Pilát (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Pilát</span> (Tiberius Pontius Pilatus) V letech 26–36 byl prefektem (policejním úředníkem; později byla tato funkce označována titulem „procurator“) v Judeji, která tehdy patřila k provincii Sýrii. Byl nositelem vysokého státního vyznamenání „přítel císařův“ (J 19,12). Podle Josepha Flavia to byl bezcharakterní úředník; [[evangelium (JKI-K)|evangelia]] zdůrazňují jeho poddajnost, s níž na nátlak některých tehdejších žid. představitelů odsoudil [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše]] k popravě na [[kříž (JKI-K)|kříži]]. V této souvislosti o něm mluví některá kř. [[vyznání (JKI-K)|vyznání]]. Pozdější kř. legenda připisovala P. rysy, které mu zřejmě nebyly vlastní, např. morální nesouhlas s odsouzením Ježíše, vyjádřený symbolickým umytím rukou před zástupem lidu. V této podobě se P. stal lit. i výtvarným typem. |
+ | <span id="entry">Pilát</span> (Tiberius Pontius Pilatus) V letech 26–36 byl prefektem (policejním úředníkem; později byla tato funkce označována titulem „procurator“) v Judeji, která tehdy patřila k provincii Sýrii. Byl nositelem vysokého státního vyznamenání „přítel císařův“ (J 19, 12). Podle Josepha Flavia to byl bezcharakterní úředník; [[evangelium (JKI-K)|evangelia]] zdůrazňují jeho poddajnost, s níž na nátlak některých tehdejších žid. představitelů odsoudil [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše]] k popravě na [[kříž (JKI-K)|kříži]]. V této souvislosti o něm mluví některá kř. [[vyznání (JKI-K)|vyznání]]. Pozdější kř. legenda připisovala P. rysy, které mu zřejmě nebyly vlastní, např. morální nesouhlas s odsouzením Ježíše, vyjádřený symbolickým umytím rukou před zástupem lidu. V této podobě se P. stal lit. i výtvarným typem. |
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br /> |
||
Verze z 25. 11. 2021, 11:39
Pilát (Tiberius Pontius Pilatus) V letech 26–36 byl prefektem (policejním úředníkem; později byla tato funkce označována titulem „procurator“) v Judeji, která tehdy patřila k provincii Sýrii. Byl nositelem vysokého státního vyznamenání „přítel císařův“ (J 19, 12). Podle Josepha Flavia to byl bezcharakterní úředník; evangelia zdůrazňují jeho poddajnost, s níž na nátlak některých tehdejších žid. představitelů odsoudil Ježíše k popravě na kříži. V této souvislosti o něm mluví některá kř. vyznání. Pozdější kř. legenda připisovala P. rysy, které mu zřejmě nebyly vlastní, např. morální nesouhlas s odsouzením Ježíše, vyjádřený symbolickým umytím rukou před zástupem lidu. V této podobě se P. stal lit. i výtvarným typem.