letnice (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">letnice</span> (řec. pentékosté hémara – padesátý den, padesátnice) Svatodušní [[svátky (JKI-K)|svátky]]. V den Božího hodu svatodušního slaví římkat. církev památku seslání [[Duch svatý (JKI-K)|Ducha svatého]]. Je to desátý den po svátku Nanebevstoupení Páně a padesátý den po Božím hodu velikonočním. Kněz slouží mši sv. v červeném liturg. [[roucho liturgické (JKI-K)|rouchu]] na památku ohnivých jazyků, v jejiczž podobě sestoupil Duch sv. na apoštoly (Sk 2,1-13). V těchto dnech uděluje nejčastěji biskup svátost [[biřmování (JKI-K)|biřmování]]. |
+ | <span id="entry">letnice</span> (řec. pentékosté hémara – padesátý den, padesátnice) Svatodušní [[svátky (JKI-K)|svátky]]. V den Božího hodu svatodušního slaví [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církev]] památku seslání [[Duch svatý (JKI-K)|Ducha svatého]]. Je to desátý den po svátku Nanebevstoupení Páně a padesátý den po Božím hodu velikonočním. Kněz slouží mši sv. v červeném liturg. [[roucho liturgické (JKI-K)|rouchu]] na památku ohnivých jazyků, v jejiczž podobě sestoupil Duch sv. na apoštoly (Sk 2, 1-13). V těchto dnech uděluje nejčastěji biskup svátost [[biřmování (JKI-K)|biřmování]]. |
| − | V pravoslaví jsou svátky svatodušní (Padesátnice, pentékosté) vyvrcholením velikonočního období a druhým největším svátkem církve. Neděle je dnem svaté [[Trojice (JKI-K)|Trojice]] a pondělí dnem Ducha svatého. Při bohoslužbách se používá liturg. [[knihy liturgické (JKI-K)|knihy]] Květný triod. Věřící zdobí chrámy i své obydlí květy a zelení na znamení, že duše se má působením Ducha sv. duchovně obrodit. |
+ | V [[pravoslavná církev (JKI-K)|pravoslaví]] jsou svátky svatodušní (Padesátnice, pentékosté) vyvrcholením velikonočního období a druhým největším svátkem církve. Neděle je dnem svaté [[Trojice (JKI-K)|Trojice]] a pondělí dnem Ducha svatého. Při bohoslužbách se používá liturg. [[knihy liturgické (JKI-K)|knihy]] Květný triod. Věřící zdobí chrámy i své obydlí květy a zelení na znamení, že duše se má působením Ducha sv. duchovně obrodit. |
<span class="section_title">Viz též:</span> [[rok církevní (JKI-K)|rok církevní]], [[Šavu’ot (JKI-J)|šavu´ot (JKI-J)]] |
<span class="section_title">Viz též:</span> [[rok církevní (JKI-K)|rok církevní]], [[Šavu’ot (JKI-J)|šavu´ot (JKI-J)]] |
||
Verze z 16. 11. 2021, 11:35
letnice (řec. pentékosté hémara – padesátý den, padesátnice) Svatodušní svátky. V den Božího hodu svatodušního slaví římkat. církev památku seslání Ducha svatého. Je to desátý den po svátku Nanebevstoupení Páně a padesátý den po Božím hodu velikonočním. Kněz slouží mši sv. v červeném liturg. rouchu na památku ohnivých jazyků, v jejiczž podobě sestoupil Duch sv. na apoštoly (Sk 2, 1-13). V těchto dnech uděluje nejčastěji biskup svátost biřmování.
V pravoslaví jsou svátky svatodušní (Padesátnice, pentékosté) vyvrcholením velikonočního období a druhým největším svátkem církve. Neděle je dnem svaté Trojice a pondělí dnem Ducha svatého. Při bohoslužbách se používá liturg. knihy Květný triod. Věřící zdobí chrámy i své obydlí květy a zelení na znamení, že duše se má působením Ducha sv. duchovně obrodit.
Viz též: rok církevní, šavu´ot (JKI-J)