Ratzinger, Joseph (JKI-K): Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Ratzinger, Joseph</span> (1927) Něm. kat. teolog, [[kardinál (JKI-K)|kardinál]]. Studoval teologii v Mnichově, vysvěcen 1951, profesorem dogmatiky na univerzitách v Münsteru, Tübingenu, Řezně. Účastník [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhého vatikánského koncilu]] jako poradce (peritus) něm. episkopátu, stoupenec konciliární teologie, fil. ovlivněný [[personalismus katolický (JKI-K)|personalismem]]. 1965 zal. spolu s K. [[Rahner, Karl (JKI-K)|Rahnerem]] a Y. Congarem mezinár. teol. revui Concilium, později však získal pověst tradicionalisty. Od listopadu 1981 prefekt Kongregace pro nauku víry a předseda Papežské bibl. komise. V letech 2005-2013 [[ |
+ | <span id="entry">Ratzinger, Joseph</span> (1927) Něm. kat. teolog, [[kardinál (JKI-K)|kardinál]]. Studoval teologii v Mnichově, vysvěcen 1951, profesorem dogmatiky na univerzitách v Münsteru, Tübingenu, Řezně. Účastník [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhého vatikánského koncilu]] jako poradce (peritus) něm. episkopátu, stoupenec konciliární teologie, fil. ovlivněný [[personalismus katolický (JKI-K)|personalismem]]. 1965 zal. spolu s K. [[Rahner, Karl (JKI-K)|Rahnerem]] a Y. Congarem mezinár. teol. revui Concilium, později však získal pověst tradicionalisty. Od listopadu 1981 prefekt Kongregace pro nauku víry a předseda Papežské bibl. komise. V letech 2005-2013 [[papež (JKI-K)|papež]] Benedikt XVI., rezignoval. Hl. díla: ''Einführung in das Christentum'', 1968; ''Christlicher Glaube und Europa'', 1981; ''Diener eurer Freude. Meditationen über die priesterliche Spiritualität'', 1988. Čes.: ''Úvod do křesťanství,'' 1991; ''Naděje pro Evropu'', 1993; ''Církev jako společenství'', 1994. |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
||
Verze z 25. 11. 2021, 12:42
Ratzinger, Joseph (1927) Něm. kat. teolog, kardinál. Studoval teologii v Mnichově, vysvěcen 1951, profesorem dogmatiky na univerzitách v Münsteru, Tübingenu, Řezně. Účastník druhého vatikánského koncilu jako poradce (peritus) něm. episkopátu, stoupenec konciliární teologie, fil. ovlivněný personalismem. 1965 zal. spolu s K. Rahnerem a Y. Congarem mezinár. teol. revui Concilium, později však získal pověst tradicionalisty. Od listopadu 1981 prefekt Kongregace pro nauku víry a předseda Papežské bibl. komise. V letech 2005-2013 papež Benedikt XVI., rezignoval. Hl. díla: Einführung in das Christentum, 1968; Christlicher Glaube und Europa, 1981; Diener eurer Freude. Meditationen über die priesterliche Spiritualität, 1988. Čes.: Úvod do křesťanství, 1991; Naděje pro Evropu, 1993; Církev jako společenství, 1994.