očistec (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
imported>ZRN (zpětně vrácena rozlišení mezisekčních odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">očistec</span> V římkat. učení místo nebo stav dočasného trestu [[duše (JKI-K)|duše]] člověka, který sice zemřel v boží [[milost (JKI-K)|milosti]], avšak nebyly mu odpuštěny tresty za lehké [[hřích (JKI-K)|hříchy]]. Duše v takovém stavu musí být nejprve očištěna, než vstoupí do [[nebe (JKI-K)|nebe]]. Učení o o. navázalo na raně žid. přesvědčení, že člověk bude [[Bůh (JKI-K)|Bohem]] souzen podle svých skutků a přímluva pozůstalých v podobě [[modlitba (JKI-K)|modlitby]] může zmírnit případný trest. [[římskokatolická církev (JKI-K)|Římskokatolická církev]] rozšířila možnost přímluvy v podstatě na všechny činy zbožnosti. Pravoslaví učení o o. neuznává, [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]] je odmítá jako nebibl. představu. |
<span id="entry">očistec</span> V římkat. učení místo nebo stav dočasného trestu [[duše (JKI-K)|duše]] člověka, který sice zemřel v boží [[milost (JKI-K)|milosti]], avšak nebyly mu odpuštěny tresty za lehké [[hřích (JKI-K)|hříchy]]. Duše v takovém stavu musí být nejprve očištěna, než vstoupí do [[nebe (JKI-K)|nebe]]. Učení o o. navázalo na raně žid. přesvědčení, že člověk bude [[Bůh (JKI-K)|Bohem]] souzen podle svých skutků a přímluva pozůstalých v podobě [[modlitba (JKI-K)|modlitby]] může zmírnit případný trest. [[římskokatolická církev (JKI-K)|Římskokatolická církev]] rozšířila možnost přímluvy v podstatě na všechny činy zbožnosti. Pravoslaví učení o o. neuznává, [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]] je odmítá jako nebibl. představu. |
||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[očistec (JKI-I)|očistec]] |
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[očistec (JKI-I)|očistec (JKI-I)]] |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Verze z 4. 12. 2021, 23:06
očistec V římkat. učení místo nebo stav dočasného trestu duše člověka, který sice zemřel v boží milosti, avšak nebyly mu odpuštěny tresty za lehké hříchy. Duše v takovém stavu musí být nejprve očištěna, než vstoupí do nebe. Učení o o. navázalo na raně žid. přesvědčení, že člověk bude Bohem souzen podle svých skutků a přímluva pozůstalých v podobě modlitby může zmírnit případný trest. Římskokatolická církev rozšířila možnost přímluvy v podstatě na všechny činy zbožnosti. Pravoslaví učení o o. neuznává, protestantismus je odmítá jako nebibl. představu.
Viz též: očistec (JKI-I)