preexistence (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">preexistence</span> Pojem christologické a trinitární [[teologie (JKI-K)|teologie]]. Označuje se jím věčný způsob bytí [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše Krista]] jako soupodstatného s Bohem předtím, než se stal člověkem. Skutečnost, že Kristus jako nositel spásy je věčný a preexistentní, vyjadřuje, že spása sice přichází v dějinách, avšak není odvoditelná z dějin a z člověka, nýbrž zakládá se v samotném Bohu. Toto kat. pojetí bylo zejm. v moderním [[protestantismus (JKI-K)|protestantismu]] interpretováno jako mytologická (původem helénistická) představa a nahrazováno zdůrazněním existenciálního významu spojení spásy se stvořením pro lidskou víru. |
+ | <span id="entry">preexistence</span> Pojem christologické a trinitární [[teologie (JKI-K)|teologie]]. Označuje se jím věčný způsob bytí [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše Krista]] jako soupodstatného s Bohem předtím, než se stal člověkem. Skutečnost, že Kristus jako nositel [[spása (JKI-K)|spásy]] je věčný a preexistentní, vyjadřuje, že spása sice přichází v dějinách, avšak není odvoditelná z dějin a z člověka, nýbrž zakládá se v samotném Bohu. Toto kat. pojetí bylo zejm. v moderním [[protestantismus (JKI-K)|protestantismu]] interpretováno jako mytologická (původem helénistická) představa a nahrazováno zdůrazněním existenciálního významu spojení spásy se stvořením pro lidskou víru. |
<span class="section_title">Viz též:</span> [[ospravedlnění (JKI-K)|ospravedlnění]] |
<span class="section_title">Viz též:</span> [[ospravedlnění (JKI-K)|ospravedlnění]] |
||
Verze z 17. 11. 2021, 10:17
preexistence Pojem christologické a trinitární teologie. Označuje se jím věčný způsob bytí Ježíše Krista jako soupodstatného s Bohem předtím, než se stal člověkem. Skutečnost, že Kristus jako nositel spásy je věčný a preexistentní, vyjadřuje, že spása sice přichází v dějinách, avšak není odvoditelná z dějin a z člověka, nýbrž zakládá se v samotném Bohu. Toto kat. pojetí bylo zejm. v moderním protestantismu interpretováno jako mytologická (původem helénistická) představa a nahrazováno zdůrazněním existenciálního významu spojení spásy se stvořením pro lidskou víru.
Viz též: ospravedlnění