pohan (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">pohan</span> (z lat. paganus – venkovan; hebr. goj – [pro]národ, pl. gojim) Příslušník jiného než vlastního náboženství, v [[judaismus (JKI-J)|judaismu]] tedy každý Nežid. V předexilním [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] požívali příslušníci nežid. skupin zvláštní status cizinců. Ostré odlišení od nežid. okolí nastalo až po [[exil (JKI-J)|exilu]], když byl [[Ezdráš (JKI-J)|Ezdrášem]] rozšířen zákaz smíšených [[manželství (JKI-J)|manželství]] z pův. sedmi kanaánských národů (Dt 7,1-4) na všechno nežid. obyvatelstvo. Přijetím monoteismu se Židé jasně vymezili vůči provozování [[idolatrie (JKI-J)|idolatrie]], která byla napříště obecně spojována s p. a všemožně diskreditována. Překročení hranice mezi Židy a p. dovoloval jen ohled na obecné zásady lidskosti. V talmudickém období se vzhledem ke změněným podmínkám prosadil soubor minimálních požadavků vůči p. v podobě [[sedm noachidských přikázání (JKI-J)|sedmi noachidských přikázání]], která p. zachovávala legální status a umožňovala pokojné soužití. |
+ | <span id="entry">pohan</span> (z lat. paganus – venkovan; hebr. goj – [pro]národ, pl. gojim) Příslušník jiného než vlastního náboženství, v [[judaismus (JKI-J)|judaismu]] tedy každý Nežid. V předexilním [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] požívali příslušníci nežid. skupin zvláštní status cizinců. Ostré odlišení od nežid. okolí nastalo až po [[exil (JKI-J)|exilu]], když byl [[Ezdráš (JKI-J)|Ezdrášem]] rozšířen zákaz smíšených [[manželství (JKI-J)|manželství]] z pův. sedmi kanaánských národů (Dt 7, 1-4) na všechno nežid. obyvatelstvo. Přijetím monoteismu se Židé jasně vymezili vůči provozování [[idolatrie (JKI-J)|idolatrie]], která byla napříště obecně spojována s p. a všemožně diskreditována. Překročení hranice mezi Židy a p. dovoloval jen ohled na obecné zásady lidskosti. V talmudickém období se vzhledem ke změněným podmínkám prosadil soubor minimálních požadavků vůči p. v podobě [[sedm noachidských přikázání (JKI-J)|sedmi noachidských přikázání]], která p. zachovávala legální status a umožňovala pokojné soužití. |
<span class="section_title">Viz též:</span> [[pohan (JKI-K)|pohan]], [[nevěřící (JKI-I)|nevěřící]] |
<span class="section_title">Viz též:</span> [[pohan (JKI-K)|pohan]], [[nevěřící (JKI-I)|nevěřící]] |
||
Verze z 24. 11. 2021, 14:59
pohan (z lat. paganus – venkovan; hebr. goj – [pro]národ, pl. gojim) Příslušník jiného než vlastního náboženství, v judaismu tedy každý Nežid. V předexilním Izraeli požívali příslušníci nežid. skupin zvláštní status cizinců. Ostré odlišení od nežid. okolí nastalo až po exilu, když byl Ezdrášem rozšířen zákaz smíšených manželství z pův. sedmi kanaánských národů (Dt 7, 1-4) na všechno nežid. obyvatelstvo. Přijetím monoteismu se Židé jasně vymezili vůči provozování idolatrie, která byla napříště obecně spojována s p. a všemožně diskreditována. Překročení hranice mezi Židy a p. dovoloval jen ohled na obecné zásady lidskosti. V talmudickém období se vzhledem ke změněným podmínkám prosadil soubor minimálních požadavků vůči p. v podobě sedmi noachidských přikázání, která p. zachovávala legální status a umožňovala pokojné soužití.