svátky (JKI-I): Porovnání verzí

Verze z 19. 11. 2021, 08:35

svátky Den či delší časový úsek, který má tradicí daný průběh a zvyklosti; muslimové si jimi připomínají příběhy a mýty spjaté s islám. věroukou a jejími lidovými variantami.

1. Svátečním dnem, který odpovídá kř. neděli či žid. sobotě (šabat), je pátek (arab. jaum al-džum‘a, per. džom‘e, tur. cuma, čti džuma; odvozeno od arab. džama‘a – shromažďovat se). V ten den se věřící scházejí v mešitě ke společné sváteční modlitbě, jíž předchází promluva. Proto se také nejhonosnější mešity často nazývají Páteční.

2. S. obětování (arab. íd al-adhá, al-íd al-kabír, íd al-kurbán, per. ejde korbán, tur. kurban bayrami). Připadá na 10. den 12. měsíce dhú‘l-hidždža islám. lunárního kalendáře. Poutníci v Mekce ten den po ranní modlitbě odcházejí do údolí Míná, kde vykonají oběť (obětování zvířete). Jedna třetina obětovaného zvířete je obětí a dvě třetiny almužnou. Oběť v onen den vykonávají muslimové po celém světě, třebaže nejsou účastníky pouti do Mekky.

3. Konec postního měsíce ramadánu (per. ramazánu; arab. íd al-fitr nebo al-íd as-saghír, per. ejde fetr, tur. şeker bayrami, čti šeker bajrami). Má charakter díkůvzdání, trvá několik prvních dní následujícího měsíce šawwálu. Je doprovázen zvláštními modlitbami, hostinami, návštěvami příbuzných a přátel, také hrobů předků.

4. Maulid, den narození proroka Muhammada, (arab. maulid an-nabí, narození Prorokovo; per. ejde moulúd, tur. mewlit, od arab. walada - narodit se). Vznikl patrně pod vlivem kř. oslav narození Ježíše Krista, oficiálně uznán duchovními až na základě konsensu. V islám. pojetí jde vlastně o den Muhammadova úmrtí, po němž následovalo „zrození do nebe“. V Pákistánu je maulid státním s. Připadá na 12. den 3. měsíce rabí al-awwal lunárního kalendáře. Vedle zvláštních modliteb, promluv a procesí s rozsvícenými lucernami jsou oslavy doprovázeny veřejným předčítáním oslavných textů o Prorokovi. Slovem maulid nazývají členové mystických bratrstev také dny narození proslulých šajchů, k jejichž hrobům se konají poutě (zijára).

5. S. íd al-mi‘rádž (nebo al-isrá wa‘l-mi‘rádž) – Muhammadova zázračná noční pouť a vzestup na nebesa. Slaví se 27. den 7. měsíce radžabu.

6. V ší‘itských oblastech (ší‘a) tryzny za smrt Husajna, syna Alího Ibn Abí Tálib a členů jeho doprovodu (ta‘zije, ášúrá). K ší‘itským s. patří i ejde Ghadíre Chumm, nazvaný podle lokality mezi Mekkou a Medínou, kde měl Muhammad předat svému zeti Alímu své božské zplnomocnění, a tím i právo na vedení obce. Připadá na 18. den 12. měsíce dhú‘l-hidždža. Vedle těchto s. existuje ještě značné množství s. lokálního významu.

Viz též: svátky ročního cyklu (JKI-J), rok církevní (JKI-K), svátky (JKI-K)

