še’ol (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">še’ol</span> Bibl. výraz pro podsvětí či říši mrtvých. Vedle tohoto termínu s nejasnou etymologií se v [[bible (JKI-J)|bibli]] objevuje řada obrazných vyjádření, jejichž smysl je často zřejmý až ve srovnání s okolím starověkého [[Izrael (JKI-J)|Izraele]], které otázkám posmrtné existence věnovalo větší pozornost. Podsvětí je označováno jako hrob (Iz 38,10), země (1S 28,13; Jon 2,7), jáma (Ž 30,4; Ez 31,14), místo prachu (Jb 17,16), temnoty (Jb 10,21), ticha (Ž 94,17), zapomnění (Ž 88,12) ap. Přímou analogii v ugaritských textech má obraz rozevřeného chřtánu podsvětí (Iz 5,14). Š. se nachází pod povrchem, v útrobách země (Ez 31,15.17; Ž 86,13) a zemřelí, označovaní nejčastěji jako stíny (hebr. refajim), v něm žijí dále, i když jejich další existence postrádá radost a životní sílu. Soubor představ spojených s posmrtnou existencí je v bibli poměrně chudý, neboť se tu srážely dvě tendence: Svrchovanost [[Jahve (JKI-J)|Jahva]], která vylučovala rozvinutý soubor podsvětních božstev i barvitý obraz vnitřního uspořádání š., byla konfrontována s rozšířeným kultem mrtvých sahajícím od jejich posmrtného zaopatřování (Dt 26,12.14) až po přísně zakazované vyvolávání mrtvých k věštebným účelům (1S 28,7-25; Dt 18,11; Iz 8,19). V talmudickém období byl š. ztotožněn s místem posmrtné odplaty a propojen s představou [[gehenna (JKI-J)|gehenny]]. |
<span id="entry">še’ol</span> Bibl. výraz pro podsvětí či říši mrtvých. Vedle tohoto termínu s nejasnou etymologií se v [[bible (JKI-J)|bibli]] objevuje řada obrazných vyjádření, jejichž smysl je často zřejmý až ve srovnání s okolím starověkého [[Izrael (JKI-J)|Izraele]], které otázkám posmrtné existence věnovalo větší pozornost. Podsvětí je označováno jako hrob (Iz 38,10), země (1S 28,13; Jon 2,7), jáma (Ž 30,4; Ez 31,14), místo prachu (Jb 17,16), temnoty (Jb 10,21), ticha (Ž 94,17), zapomnění (Ž 88,12) ap. Přímou analogii v ugaritských textech má obraz rozevřeného chřtánu podsvětí (Iz 5,14). Š. se nachází pod povrchem, v útrobách země (Ez 31,15.17; Ž 86,13) a zemřelí, označovaní nejčastěji jako stíny (hebr. refajim), v něm žijí dále, i když jejich další existence postrádá radost a životní sílu. Soubor představ spojených s posmrtnou existencí je v bibli poměrně chudý, neboť se tu srážely dvě tendence: Svrchovanost [[Jahve (JKI-J)|Jahva]], která vylučovala rozvinutý soubor podsvětních božstev i barvitý obraz vnitřního uspořádání š., byla konfrontována s rozšířeným kultem mrtvých sahajícím od jejich posmrtného zaopatřování (Dt 26,12.14) až po přísně zakazované vyvolávání mrtvých k věštebným účelům (1S 28,7-25; Dt 18,11; Iz 8,19). V talmudickém období byl š. ztotožněn s místem posmrtné odplaty a propojen s představou [[gehenna (JKI-J)|gehenny]]. |
||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[peklo (JKI-K)|peklo |
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[peklo (JKI-K)|peklo]], [[peklo (JKI-I)|peklo]] |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Verze z 23. 11. 2021, 01:20
še’ol Bibl. výraz pro podsvětí či říši mrtvých. Vedle tohoto termínu s nejasnou etymologií se v bibli objevuje řada obrazných vyjádření, jejichž smysl je často zřejmý až ve srovnání s okolím starověkého Izraele, které otázkám posmrtné existence věnovalo větší pozornost. Podsvětí je označováno jako hrob (Iz 38,10), země (1S 28,13; Jon 2,7), jáma (Ž 30,4; Ez 31,14), místo prachu (Jb 17,16), temnoty (Jb 10,21), ticha (Ž 94,17), zapomnění (Ž 88,12) ap. Přímou analogii v ugaritských textech má obraz rozevřeného chřtánu podsvětí (Iz 5,14). Š. se nachází pod povrchem, v útrobách země (Ez 31,15.17; Ž 86,13) a zemřelí, označovaní nejčastěji jako stíny (hebr. refajim), v něm žijí dále, i když jejich další existence postrádá radost a životní sílu. Soubor představ spojených s posmrtnou existencí je v bibli poměrně chudý, neboť se tu srážely dvě tendence: Svrchovanost Jahva, která vylučovala rozvinutý soubor podsvětních božstev i barvitý obraz vnitřního uspořádání š., byla konfrontována s rozšířeným kultem mrtvých sahajícím od jejich posmrtného zaopatřování (Dt 26,12.14) až po přísně zakazované vyvolávání mrtvých k věštebným účelům (1S 28,7-25; Dt 18,11; Iz 8,19). V talmudickém období byl š. ztotožněn s místem posmrtné odplaty a propojen s představou gehenny.