duch (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">duch</span> (hebr. ru’ach; řec. pneuma, lat. spiritus) V bibl. kontextu má termín ru’ach celou řadu významových odstínů, jejichž základem byl zřejmě pův. význam vítr nebo dech. V poetickém obrazu tak mohl být vítr dechem [[Jahve (JKI-J)|Jahvova]] chřípí (Gn 15,8; 2S 22,16 = Ž 18,16), který vdechnut člověku nebo jinému tvoru působí jako oživující princip. V tomto smyslu byl d. (ru’ach) volně zaměňován s [[duše (JKI-J)|duší]] (hebr. nefeš, nechama), snad s tím rozdílem, že podstatou duše byla spíše krev než dech, avšak princip oživení zůstával týž (Gn 2,7). Termín ru’ach také mohl znamenat neviditelnou a tajemnou boží sílu. Teprve druhotně zřejmě představoval vyšší stránku lidské existence, která je bližší Bohu než sféra lidské duše (Ezd 1,1.5; Ž 51,14; Ez 11,19). V pobibl. době se pak rozvinulo pojetí sv. d. (ru’ach ha-kodeš) ve smyslu boží inspirace, stojící např. za posvátnými texty. Jinou vývojovou linií byla pobibl. představa zlého d. spojovaného s posedlostí člověka ([[dibuk (JKI-J)|dibuk]]). |
<span id="entry">duch</span> (hebr. ru’ach; řec. pneuma, lat. spiritus) V bibl. kontextu má termín ru’ach celou řadu významových odstínů, jejichž základem byl zřejmě pův. význam vítr nebo dech. V poetickém obrazu tak mohl být vítr dechem [[Jahve (JKI-J)|Jahvova]] chřípí (Gn 15,8; 2S 22,16 = Ž 18,16), který vdechnut člověku nebo jinému tvoru působí jako oživující princip. V tomto smyslu byl d. (ru’ach) volně zaměňován s [[duše (JKI-J)|duší]] (hebr. nefeš, nechama), snad s tím rozdílem, že podstatou duše byla spíše krev než dech, avšak princip oživení zůstával týž (Gn 2,7). Termín ru’ach také mohl znamenat neviditelnou a tajemnou boží sílu. Teprve druhotně zřejmě představoval vyšší stránku lidské existence, která je bližší Bohu než sféra lidské duše (Ezd 1,1.5; Ž 51,14; Ez 11,19). V pobibl. době se pak rozvinulo pojetí sv. d. (ru’ach ha-kodeš) ve smyslu boží inspirace, stojící např. za posvátnými texty. Jinou vývojovou linií byla pobibl. představa zlého d. spojovaného s posedlostí člověka ([[dibuk (JKI-J)|dibuk]]). |
||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[duch (JKI-K)|duch |
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[duch (JKI-K)|duch]], [[duch (JKI-I)|duch]] |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Verze z 23. 11. 2021, 01:20
duch (hebr. ru’ach; řec. pneuma, lat. spiritus) V bibl. kontextu má termín ru’ach celou řadu významových odstínů, jejichž základem byl zřejmě pův. význam vítr nebo dech. V poetickém obrazu tak mohl být vítr dechem Jahvova chřípí (Gn 15,8; 2S 22,16 = Ž 18,16), který vdechnut člověku nebo jinému tvoru působí jako oživující princip. V tomto smyslu byl d. (ru’ach) volně zaměňován s duší (hebr. nefeš, nechama), snad s tím rozdílem, že podstatou duše byla spíše krev než dech, avšak princip oživení zůstával týž (Gn 2,7). Termín ru’ach také mohl znamenat neviditelnou a tajemnou boží sílu. Teprve druhotně zřejmě představoval vyšší stránku lidské existence, která je bližší Bohu než sféra lidské duše (Ezd 1,1.5; Ž 51,14; Ez 11,19). V pobibl. době se pak rozvinulo pojetí sv. d. (ru’ach ha-kodeš) ve smyslu boží inspirace, stojící např. za posvátnými texty. Jinou vývojovou linií byla pobibl. představa zlého d. spojovaného s posedlostí člověka (dibuk).