vzkříšení (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">vzkříšení</span> (lat. resurrectio; v židovství a křesťanství se nejčastěji užívá řec. slovesa egeirein) Metaforický výraz naděje ([[eschatologie (JKI-K)|eschatologie]], apokalyptika) a naplnění smyslu života ([[soteriologie (JKI-K)|soteriologie]]), v křesťanství také zákl. výraz [[kérygma (JKI-K)|kérygmatu]] a [[vyznání víry (JKI-K)|vyznání]]: „Bůh vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých.“ Nejde o návrat do tohoto života (resuscitaci), ale o přechod do jiného rozměru bytí, který se interpretuje jako vstup do boží blízkosti. Ve většině vyznání dochovaných v [[Nový zákon (JKI-K)|Novém zákoně]] se zdůrazňuje, že [[Bůh (JKI-K)|Bůh]] vzkřísil [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše]]. Vyjadřuje se tím, že nejde o výsledek vzepětí Ježíšových vlastních sil (v tom případě by šlo o příběh héroa, který by se netýkal ostatních lidí), ale o boží čin („nové stvoření“, v římkat. církvi „[[zázrak (JKI-K)|zázrak]]“). – Protože zvěst o v. byla nesrozumitelná ve světě, který neznal žid. apokalyptickou představu eschatologického v., bylo nutné mluvit o v. z mrtvých ([[zmrtvýchvstání (JKI-K)|zmrtvýchvstání]]), a především vyložit výrok o v. metaforou vyvýšení nebo jej touto metaforou nahradit (Fp 2,6–11). |
+ | <span id="entry">vzkříšení</span> (lat. resurrectio; v židovství a křesťanství se nejčastěji užívá řec. slovesa egeirein) Metaforický výraz naděje ([[eschatologie (JKI-K)|eschatologie]], apokalyptika) a naplnění smyslu života ([[soteriologie (JKI-K)|soteriologie]]), v křesťanství také zákl. výraz [[kérygma (JKI-K)|kérygmatu]] a [[vyznání víry (JKI-K)|vyznání]]: „Bůh vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých.“ Nejde o návrat do tohoto života (resuscitaci), ale o přechod do jiného rozměru bytí, který se interpretuje jako vstup do boží blízkosti. Ve většině vyznání dochovaných v [[Nový zákon (JKI-K)|Novém zákoně]] se zdůrazňuje, že [[Bůh (JKI-K)|Bůh]] vzkřísil [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše]]. Vyjadřuje se tím, že nejde o výsledek vzepětí Ježíšových vlastních sil (v tom případě by šlo o příběh héroa, který by se netýkal ostatních lidí), ale o boží čin („nové stvoření“, v římkat. církvi „[[zázrak (JKI-K)|zázrak]]“). – Protože zvěst o v. byla nesrozumitelná ve světě, který neznal žid. apokalyptickou představu eschatologického v., bylo nutné mluvit o v. z mrtvých ([[zmrtvýchvstání (JKI-K)|zmrtvýchvstání]]), a především vyložit výrok o v. metaforou vyvýšení nebo jej touto metaforou nahradit (Fp 2, 6–11). |
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br /> |
||
Verze z 25. 11. 2021, 16:43
vzkříšení (lat. resurrectio; v židovství a křesťanství se nejčastěji užívá řec. slovesa egeirein) Metaforický výraz naděje (eschatologie, apokalyptika) a naplnění smyslu života (soteriologie), v křesťanství také zákl. výraz kérygmatu a vyznání: „Bůh vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých.“ Nejde o návrat do tohoto života (resuscitaci), ale o přechod do jiného rozměru bytí, který se interpretuje jako vstup do boží blízkosti. Ve většině vyznání dochovaných v Novém zákoně se zdůrazňuje, že Bůh vzkřísil Ježíše. Vyjadřuje se tím, že nejde o výsledek vzepětí Ježíšových vlastních sil (v tom případě by šlo o příběh héroa, který by se netýkal ostatních lidí), ale o boží čin („nové stvoření“, v římkat. církvi „zázrak“). – Protože zvěst o v. byla nesrozumitelná ve světě, který neznal žid. apokalyptickou představu eschatologického v., bylo nutné mluvit o v. z mrtvých (zmrtvýchvstání), a především vyložit výrok o v. metaforou vyvýšení nebo jej touto metaforou nahradit (Fp 2, 6–11).