednictví pro víru a uspořádané podle kalendáře. Později se tyto seznamy vztahovaly na širší oblasti a obsahovaly stále více údajů, nakonec zahrnovaly i biografické údaje čerpané z legend; v 16. stol. vzniklo závazné Martyrologium Romanum, které se četlo v klášterech, katedrálních a kolegiátních kostelech při veřejném oficiu (hodinkách); martyrologiu je blízký pasionál, obsahující výňatky ze života svatých a mučedníků (viz výše). – V některých protest. církvích má podobnou funkci jako k.l. agenda.

V pravoslaví patří ke k.l. především bibl. knihy (naprestolní evangelium, kniha apoštol, parimejník, psaltyr a aprakos). Naprestolní evangelium obsahuje čtyři evangelia, leží na prestole na složeném antiminsu a kněz nebo jáhen z něho při svaté liturgii čte evangelium. Kniha apoštol obsahuje Skutky apoštolské a někdy též Zjevení Janovo. Psaltyr (žaltář) obsahuje 150 sz. žalmů. V době postní se při pravosl. bohoslužbách používá parimejník. Pro potřeby duchovenstva slouží služebník a časoslov, obsahující neměnné části bohoslužeb. Trebník neboli obřadní příručka obsahuje modlitby a zpěvy k udělování svatých tajin, oktoich bohoslužebné zpěvy, postní triod bohoslužebné modlitby a zpěvy velkého postu, květný triod bohoslužebné modlitby a zpěvy v době od neděle velikonoční do neděle svatodušní. Měsíceslov zahrnuje bohoslužebné modlitby a zpěvy na všechny dny každého měsíce, podle kalendářního pořadí světců, Prolog životy svatých a texty círk. Otců a typikon řád, podle něhož se mají konat bohoslužby v jednotlivých dnech. Martyrologia se uchovávají v k.l. nazývaných menologia (z řec. menó – jsem stálý a logos – slovo). Z praktických důvodů bývají k.l. shrnuty do sborníku; jeden z nich např. sestavil biskup Gorazd.

