bódhi (Buddh): Porovnání verzí

Aktuální verze z 6. 12. 2025, 20:05

bódhi [bodhi] – „procitnutí“, duchovně velevýznamný okamžik, kdy jedinec v důsledku svého správného a účinného výcviku, to jest kráčením po ušlechtilé osmidílné stezce (san. árjáštángamárga, pál. arijatthangikamagga), náhle prozře a zbaví se nevědomosti (san. avidjá, pál. avidždžá). Duchovní procitnutí má sedm charakteristických určujících prvků, „údů“ (anga²). Podle učení raného buddhismu, to jest hínajány, se k procitnutí dospěje skrze čtyři stupně ušlechtilé cesty (san. árjamárga, pál. arijamagga) zdokonalením sedmatřiceti „věcí (nutných) k procitnutí“ (san. bódhipákšikadharma, pál. bódhipakkhikadhamma) a překonáním nevědomosti (san. avidjá, pál. avidždžá), to jest pochopením a uskutečněním čtyř ušlechtilých pravd (san. árjasatja, pál. arijasačča), totiž zbavením se strastí. Jsou tři různé druhy procitnutí, a to do stavu posluchače (san. šrávaka, pál. sávaka), do stavu buddhy samotáře (san. pratjékabuddha, pál. paččékabuddha) a do stavu dokonalého buddhy (san. sanjaksambuddha, pál. sammásambuddha); tento třetí stav je stavem dokonalé moudrosti (san. sarvadžňatá, pál. sabbaňňatá), který je zván též velké procitnutí (mahábódhi, mahásambódhi). Pro mahájánu procitnutí znamená především rozbřesk uvědomění založeného na moudrosti, že nirvána (pál. nibbána) a sansára jedno jsou, nicméně však stále co subjekt a objekt. To tkví v realizaci moudrosti, v odhalení a uvědomění své vlastní buddhovské přirozenosti, v pochopení vesmírné prázdnoty (san. šúnjatá, pál. suňňatá), ve vševědoucnosti a především ve vědomosti takovosti (tathatá). Také mahájána má trojí druh procitnutí, a to do stavu arhanta (pál. arahant), to jest sám pro sebe, do stavu bódhisattvy (pál. bódhisatta), to jest pro všechny bytosti, a do stavu dokonalého buddhy. Procitnutí vlastně spočívá v tom, že všechny plody (phala) všech činů (san. karman, pál. kamma) jsou už „vyžity“, všechny činy odčiněny, čímž procitnuvší nabude uvědomění totožnosti sebe sama s prapodstatou všehomíra. Buddhovo velké procitnutí (san. sambódhi, mahábódhi, abhisambódha, abhisambódhi, mahásambódhi, sanjaksambódhi, pál. sambódhi, mahábódhi, abhisambódhi, mahásambódhi, sammásambódhi) se událo v úplňkové noci měsíce Dvou větví (san. vaišákha, pál. vésákha; zhruba druhá polovina dubna a první polovina května) během čtyř nočních hlídek (san. prahara, pál. pahara).

