ortodoxie kalvínská (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">ortodoxie kalvínská</span> Teol. směr v reformovaných církvích (Švýcarsko, Holandsko, Francie) 16. a 17. století, který se na rozdíl od luterské [[ortodoxie lutherská (JKI-K)|ortodoxie]] vnitřně diferencoval. Mezi přísnějším (ortodoxnějším) a mírnějším směrem vznikl 1604-1619 tzv. arminiánský spor, který se týkal učení o [[predestinace (JKI-K)|predestinaci]]. [[arminiáni (JKI-K)|Arminiáni]] zdůrazňovali plnou závislost člověka na boží [[milost (JKI-K)|milosti]], ale přiznávali člověku svobodnou vůli boží milost přijmout nebo nepřijmout. Vítězství o., potvrzené [[Dordrechtská synoda (JKI-K)|Dordrechtskou synodou]] (1618-1619), posílilo v [[kalvinismus (JKI-K)|kalvinismu]] rozvoj přísného učení, kterému chyběla niternost a vroucnost; důraz byl kladen na přísný a asketický život.
+
<span id="entry">ortodoxie kalvínská</span> Teol. směr v reformovaných církvích (Švýcarsko, Holandsko, Francie) 16. a 17. století, který se na rozdíl od luterské [[ortodoxie lutherská (JKI-K)|ortodoxie]] vnitřně diferencoval. Mezi přísnějším (ortodoxnějším) a mírnějším směrem vznikl 1604-1619 tzv. arminiánský spor, který se týkal učení o [[predestinace (JKI-K)|predestinaci]]. [[arminiáni (JKI-K)|Arminiáni]] zdůrazňovali plnou závislost člověka na boží [[milost (JKI-K)|milosti]], ale přiznávali člověku svobodnou vůli boží milost přijmout, nebo nepřijmout. Vítězství o., potvrzené [[Dordrechtská synoda (JKI-K)|Dordrechtskou synodou]] (1618-1619), posílilo v [[kalvinismus (JKI-K)|kalvinismu]] rozvoj přísného učení, kterému chyběla niternost a vroucnost; důraz byl kladen na přísný a asketický život.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />

Verze z 17. 11. 2021, 09:59

ortodoxie kalvínská Teol. směr v reformovaných církvích (Švýcarsko, Holandsko, Francie) 16. a 17. století, který se na rozdíl od luterské ortodoxie vnitřně diferencoval. Mezi přísnějším (ortodoxnějším) a mírnějším směrem vznikl 1604-1619 tzv. arminiánský spor, který se týkal učení o predestinaci. Arminiáni zdůrazňovali plnou závislost člověka na boží milosti, ale přiznávali člověku svobodnou vůli boží milost přijmout, nebo nepřijmout. Vítězství o., potvrzené Dordrechtskou synodou (1618-1619), posílilo v kalvinismu rozvoj přísného učení, kterému chyběla niternost a vroucnost; důraz byl kladen na přísný a asketický život.

Helena Pavlincová