logos (JKI-J): Porovnání verzí
imported>JD m (oprava odkazů) |
imported>JD (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">logos</span> (řec. slovo) Termín běžně užívaný v řec. filosofii ve významu řeč, vypravování, organizace, racionální řád atp. Aplikace l. jako slova božího je charakteristická až pro [[helénistický judaismus (JKI-J)|helénistický judaismus]], kdy se objevuje v teol. a fil. textech výrazně ovlivněných řec. myšlením ([[Aristobúlos (JKI-J)|Aristobúlos]], Moudrost Šalomounova, [[Filón Alexandrijský (JKI-J)|Filón Alexandrijský]]) a později se promítá také do [[křesťanství (JKI-K)|křesťanství]] (Janovo evangelium). Zatímco v křesťanství byl l. v návaznosti na prolog Janova evangelia ztotožněn s božím synem jakožto preexistentním [[mesiáš (JKI-J)|mesiášem]] a dále transformován v trinitárním dogmatu ([[Trojice (JKI-K)|Trojice]]), v žid. prostředí byl rozvíjen koncept l. v propojení bibl. pojetí stvořitelského nebo sebezjevujícího se božího slova (hebr. dvar Jahve) s boží [[moudrost (JKI-J)|moudrostí]] a [[Tóra (JKI-J)|Tórou]]. Podle Filóna je l. od Boha odlišný, avšak nikoliv ontologicky oddělený. Je jeho hl. stvořitelskou silou spojující v sobě boží dobrotu a přísnost projevující se [[milosrdenství (JKI-J)|milosrdenstvím]] a [[spravedlnost (JKI-J)|spravedlností]]. Na tomto základě ztotožňuje l. jak s boží moudrostí, tak se zákonem, tj. s Tórou. |
<span id="entry">logos</span> (řec. slovo) Termín běžně užívaný v řec. filosofii ve významu řeč, vypravování, organizace, racionální řád atp. Aplikace l. jako slova božího je charakteristická až pro [[helénistický judaismus (JKI-J)|helénistický judaismus]], kdy se objevuje v teol. a fil. textech výrazně ovlivněných řec. myšlením ([[Aristobúlos (JKI-J)|Aristobúlos]], Moudrost Šalomounova, [[Filón Alexandrijský (JKI-J)|Filón Alexandrijský]]) a později se promítá také do [[křesťanství (JKI-K)|křesťanství]] (Janovo evangelium). Zatímco v křesťanství byl l. v návaznosti na prolog Janova evangelia ztotožněn s božím synem jakožto preexistentním [[mesiáš (JKI-J)|mesiášem]] a dále transformován v trinitárním dogmatu ([[Trojice (JKI-K)|Trojice]]), v žid. prostředí byl rozvíjen koncept l. v propojení bibl. pojetí stvořitelského nebo sebezjevujícího se božího slova (hebr. dvar Jahve) s boží [[moudrost (JKI-J)|moudrostí]] a [[Tóra (JKI-J)|Tórou]]. Podle Filóna je l. od Boha odlišný, avšak nikoliv ontologicky oddělený. Je jeho hl. stvořitelskou silou spojující v sobě boží dobrotu a přísnost projevující se [[milosrdenství (JKI-J)|milosrdenstvím]] a [[spravedlnost (JKI-J)|spravedlností]]. Na tomto základě ztotožňuje l. jak s boží moudrostí, tak se zákonem, tj. s Tórou. |
||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[logos (JKI-K)|logos |
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[logos (JKI-K)|logos]] |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Verze z 23. 11. 2021, 01:20
logos (řec. slovo) Termín běžně užívaný v řec. filosofii ve významu řeč, vypravování, organizace, racionální řád atp. Aplikace l. jako slova božího je charakteristická až pro helénistický judaismus, kdy se objevuje v teol. a fil. textech výrazně ovlivněných řec. myšlením (Aristobúlos, Moudrost Šalomounova, Filón Alexandrijský) a později se promítá také do křesťanství (Janovo evangelium). Zatímco v křesťanství byl l. v návaznosti na prolog Janova evangelia ztotožněn s božím synem jakožto preexistentním mesiášem a dále transformován v trinitárním dogmatu (Trojice), v žid. prostředí byl rozvíjen koncept l. v propojení bibl. pojetí stvořitelského nebo sebezjevujícího se božího slova (hebr. dvar Jahve) s boží moudrostí a Tórou. Podle Filóna je l. od Boha odlišný, avšak nikoliv ontologicky oddělený. Je jeho hl. stvořitelskou silou spojující v sobě boží dobrotu a přísnost projevující se milosrdenstvím a spravedlností. Na tomto základě ztotožňuje l. jak s boží moudrostí, tak se zákonem, tj. s Tórou.
Viz též: logos