Helena Pavlincová
Pavel Spunar

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">knihy liturgické</span> Knihy obsahující obřady, modlitby a zpěvy, jichž se má v [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církvi]] užívat při bohoslužebných úkonech (např. při [[mše svatá (JKI-K)|mši svaté]], [[hodinky (JKI-K)|hodinkách]], udělování [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] a [[požehnání (JKI-K)|požehnání]]). Rozeznáváme čtyři druhy k.l., které se člení na další knihy, jež příslušnému typu předcházely, jsou mu podřízeny nebo se oddělily. 1. [[misál (JKI-K)|Misál]]; s touto knihou geneticky souvisejí sakramentář, tj. prvotní sbírka mešních modliteb určených pro kněze (kolekta, preface, sekreta, kánon, modlitby po přijímání), [[antifonář (JKI-K)|antifonář]], [[lekcionář (JKI-K)|lekcionář]] a [[evangeliář (JKI-K)|evangeliář]]. 2. [[breviář (JKI-K)|Breviář]]; s touto knihou jsou geneticky svázány [[žaltář (JKI-K)|žaltář]], antifonář, hymnář, tj. kniha obsahující řadu metrických a hymnických písní (hymnů) k chvále boží, lekcionář, homiliář, tj. sbírka kázání círk. autorit nebo výkladů [[perikopa (JKI-K)|perikop]], sermologium, tj. kniha obsahující zejména kázání círk. Otců aj. círk. autorů, pasionál, tj. kniha přibližující svědectví o mučednících církve, legendář, tj. kniha podávající čtení ze života [[vyznavači (JKI-K)|vyznavačů]] církve a (později) světců vůbec v souladu s pořádkem zasvěcených dnů. 3. Ordinales, tj. knihy obsahující pravidla bohoslužebného pořádku a liturg. obřadů; specializovanou knihou byl např. pontifikál, obsahující předpisy a modlitby závazné pro biskupa při udělování [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] a [[svátostiny (JKI-K)|svátostin]] (např. při svěcení kněží, [[biřmování (JKI-K)|biřmování]], královské korunovaci, při posvěcení kostela, oltáře a hřbitova, při žehnání liturg. náčiní a šatu, při svěcení vína, oleje a [[křižmo (JKI-K)|křižma]], při práv. úkonech), a [[ritus (JKI-K)|rituál]], obsahující pravidla a modlitby při udělování svátostí a blahoslavenství knězem (např. při [[křest (JKI-K)|křtu]], [[pomazání nemocných (JKI-K)|pomazání nemocných]], [[pohřeb (JKI-K)|pohřbu]], uzavření [[manželství (JKI-K)|manželství]], svěcení vody, [[procesí (JKI-K)|procesích]]), penitenciály, zahrnující pravidla pro uložení [[pokání (JKI-K)|pokání]] (např. posty, almužny), a rituály, shrnující příslušné řády pro klášterní komunity (vyvíjely se od 12. stol.); všechny tyto knihy byly přizpůsobeny potřebám a tradicím jednotlivých [[diecéze (JKI-K)|diecézí]]. 4. Martyrologia, tj. zpočátku seznamy kř. mučedníků (řec.-lat. martyres), sestavené při prvních kostelích na základě dokladů o mučednictví pro víru a uspořádané podle kalendáře. Později se tyto seznamy vztahovaly na širší oblasti a obsahovaly stále více údajů, nakonec zahrnovaly i biografické údaje čerpané z legend; v 16. stol. vzniklo závazné ''Martyrologium Romanum'', které se četlo v klášterech, katedrálních a kolegiátních kostelech při veřejném oficiu ([[hodinky (JKI-K)|hodinkách]]); martyrologiu je blízký pasionál, obsahující výňatky ze života svatých a mučedníků (viz výše). – V některých protest. církvích má podobnou funkci jako k.l. agenda.
-V pravoslaví patří ke k.l. především bibl. knihy (naprestolní evangelium, kniha apoštol, [[parimejník (JKI-K)|parimejník]], [[psaltyr (JKI-K)|psaltyr]] a [[aprakos (JKI-K)|aprakos]]). Naprestolní evangelium obsahuje čtyři evangelia, leží na [[prestol (JKI-K)|prestole]] na složeném [[antimins (JKI-K)|antiminsu]] a kněz nebo jáhen z něho při [[svatá liturgie (JKI-K)|svaté liturgii]] čte evangelium. Kniha apoštol obsahuje [[Skutky apoštolské (JKI-K)|Skutky apoštolské]] a někdy též Zjevení Janovo. Psaltyr (žaltář) obsahuje 150 sz. [[žalmy (JKI-J)|žalmů]]. V době postní se při pravosl. bohoslužbách používá parimejník. Pro potřeby duchovenstva slouží [[služebnik (JKI-K)|služebník]] a [[časoslov (JKI-K)|časoslov]], obsahující neměnné části bohoslužeb. [[trebnik (JKI-K)|Trebník]] neboli obřadní příručka obsahuje modlitby a zpěvy k udělování svatých [[tajina (JKI-K)|tajin]], [[oktoich (JKI-K)|oktoich]] bohoslužebné zpěvy, postní triod bohoslužebné modlitby a zpěvy velkého [[půst (JKI-K)|postu]], květný triod bohoslužebné modlitby a zpěvy v době od neděle velikonoční do neděle svatodušní. [[měsíceslov (JKI-K)|Měsíceslov]] zahrnuje bohoslužebné modlitby a zpěvy na všechny dny každého měsíce, podle kalendářního pořadí světců, [[Prolog (JKI-K)|Prolog]] životy svatých a texty círk. Otců a [[typikon (JKI-K)|typikon]] řád, podle něhož se mají konat bohoslužby v jednotlivých dnech. Martyrologia se uchovávají v k.l. nazývaných menologia (z řec. menó – jsem stálý a logos – slovo). Z praktických důvodů bývají k.l. shrnuty do sborníku; jeden z nich např. sestavil biskup [[Gorazd (JKI-K)|Gorazd]]. ''hp,''
+V pravoslaví patří ke k.l. především bibl. knihy (naprestolní evangelium, kniha apoštol, [[parimejník (JKI-K)|parimejník]], [[psaltyr (JKI-K)|psaltyr]] a [[aprakos (JKI-K)|aprakos]]). Naprestolní evangelium obsahuje čtyři evangelia, leží na [[prestol (JKI-K)|prestole]] na složeném [[antimins (JKI-K)|antiminsu]] a kněz nebo jáhen z něho při [[svatá liturgie (JKI-K)|svaté liturgii]] čte evangelium. Kniha apoštol obsahuje [[Skutky apoštolské (JKI-K)|Skutky apoštolské]] a někdy též Zjevení Janovo. Psaltyr (žaltář) obsahuje 150 sz. [[žalmy (JKI-J)|žalmů]]. V době postní se při pravosl. bohoslužbách používá parimejník. Pro potřeby duchovenstva slouží [[služebnik (JKI-K)|služebník]] a [[časoslov (JKI-K)|časoslov]], obsahující neměnné části bohoslužeb. [[trebnik (JKI-K)|Trebník]] neboli obřadní příručka obsahuje modlitby a zpěvy k udělování svatých [[tajina (JKI-K)|tajin]], [[oktoich (JKI-K)|oktoich]] bohoslužebné zpěvy, postní triod bohoslužebné modlitby a zpěvy velkého [[půst (JKI-K)|postu]], květný triod bohoslužebné modlitby a zpěvy v době od neděle velikonoční do neděle svatodušní. [[měsíceslov (JKI-K)|Měsíceslov]] zahrnuje bohoslužebné modlitby a zpěvy na všechny dny každého měsíce, podle kalendářního pořadí světců, [[Prolog (JKI-K)|Prolog]] životy svatých a texty círk. Otců a [[typikon (JKI-K)|typikon]] řád, podle něhož se mají konat bohoslužby v jednotlivých dnech. Martyrologia se uchovávají v k.l. nazývaných menologia (z řec. menó – jsem stálý a logos – slovo). Z praktických důvodů bývají k.l. shrnuty do sborníku; jeden z nich např. sestavil biskup [[Gorazd (JKI-K)|Gorazd]].
 ''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />