ekumenismus (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
Řádek 1: Řádek 1:
−
<span id="entry">ekumenismus</span> Islám vlastní teorii e. nerozvinul, vztah mezi různými náboženstvími je zpravidla iniciován ze strany křesťanství. V 60. letech 20. stol. podnítil [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhý vatikánský koncil (JKI-K)]] dialog s islámem. V [[encyklika (JKI-K)|encyklice (JKI-K)]] ''Nostra aetate'' byla vyjádřena výchozí zásada: „Církev pohlíží s respektem na muslimy, kteří vyznávají jednoho Boha..., který hovoří k lidem. Snaží se podřídit z celé své duše nařízením božím, i když jsou skrytá, stejně jako se jim podřizoval [[Abraham (JKI-J)|Abraham (JKI-J)]], kterého muslim. víra ráda připomíná.“ Tento text lze interpretovat jako kř. výzvu k oceňování muslim. víry a zbožnosti. Na straně muslimů se stanovisko opírá o koránský verš: „Nepři se s vlastníky Písma, leda způsobem nejvhodnějším…“ (korán 29:46). Cílem je nezdůrazňovat hlubší rozdíly tří monoteistických náboženství a dialogicky hledat společ. hodnoty.
 +
<span id="entry">ekumenismus</span> Islám vlastní teorii e. nerozvinul, vztah mezi různými náboženstvími je zpravidla iniciován ze strany křesťanství. V 60. letech 20. stol. podnítil [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhý vatikánský koncil]] dialog s islámem. V [[encyklika (JKI-K)|encyklice]] ''Nostra aetate'' byla vyjádřena výchozí zásada: „Církev pohlíží s respektem na muslimy, kteří vyznávají jednoho Boha..., který hovoří k lidem. Snaží se podřídit z celé své duše nařízením božím, i když jsou skrytá, stejně jako se jim podřizoval [[Abraham (JKI-J)|Abraham]], kterého muslim. víra ráda připomíná.“ Tento text lze interpretovat jako kř. výzvu k oceňování muslim. víry a zbožnosti. Na straně muslimů se stanovisko opírá o koránský verš: „Nepři se s vlastníky Písma, leda způsobem nejvhodnějším…“ (korán 29: 46). Cílem je nezdůrazňovat hlubší rozdíly tří monoteistických náboženství a dialogicky hledat společ. hodnoty.
   
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[dialog židovsko-křesťanský (JKI-J)|dialog židovsko-křesťanský (JKI-J)]], [[ekumenismus (JKI-K)|ekumenismus (JKI-K)]]
  
<span class="section_title">Viz též:</span> [[dialog židovsko-křesťanský (JKI-J)|dialog židovsko-křesťanský (JKI-J)]], [[ekumenismus (JKI-K)|ekumenismus (JKI-K)]]

Verze z 19. 11. 2021, 08:46

ekumenismus Islám vlastní teorii e. nerozvinul, vztah mezi různými náboženstvími je zpravidla iniciován ze strany křesťanství. V 60. letech 20. stol. podnítil druhý vatikánský koncil dialog s islámem. V encyklice Nostra aetate byla vyjádřena výchozí zásada: „Církev pohlíží s respektem na muslimy, kteří vyznávají jednoho Boha..., který hovoří k lidem. Snaží se podřídit z celé své duše nařízením božím, i když jsou skrytá, stejně jako se jim podřizoval Abraham, kterého muslim. víra ráda připomíná.“ Tento text lze interpretovat jako kř. výzvu k oceňování muslim. víry a zbožnosti. Na straně muslimů se stanovisko opírá o koránský verš: „Nepři se s vlastníky Písma, leda způsobem nejvhodnějším…“ (korán 29: 46). Cílem je nezdůrazňovat hlubší rozdíly tří monoteistických náboženství a dialogicky hledat společ. hodnoty.

Viz též: dialog židovsko-křesťanský (JKI-J), ekumenismus (JKI-K)

Zdeněk Müller