avidjá (Buddh): Porovnání verzí

Aktuální verze z 6. 12. 2025, 20:05

avidjá [avidyā], pál. avidždžá [avijjā] – nevědění, nevědomost, to jest neznalost čtyř ušlechtilých pravd (san. árjasatja, pál. arijasačča), tří klenotů (san. triratna, pál. tiratana) a zákona o odplatě za všechny činy (san. karman, pál. kamma). Nevědomost je první člen z dvanáctičlenného řetězce podmíněných příčin vznikání (san. pratítjasamutpáda, pál. patiččasamuppáda); je třetí z poskvrn (san. ásrava, pál. ásava), sedmá z deseti nepřístojností (san. kléša, pál. kilésa), poslední z dosud neprojevených vášní (san. anušaja, pál. anusaja) a také z deseti pout (san. sanjódžana, pál. saňňódžana). Nevědomost je považována za kořen všeho světského zla a mizérie, neboť brání v rozpoznání pravdy a bludu, skutečnosti a přeludu, vyvolává „žízeň“ (san. tršná, pál. tanhá), to jest touhy a choutky a je hlavním činitelem, jenž váže bytosti do řetězce znovuzrozování (sansára). V Dhammapadě se praví: „Nevědomost je největší skvrna; mnichové, očisťte se od této skvrny a buďte bez poskvrny.“ A Itivuttaka: „Všeliká mizérie, jež je na tomto nebo na onom světě, má svůj kořen v nevědomosti.“ V různých školách mahájány se jeví různá pojetí pojmu nevědomosti. Pro madhjamaku to znamená apriorní předsudky, jež brání správnému vidění a hodnocení skutečností, to jest nepochopení skutečné přirozenosti světa, jíž je prázdnota (san. šúnjatá, pál. suňňatá). U sautrántiků a vaibhášiků nevědomost znamená názor, že svět je jednotný a setrvalý, zatímco ve skutečnosti je tomu naopak. Podle vidžňánavády či jógáčáry je nevědomostí nahlížet na jednotliviny jako na objekty nezávislé na vědomí.

