maceva (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">maceva</span> (pl. macevot; hebr. to, co je vzpřímeno, vztyčeno) Ve starověkém [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] nejčastěji kultovní objekt v podobě hrubě opracované kamenné stély. M. zpravidla tvořily součást posvátných návrší ([[bama (JKI-J)|bama]]), kde byly vztyčovány jednotlivě i ve skupinách. Mohly se však nacházet i v chrámovém areálu, jak o tom svědčí zmínka o dvou bronzových sloupech umístěných před vchodem do Šalomounova [[chrám (JKI-J)|chrámu]] v [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalémě]] (1Kr 7,15-22; 2Pa 3,15-17) i podobná situace v chrámu v Aradu. M. bývají většinou interpretovány jako symbol nebo sídlo božstva či jeho lokální manifestace. V bibl. textech je jejich uctívání většinou tvrdě odsuzováno, což nepřímo ukazuje na jejich značné rozšíření, doložené také archeologicky (Chasor, Megido, Gezer, Šekem aj.). Nejdůrazněji proti m. vystoupili judští králové [[Chizkijáš (JKI-J)|Chizkijáš]] a [[Jóšijáš (JKI-J)|Jóšijáš]] prosazující kultickou očistu (2Kr 18,4; 23,1-25). V novější době označuje výraz m. náhrobní kámen. |
+ | <span id="entry">maceva</span> (pl. macevot; hebr. to, co je vzpřímeno, vztyčeno) Ve starověkém [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] nejčastěji kultovní objekt v podobě hrubě opracované kamenné stély. M. zpravidla tvořily součást posvátných návrší ([[bama (JKI-J)|bama]]), kde byly vztyčovány jednotlivě i ve skupinách. Mohly se však nacházet i v chrámovém areálu, jak o tom svědčí zmínka o dvou bronzových sloupech umístěných před vchodem do Šalomounova [[chrám (JKI-J)|chrámu]] v [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalémě]] (1Kr 7, 15-22; 2Pa 3, 15-17) i podobná situace v chrámu v Aradu. M. bývají většinou interpretovány jako symbol nebo sídlo božstva či jeho lokální manifestace. V bibl. textech je jejich uctívání většinou tvrdě odsuzováno, což nepřímo ukazuje na jejich značné rozšíření, doložené také archeologicky (Chasor, Megido, Gezer, Šekem aj.). Nejdůrazněji proti m. vystoupili judští králové [[Chizkijáš (JKI-J)|Chizkijáš]] a [[Jóšijáš (JKI-J)|Jóšijáš]] prosazující kultickou očistu (2Kr 18, 4; 23, 1-25). V novější době označuje výraz m. náhrobní kámen. |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Verze z 24. 11. 2021, 13:55
maceva (pl. macevot; hebr. to, co je vzpřímeno, vztyčeno) Ve starověkém Izraeli nejčastěji kultovní objekt v podobě hrubě opracované kamenné stély. M. zpravidla tvořily součást posvátných návrší (bama), kde byly vztyčovány jednotlivě i ve skupinách. Mohly se však nacházet i v chrámovém areálu, jak o tom svědčí zmínka o dvou bronzových sloupech umístěných před vchodem do Šalomounova chrámu v Jeruzalémě (1Kr 7, 15-22; 2Pa 3, 15-17) i podobná situace v chrámu v Aradu. M. bývají většinou interpretovány jako symbol nebo sídlo božstva či jeho lokální manifestace. V bibl. textech je jejich uctívání většinou tvrdě odsuzováno, což nepřímo ukazuje na jejich značné rozšíření, doložené také archeologicky (Chasor, Megido, Gezer, Šekem aj.). Nejdůrazněji proti m. vystoupili judští králové Chizkijáš a Jóšijáš prosazující kultickou očistu (2Kr 18, 4; 23, 1-25). V novější době označuje výraz m. náhrobní kámen.