Miloš Mendel

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">svátky</span> Den či delší časový úsek, který má tradicí daný průběh a zvyklosti; [[muslim (JKI-I)|muslimové]] si jimi připomínají příběhy a mýty spjaté s islám. věroukou a jejími lidovými variantami.
-. Svátečním dnem, který odpovídá kř. neděli či žid. sobotě ([[šabat (JKI-J)|šabat (JKI-J)]]), je pátek (arab. jaum al-džum‘a, per. džom‘e, tur. cuma, čti džuma; odvozeno od arab. džama‘a – shromažďovat se). V ten den se věřící scházejí v [[mešita (JKI-I)|mešitě]] ke společné sváteční [[modlitba (JKI-I)|modlitbě]], jíž předchází [[promluva (JKI-I)|promluva]]. Proto se také nejhonosnější mešity často nazývají Páteční.
+. Svátečním dnem, který odpovídá kř. neděli či žid. sobotě ([[šabat (JKI-J)|šabat]]), je pátek (arab. jaum al-džum‘a, per. džom‘e, tur. cuma, čti džuma; odvozeno od arab. džama‘a – shromažďovat se). V ten den se věřící scházejí v [[mešita (JKI-I)|mešitě]] ke společné sváteční [[modlitba (JKI-I)|modlitbě]], jíž předchází [[promluva (JKI-I)|promluva]]. Proto se také nejhonosnější mešity často nazývají Páteční.
 . S. obětování (arab. íd al-adhá, al-íd al-kabír, íd al-kurbán, per. ejde korbán, tur. kurban bayrami). Připadá na 10. den 12. měsíce dhú‘l-hidždža islám. lunárního [[kalendář (JKI-I)|kalendáře]]. Poutníci v [[Mekka (JKI-I)|Mekce]] ten den po ranní modlitbě odcházejí do údolí Míná, kde vykonají oběť ([[obětování zvířete (JKI-I)|obětování zvířete]]). Jedna třetina obětovaného zvířete je obětí a dvě třetiny [[almužna (JKI-I)|almužnou]]. Oběť v onen den vykonávají muslimové po celém světě, třebaže nejsou účastníky [[pouť do Mekky (JKI-I)|pouti do Mekky]].
@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 . Konec postního měsíce [[ramadán (JKI-I)|ramadánu]] (per. ramazánu; arab. íd al-fitr nebo al-íd as-saghír, per. ejde fetr, tur. şeker bayrami, čti šeker bajrami). Má charakter díkůvzdání, trvá několik prvních dní následujícího měsíce šawwálu. Je doprovázen zvláštními modlitbami, hostinami, návštěvami příbuzných a přátel, také hrobů předků.
-. Maulid, den narození proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]], (arab. maulid an-nabí, narození Prorokovo; per. ejde moulúd, tur. mewlit, od arab. walada - narodit se). Vznikl patrně pod vlivem kř. oslav narození [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše Krista (JKI-K)]], oficiálně uznán duchovními až na základě [[konsensus (JKI-I)|konsensu]]. V islám. pojetí jde vlastně o den Muhammadova úmrtí, po němž následovalo „zrození do [[nebe (JKI-I)|nebe]]“. V Pákistánu je maulid státním s. Připadá na 12. den 3. měsíce rabí al-awwal lunárního kalendáře. Vedle zvláštních modliteb, promluv a procesí s rozsvícenými lucernami jsou oslavy doprovázeny veřejným předčítáním oslavných textů o Prorokovi. Slovem maulid nazývají členové mystických [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstev]] také dny narození proslulých [[šajch (JKI-I)|šajchů]], k jejichž [[hrob (JKI-I)|hrobům]] se konají poutě ([[zijára (JKI-I)|zijára]]).
+. Maulid, den narození proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]], (arab. maulid an-nabí, narození Prorokovo; per. ejde moulúd, tur. mewlit, od arab. walada - narodit se). Vznikl patrně pod vlivem kř. oslav narození [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše Krista]], oficiálně uznán duchovními až na základě [[konsensus (JKI-I)|konsensu]]. V islám. pojetí jde vlastně o den Muhammadova úmrtí, po němž následovalo „zrození do [[nebe (JKI-I)|nebe]]“. V Pákistánu je maulid státním s. Připadá na 12. den 3. měsíce rabí al-awwal lunárního kalendáře. Vedle zvláštních modliteb, promluv a procesí s rozsvícenými lucernami jsou oslavy doprovázeny veřejným předčítáním oslavných textů o Prorokovi. Slovem maulid nazývají členové mystických [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstev]] také dny narození proslulých [[šajch (JKI-I)|šajchů]], k jejichž [[hrob (JKI-I)|hrobům]] se konají poutě ([[zijára (JKI-I)|zijára]]).
 . S. íd al-mi‘rádž (nebo al-isrá wa‘l-mi‘rádž) – Muhammadova zázračná [[noční pouť (JKI-I)|noční pouť]] a vzestup na nebesa. Slaví se 27. den 7. měsíce radžabu.