salaf (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">salaf</span> (arab. předchůdci, předkové, někdy s adj. as-sálih – ctihodní) První generace muslimů, jejíž náb. praxe a vztah k [[víra (JKI-I)|víře]] jsou pozdějšími komentátory, historiky a zejm. představiteli islám. [[reformismus (JKI-I)|reformismu]] chápány jako pravzor. Praxe s. byla vždy studována, výzvy k upuštění od negativních [[novota (JKI-I)|novot]] a návratu k odkazu s. jsou osou mnohých reformistických textů a nápravných hnutí ([[Almorávidé (JKI-I)|Almorávidé]], [[Almohádé (JKI-I)|Almohádé]], [[Ibn Tajmíja, Ahmad Abú'l-Abbás (JKI-I)|Ibn Tajmíja]]). Za s. se považují tři generace muslimů: 1. asháb an-nabí – současníci a stoupenci [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]] a členové první ummy; 2. tábi‘ún – následovníci, kteří znali asháb a řídili se jejich životem a etickými hodnotami zjevení; 3. tábi’ú at-tábi’ín – následovníci následovníků. Odkaz 2. a 3. generace je vždy o něco méně úctyhodný než odkaz ashábů. [[wahhábíja (JKI-I)|Wahhábíja]] a některé na ni navazující proudy [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]] např. uznávají pouze odkaz s., vše ostatní byl jen odklon od ideálu [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] a průnik nežádoucích novot do organismu ummy; způsobil [[rozvrat (JKI-I)|rozvrat]] a uvrhl ji do stavu [[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíje]]. |
+ | <span id="entry">salaf</span> (arab. předchůdci, předkové, někdy s adj. as-sálih – ctihodní) První generace [[muslim (JKI-I)|muslimů]], jejíž náb. praxe a vztah k [[víra (JKI-I)|víře]] jsou pozdějšími komentátory, historiky a zejm. představiteli islám. [[reformismus (JKI-I)|reformismu]] chápány jako pravzor. Praxe s. byla vždy studována, výzvy k upuštění od negativních [[novota (JKI-I)|novot]] a návratu k odkazu s. jsou osou mnohých reformistických textů a nápravných hnutí ([[Almorávidé (JKI-I)|Almorávidé]], [[Almohádé (JKI-I)|Almohádé]], [[Ibn Tajmíja, Ahmad Abú'l-Abbás (JKI-I)|Ibn Tajmíja]]). Za s. se považují tři generace muslimů: 1. asháb an-nabí – současníci a stoupenci [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]] a členové první ummy; 2. tábi‘ún – následovníci, kteří znali asháb a řídili se jejich životem a etickými hodnotami zjevení; 3. tábi’ú at-tábi’ín – následovníci následovníků. Odkaz 2. a 3. generace je vždy o něco méně úctyhodný než odkaz ashábů. [[wahhábíja (JKI-I)|Wahhábíja]] a některé na ni navazující proudy [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]] např. uznávají pouze odkaz s., vše ostatní byl jen odklon od ideálu [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] a průnik nežádoucích novot do organismu ummy; způsobil [[rozvrat (JKI-I)|rozvrat]] a uvrhl ji do stavu [[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíje]]. |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
Verze z 19. 11. 2021, 09:43
salaf (arab. předchůdci, předkové, někdy s adj. as-sálih – ctihodní) První generace muslimů, jejíž náb. praxe a vztah k víře jsou pozdějšími komentátory, historiky a zejm. představiteli islám. reformismu chápány jako pravzor. Praxe s. byla vždy studována, výzvy k upuštění od negativních novot a návratu k odkazu s. jsou osou mnohých reformistických textů a nápravných hnutí (Almorávidé, Almohádé, Ibn Tajmíja). Za s. se považují tři generace muslimů: 1. asháb an-nabí – současníci a stoupenci Muhammada a členové první ummy; 2. tábi‘ún – následovníci, kteří znali asháb a řídili se jejich životem a etickými hodnotami zjevení; 3. tábi’ú at-tábi’ín – následovníci následovníků. Odkaz 2. a 3. generace je vždy o něco méně úctyhodný než odkaz ashábů. Wahhábíja a některé na ni navazující proudy fundamentalismu např. uznávají pouze odkaz s., vše ostatní byl jen odklon od ideálu obce věřících a průnik nežádoucích novot do organismu ummy; způsobil rozvrat a uvrhl ji do stavu džáhilíje.