targum (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">targum</span> (hebr. překlad) Pův. jakýkoliv překlad, avšak již v talmudické době se podle pojetí [[rabín (JKI-J)|rabínů]] tímto termínem obvykle označoval překlad bibl. textu do [[aramejština (JKI-J)|aramejštiny]]. Když se aramejština stala hovorovým a spisovným jazykem záp. oblastí Per. říše, vyvstala nutnost překládat hebr. pasáže [[bible (JKI-J)|bible]] určené pro veřejné předčítání v [[synagoga (JKI-J)|synagoze]]. Takto vznikaly různé t., které nebyly doslovným překladem, ale často obsahovaly i doplňky a výklady příslušných bibl. textů. Tím se blíží charakteru [[midraš (JKI-J)|midrašů]], s nimiž mají společný původ v |
+ | <span id="entry">targum</span> (hebr. překlad) Pův. jakýkoliv překlad, avšak již v talmudické době se podle pojetí [[rabín (JKI-J)|rabínů]] tímto termínem obvykle označoval překlad bibl. textu do [[aramejština (JKI-J)|aramejštiny]]. Když se aramejština stala hovorovým a spisovným jazykem záp. oblastí Per. říše, vyvstala nutnost překládat hebr. pasáže [[bible (JKI-J)|bible]] určené pro veřejné předčítání v [[synagoga (JKI-J)|synagoze]]. Takto vznikaly různé t., které nebyly doslovným překladem, ale často obsahovaly i doplňky a výklady příslušných bibl. textů. Tím se blíží charakteru [[midraš (JKI-J)|midrašů]], s nimiž mají společný původ v synagoze. Aramejské t. byly brzy písemně zachyceny a podle dochovaných textů je lze rozdělit do dvou skupin, z nichž jedna představuje starý tzv. palestinský t. a druhá oficiální t., které byly sestaveny v konečné verzi v [[Babylónie (JKI-J)|Babylónii]] v 5. stol. První skupina je doložena zlomky z [[Kumrán (JKI-J)|Kumránu]], v tzv. Targum Jerušalmi II, ve fragmentech z káhirské [[geniza (JKI-J)|genizy]] a v t. Pseudo-Jonatan ben Uzi’el nebo Targum Jerušalmi I. Ke druhé skupině patří t. Onkelos (Onkulus) k [[Tóra (JKI-J)|Tóře]] a t. Jonatan k [[prorok (JKI-J)|Prorokům]]. Jednalo se o oficiální t., revidované podle hebr. textu a zbavené midrašických přídavků, které měly nahradit ostatní neoficiální t. Aram. překlady, podobně jako i překlady do řečtiny, syrštiny a latiny, představují důležité prameny pro bibl. [[exegeze (JKI-J)|exegezi]]. |
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> |
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[překlad koránu (JKI-I)|překlad koránu (JKI-I)]] |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Verze z 22. 11. 2021, 17:27
targum (hebr. překlad) Pův. jakýkoliv překlad, avšak již v talmudické době se podle pojetí rabínů tímto termínem obvykle označoval překlad bibl. textu do aramejštiny. Když se aramejština stala hovorovým a spisovným jazykem záp. oblastí Per. říše, vyvstala nutnost překládat hebr. pasáže bible určené pro veřejné předčítání v synagoze. Takto vznikaly různé t., které nebyly doslovným překladem, ale často obsahovaly i doplňky a výklady příslušných bibl. textů. Tím se blíží charakteru midrašů, s nimiž mají společný původ v synagoze. Aramejské t. byly brzy písemně zachyceny a podle dochovaných textů je lze rozdělit do dvou skupin, z nichž jedna představuje starý tzv. palestinský t. a druhá oficiální t., které byly sestaveny v konečné verzi v Babylónii v 5. stol. První skupina je doložena zlomky z Kumránu, v tzv. Targum Jerušalmi II, ve fragmentech z káhirské genizy a v t. Pseudo-Jonatan ben Uzi’el nebo Targum Jerušalmi I. Ke druhé skupině patří t. Onkelos (Onkulus) k Tóře a t. Jonatan k Prorokům. Jednalo se o oficiální t., revidované podle hebr. textu a zbavené midrašických přídavků, které měly nahradit ostatní neoficiální t. Aram. překlady, podobně jako i překlady do řečtiny, syrštiny a latiny, představují důležité prameny pro bibl. exegezi.
Viz též: překlad koránu (JKI-I)