Vladimír Miltner

Viz též: avidjá (Hind)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">avidjá</span> [avidyā], pál. ''avidždžá'' [avijjā] – nevědění, nevědomost, to jest neznalost čtyř ušlechtilých pravd (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča''), tří klenotů (san. ''[[triratna (Buddh)|triratna]]'', pál. ''tiratana'') a zákona o odplatě za všechny činy (san. ''[[karman (Buddh)|karman]]'', pál. ''kamma''). Nevědomost je první člen z dvanáctičlenného řetězce podmíněných příčin vznikání (san. ''[[pratítjasamutpáda (Buddh)|pratítjasamutpáda]]'', pál. ''patiččasamuppáda''); je třetí z poskvrn (san. ''[[ásrava (Buddh)|ásrava]]'', pál. ''ásava''), sedmá z deseti nepřístojností (san. ''[[kléša (Buddh)|kléša]]'', pál. ''kilésa''), poslední z dosud neprojevených vášní (san. ''[[anušaja (Buddh)|anušaja]]'', pál. ''anusaja'') a také z deseti pout (san. ''[[sanjódžana (Buddh)|sanjódžana]]'', pál. ''saňňódžana''). Nevědomost je považována za kořen všeho světského zla a mizérie, neboť brání v rozpoznání pravdy a bludu, skutečnosti a přeludu, vyvolává „žízeň“ (san. ''[[tršná (Buddh)|tršná]]'', pál. ''tanhá''), to jest touhy a choutky a je hlavním činitelem, jenž váže bytosti do řetězce znovuzrozování (''sansára''). V ''[[Dhammapada (Buddh)|Dhammapadě]]'' se praví: „Nevědomost je největší skvrna; mnichové, očisťte se od této skvrny a buďte bez poskvrny.“ A ''[[Itivuttaka (Buddh)|Itivuttaka]]'': „Všeliká mizérie, jež je na tomto nebo na onom světě, má svůj kořen v nevědomosti.“ V různých školách ''[[mahájána (Buddh)|mahájány]]'' se jeví různá pojetí pojmu nevědomosti. Pro ''[[madhjamaka (Buddh)|madhjamaku]]'' to znamená apriorní předsudky, jež brání správnému vidění a hodnocení skutečností, to jest nepochopení skutečné přirozenosti světa, jíž je prázdnota (san. ''[[šúnjatá (Buddh)|šúnjatá]]'', pál. ''suňňatá''). U ''[[sautrántikové (Buddh)|sautrántiků]]'' a ''[[vaibhášika (Buddh)|vaibhášiků]]'' nevědomost znamená názor, že svět je jednotný a setrvalý, zatímco ve skutečnosti je tomu naopak. Podle ''[[vidžňánaváda (Buddh)|vidžňánavády]]'' či ''jógáčáry'' je nevědomostí nahlížet na jednotliviny jako na objekty nezávislé na vědomí.
+<span id="entry">avidjá</span> [avidyā], pál. ''avidždžá'' [avijjā] – nevědění, nevědomost, to jest neznalost čtyř ušlechtilých pravd (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča''), tří klenotů (san. ''[[triratna (Buddh)|triratna]]'', pál. ''tiratana'') a zákona o odplatě za všechny činy (san. ''[[karman (Buddh)|karman]]'', pál. ''kamma''). Nevědomost je první člen z dvanáctičlenného řetězce podmíněných příčin vznikání (san. ''[[pratítjasamutpáda (Buddh)|pratítjasamutpáda]]'', pál. ''patiččasamuppáda''); je třetí z poskvrn (san. ''[[ásrava (Buddh)|ásrava]]'', pál. ''ásava''), sedmá z deseti nepřístojností (san. ''[[kléša (Buddh)|kléša]]'', pál. ''kilésa''), poslední z dosud neprojevených vášní (san. ''[[anušaja (Buddh)|anušaja]]'', pál. ''anusaja'') a také z deseti pout (san. ''[[sanjódžana (Buddh)|sanjódžana]]'', pál. ''saňňódžana''). Nevědomost je považována za kořen všeho světského zla a mizérie, neboť brání v rozpoznání pravdy a bludu, skutečnosti a přeludu, vyvolává „žízeň“ (san. ''[[tršná (Buddh)|tršná]]'', pál. ''tanhá''), to jest touhy a choutky a je hlavním činitelem, jenž váže bytosti do řetězce znovuzrozování (''sansára''). V ''[[Dhammapada (Buddh)|Dhammapadě]]'' se praví: „Nevědomost je největší skvrna; mnichové, očisťte se od této skvrny a buďte bez poskvrny.“ A ''[[Itivuttaka (Buddh)|Itivuttaka]]'': „Všeliká mizérie, jež je na tomto nebo na onom světě, má svůj kořen v nevědomosti.“ V různých školách ''[[mahájána (Buddh)|mahájány]]'' se jeví různá pojetí pojmu nevědomosti. Pro ''[[madhjamaka (Buddh)|madhjamaku]]'' to znamená apriorní předsudky, jež brání správnému vidění a hodnocení skutečností, to jest nepochopení skutečné přirozenosti světa, jíž je prázdnota (san. ''[[šúnjatá (Buddh)|šúnjatá]]'', pál. ''suňňatá''). U ''[[sautrántikové (Buddh)|sautrántiků]]'' a ''[[vaibhášika (Buddh)|vaibhášiků]]'' nevědomost znamená názor, že svět je jednotný a setrvalý, zatímco ve skutečnosti je tomu naopak. Podle ''[[vidžňánaváda (Buddh)|vidžňánavády]]'' či ''jógáčáry'' je nevědomostí nahlížet na jednotliviny jako na objekty nezávislé na vědomí.
 ''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[avidjá (Hind)]]
 [[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]
 [[Kategorie:Buddhismus]]