kadaríja (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">kadaríja</span> Islám. směr hájící svobodu lidské vůle. Vznikl v umajjovském Damašku v 8. stol. Název paradoxně podle kadar (osud), ačkoli právě princip [[predestinace (JKI-I)|predestinace]] tento směr popíral. Protivníci, odmítající svobodnou vůli, se nazývali [[džabríja (JKI-I)|džabríja]]. V abbásovské době svobodu lidské vůle hájil proud [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazila]] jako nutný předpoklad boží [[spravedlnost (JKI- |
+ | <span id="entry">kadaríja</span> Islám. směr hájící svobodu lidské vůle. Vznikl v umajjovském Damašku v 8. stol. Název paradoxně podle kadar (osud), ačkoli právě princip [[predestinace (JKI-I)|predestinace]] tento směr popíral. Protivníci, odmítající svobodnou vůli, se nazývali [[džabríja (JKI-I)|džabríja]]. V abbásovské době svobodu lidské vůle hájil proud [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazila]] jako nutný předpoklad boží [[spravedlnost (JKI-I)|spravedlnosti]]. Teolog [[al-Aš‘arí, Abú'l-Hasan Alí Ibn Ismá‘íl (JKI-I)|al-Aš‘arí]] (z. 935) spor řeší tak, že [[člověk (JKI-I)|člověka]] označil za vykonavatele předurčených činů, které však má možnost si přisvojovat, má-li vůli je prosadit. Moderní [[islám (JKI-I)|islám]] navazuje na toto pojetí, zdůrazňuje, že člověk je odpovědný za své činy, přestože se nevymykají boží moci ([[al-Afghání, Džamál ad-Dín (JKI-I)|al-Afghání]], [[reformismus (JKI-I)|reformismus]]). |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
Verze z 19. 11. 2021, 08:50
kadaríja Islám. směr hájící svobodu lidské vůle. Vznikl v umajjovském Damašku v 8. stol. Název paradoxně podle kadar (osud), ačkoli právě princip predestinace tento směr popíral. Protivníci, odmítající svobodnou vůli, se nazývali džabríja. V abbásovské době svobodu lidské vůle hájil proud mu‘tazila jako nutný předpoklad boží spravedlnosti. Teolog al-Aš‘arí (z. 935) spor řeší tak, že člověka označil za vykonavatele předurčených činů, které však má možnost si přisvojovat, má-li vůli je prosadit. Moderní islám navazuje na toto pojetí, zdůrazňuje, že člověk je odpovědný za své činy, přestože se nevymykají boží moci (al-Afghání, reformismus).