murdžíja (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">murdžíja</span> První koncepce řešení aktuálních ideologických otázkek [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] po smrti [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]]. Otázku, komu má náležet vedení obce, m. navrhuje odsunout a oddělit [[víra (JKI-I)|víru]] (ímán) a [[politika (JKI-I)|politiku]] (amal), resp. rovinu duch. a světskou. Tím už v 2. pol. 7. stol. otevřela problém, který v islám. společnosti dodnes není spolehlivě vyřešen. M. tvrdila, že víra je věcí individuálního poznání Boha a [[hřích (JKI-I)|hřích]] věřícího na tomto světě na ni nemá vliv, takže i hříšníci mohou počítat s boží [[milost (JKI-I)|milostí]] po účinném [[pokání (JKI-I)|pokání]]. Boží soud a trest pro hříšné má být ponechán až na den posledního soudu a [[zmrtvýchvstání (JKI-I)|zmrtvýchvstání]], neboť běžné hříchy pravověrných jsou řízeny boží vůlí a Bůh o nich ví. O m. se někdy hovoří jako o sektě v souvislosti se vznikem a působením sekty [[cháridža (JKI-I)|cháridža]] nebo o proudu předcházejícím volnomyšlenkářské tendence [[kadaríja (JKI-I)|kadaríje]] a [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazily]] ([[predestinace (JKI- |
+ | <span id="entry">murdžíja</span> První koncepce řešení aktuálních ideologických otázkek [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] po smrti [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]]. Otázku, komu má náležet vedení obce, m. navrhuje odsunout a oddělit [[víra (JKI-I)|víru]] (ímán) a [[politika (JKI-I)|politiku]] (amal), resp. rovinu duch. a světskou. Tím už v 2. pol. 7. stol. otevřela problém, který v islám. společnosti dodnes není spolehlivě vyřešen. M. tvrdila, že víra je věcí individuálního poznání Boha a [[hřích (JKI-I)|hřích]] věřícího na tomto světě na ni nemá vliv, takže i hříšníci mohou počítat s boží [[milost (JKI-I)|milostí]] po účinném [[pokání (JKI-I)|pokání]]. Boží soud a trest pro hříšné má být ponechán až na den posledního soudu a [[zmrtvýchvstání (JKI-I)|zmrtvýchvstání]], neboť běžné hříchy pravověrných jsou řízeny boží vůlí a Bůh o nich ví. O m. se někdy hovoří jako o sektě v souvislosti se vznikem a působením sekty [[cháridža (JKI-I)|cháridža]] nebo o proudu předcházejícím volnomyšlenkářské tendence [[kadaríja (JKI-I)|kadaríje]] a [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazily]] ([[predestinace (JKI-I)|predestinace]]). |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
Verze z 19. 11. 2021, 08:50
murdžíja První koncepce řešení aktuálních ideologických otázkek obce věřících po smrti Muhammada. Otázku, komu má náležet vedení obce, m. navrhuje odsunout a oddělit víru (ímán) a politiku (amal), resp. rovinu duch. a světskou. Tím už v 2. pol. 7. stol. otevřela problém, který v islám. společnosti dodnes není spolehlivě vyřešen. M. tvrdila, že víra je věcí individuálního poznání Boha a hřích věřícího na tomto světě na ni nemá vliv, takže i hříšníci mohou počítat s boží milostí po účinném pokání. Boží soud a trest pro hříšné má být ponechán až na den posledního soudu a zmrtvýchvstání, neboť běžné hříchy pravověrných jsou řízeny boží vůlí a Bůh o nich ví. O m. se někdy hovoří jako o sektě v souvislosti se vznikem a působením sekty cháridža nebo o proudu předcházejícím volnomyšlenkářské tendence kadaríje a mu‘tazily (predestinace).