apokryf (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
(odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">apokryf</span> (řec. skrytý) 1. Obecné označení žid. a kř. spisů nezahrnutých do [[bible (JKI-K)|bible]], ale vztahujících se k událostem Starého zákona, k životu [[Ježíš (JKI-K)|Ježíšovu]] nebo k nz. době. V kř. oblasti jsou to např. ''evangelium Petrovo'', ''evangelium Hebrejů'', koptsky dochované ''evangelium Tomášovo'', ''Petrovo evangelium'' nebo ''Tomášovo evangelium Ježíšova dětství'' či ''protoevangelium Jakubovo''. Z žid. literatury patří k a. v některých kř. tradicích spisy uvedené níže v a. 2 a tzv. [[pseudepigraf (JKI-J)|pseudepigrafy (JKI-J)]] (řec. falešně nadepsané) – spisy nezahrnuté ani do širšího [[kánon (JKI-K)|kánonu]] (např. apokalypsy ''Henochovy'', ''Šalomounovy žalmy'' aj.).
+
<span id="entry">apokryf</span> (řec. skrytý) 1. Obecné označení žid. a kř. spisů nezahrnutých do [[bible (JKI-K)|bible]], ale vztahujících se k událostem Starého zákona, k životu [[Ježíš (JKI-K)|Ježíšovu]] nebo k nz. době. V kř. oblasti jsou to např. ''evangelium Petrovo'', ''evangelium Hebrejů'', koptsky dochované ''evangelium Tomášovo'', ''Petrovo evangelium'' nebo ''Tomášovo evangelium Ježíšova dětství'' či ''protoevangelium Jakubovo''. Z žid. literatury patří k a. v některých kř. tradicích spisy uvedené níže v a. 2 a tzv. [[pseudepigraf (JKI-J)|pseudepigrafy]] (řec. falešně nadepsané) – spisy nezahrnuté ani do širšího [[kánon (JKI-K)|kánonu]] (např. apokalypsy ''Henochovy'', ''Šalomounovy žalmy'' aj.).
   
2. V protest. prostředí se jako a. označují i některé žid. náb. spisy zahrnuté do řec. a do lat. překladu bible ([[Septuaginta (JKI-J)|Septuaginta (JKI-J)]], [[Vulgáta (JKI-K)|Vulgáta]]), ale neužívané jako liturg. četba Židy a protest. církvemi. V prvním, šestidílném vydání Kralické [[bible (JKI-K)|bible]] tvořily překlady těchto a. pátý svazek. Kat. církev označuje tyto spisy za deuterokanonické (Tóbijáš, Makabejské knihy, Moudrost Šalomounova, Sírachovec, dodatky k některým kanonickým knihám aj.). V rozsahu tohoto souboru jsou mezi jednotlivými církvemi drobné rozdíly dané liturg. tradicí. Všichni křesťané pokládají tyto knihy za užitečné k soukromé četbě.
+
2. V protest. prostředí se jako a. označují i některé žid. náb. spisy zahrnuté do řec. a do lat. překladu bible ([[Septuaginta (JKI-J)|Septuaginta]], [[Vulgáta (JKI-K)|Vulgáta]]), ale neužívané jako liturg. četba Židy a protest. církvemi. V prvním, šestidílném vydání Kralické [[bible (JKI-K)|bible]] tvořily překlady těchto a. pátý svazek. Kat. církev označuje tyto spisy za deuterokanonické (Tóbijáš, Makabejské knihy, Moudrost Šalomounova, Sírachovec, dodatky k některým kanonickým knihám aj.). V rozsahu tohoto souboru jsou mezi jednotlivými církvemi drobné rozdíly dané liturg. tradicí. Všichni křesťané pokládají tyto knihy za užitečné k soukromé četbě.
   
 
3. V současné lit. teorii označuje a. i spis, který fiktivně navazuje na hist. (bibl.) vyprávění (K. Čapek).
 
3. V současné lit. teorii označuje a. i spis, který fiktivně navazuje na hist. (bibl.) vyprávění (K. Čapek).
   
<span class="section_title">Viz též:</span> [[apokryf (JKI-J)|apokryf (JKI-J)]]
+
<span class="section_title">Viz též:</span> [[apokryf (JKI-J)|apokryf]]
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br />

Verze z 23. 11. 2021, 01:20

apokryf (řec. skrytý) 1. Obecné označení žid. a kř. spisů nezahrnutých do bible, ale vztahujících se k událostem Starého zákona, k životu Ježíšovu nebo k nz. době. V kř. oblasti jsou to např. evangelium Petrovo, evangelium Hebrejů, koptsky dochované evangelium Tomášovo, Petrovo evangelium nebo Tomášovo evangelium Ježíšova dětství či protoevangelium Jakubovo. Z žid. literatury patří k a. v některých kř. tradicích spisy uvedené níže v a. 2 a tzv. pseudepigrafy (řec. falešně nadepsané) – spisy nezahrnuté ani do širšího kánonu (např. apokalypsy Henochovy, Šalomounovy žalmy aj.).

2. V protest. prostředí se jako a. označují i některé žid. náb. spisy zahrnuté do řec. a do lat. překladu bible (Septuaginta, Vulgáta), ale neužívané jako liturg. četba Židy a protest. církvemi. V prvním, šestidílném vydání Kralické bible tvořily překlady těchto a. pátý svazek. Kat. církev označuje tyto spisy za deuterokanonické (Tóbijáš, Makabejské knihy, Moudrost Šalomounova, Sírachovec, dodatky k některým kanonickým knihám aj.). V rozsahu tohoto souboru jsou mezi jednotlivými církvemi drobné rozdíly dané liturg. tradicí. Všichni křesťané pokládají tyto knihy za užitečné k soukromé četbě.

3. V současné lit. teorii označuje a. i spis, který fiktivně navazuje na hist. (bibl.) vyprávění (K. Čapek).

Viz též: apokryf

Pavel Pokorný