Vladimír Miltner

Viz též: bódhi (Hind), bódhi (Tibet), čhangčhub (Tibet)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">bódhi</span> [bodhi] – „procitnutí“, duchovně velevýznamný okamžik, kdy jedinec v důsledku svého správného a účinného výcviku, to jest kráčením po ušlechtilé osmidílné stezce (san. ''[[árjáštángamárga (Buddh)|árjáštángamárga]]'', pál. ''arijatthangikamagga''), náhle prozře a zbaví se nevědomosti (san. ''[[avidjá (Buddh)|avidjá]]'', pál. ''avidždžá''). Duchovní procitnutí má sedm charakteristických určujících prvků, „údů“ (''[[Anga (Buddh)|anga]]''<sup>2</sup>). Podle učení raného buddhismu, to jest ''[[hínajána (Buddh)|hínajány]]'', se k procitnutí dospěje skrze čtyři stupně ušlechtilé cesty (san. ''[[árjamárga (Buddh)|árjamárga]]'', pál. ''arijamagga'') zdokonalením sedmatřiceti „věcí (nutných) k procitnutí“ (san. ''[[bódhipákšikadharma (Buddh)|bódhipákšikadharma]]'', pál. ''bódhipakkhikadhamma'') a překonáním nevědomosti (san. ''[[avidjá (Buddh)|avidjá]]'', pál. ''avidždžá''), to jest pochopením a uskutečněním čtyř ušlechtilých pravd (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča''), totiž zbavením se strastí. Jsou tři různé druhy procitnutí, a to do stavu posluchače (san. ''[[šrávaka (Buddh)|šrávaka]]'', pál. ''sávaka''), do stavu ''buddhy'' samotáře (san. ''[[pratjékabuddha (Buddh)|pratjékabuddha]]'', pál. ''paččékabuddha'') a do stavu dokonalého ''buddhy'' (san. ''[[sanjaksambuddha (Buddh)|sanjaksambuddha]]'', pál. ''sammásambuddha''); tento třetí stav je stavem dokonalé moudrosti (san. ''[[sarvadžňána (Buddh)|sarvadžňatá]]'', pál. ''sabbaňňatá''), který je zván též velké procitnutí (''mahábódhi'', ''mahásambódhi''). Pro ''[[mahájána (Buddh)|mahájánu]]'' procitnutí znamená především rozbřesk uvědomění založeného na moudrosti, že ''[[nirvána (Buddh)|nirvána]]'' (pál. ''nibbána'') a ''[[sansára (Buddh)|sansára]]'' jedno jsou, nicméně však stále co subjekt a objekt. To tkví v realizaci moudrosti, v odhalení a uvědomění své vlastní buddhovské přirozenosti, v pochopení vesmírné prázdnoty (san. ''[[šúnjatá (Buddh)|šúnjatá]]'', pál. ''suňňatá''), ve vševědoucnosti a především ve vědomosti takovosti (''[[tathatá (Buddh)|tathatá]]''). Také ''mahájána'' má trojí druh procitnutí, a to do stavu ''[[arhant (Buddh)|arhanta]]'' (pál. ''arahant''), to jest sám pro sebe, do stavu ''[[Bódhisattva (Buddh)|bódhisattvy]]'' (pál. ''bódhisatta''), to jest pro všechny bytosti, a do stavu dokonalého ''[[Buddha (Buddh)|buddhy]]''. Procitnutí vlastně spočívá v tom, že všechny plody (''[[phala (Buddh)|phala]]'') všech činů (san. ''[[karman (Buddh)|karman]]'', pál. ''kamma'') jsou už „vyžity“, všechny činy odčiněny, čímž procitnuvší nabude uvědomění totožnosti sebe sama s prapodstatou všehomíra. [[Buddha (Buddh)|Buddhovo]] velké procitnutí (san. ''sambódhi'', ''mahábódhi'', ''abhisambódha'', ''abhisambódhi'', ''mahásambódhi'', ''sanjaksambódhi'', pál. ''sambódhi'', ''mahábódhi'', ''abhisambódhi'', ''mahásambódhi'', ''sammásambódhi'') se událo v úplňkové noci měsíce Dvou větví (san. ''[[vaišákha (Buddh)|vaišákha]]'', pál. ''vésákha''; zhruba druhá polovina dubna a první polovina května) během čtyř nočních hlídek (san. ''[[prahara (Buddh)|prahara]]'', pál. ''pahara'').
+<span id="entry">bódhi</span> [bodhi] – „procitnutí“, duchovně velevýznamný okamžik, kdy jedinec v důsledku svého správného a účinného výcviku, to jest kráčením po ušlechtilé osmidílné stezce (san. ''[[árjáštángamárga (Buddh)|árjáštángamárga]]'', pál. ''arijatthangikamagga''), náhle prozře a zbaví se nevědomosti (san. ''[[avidjá (Buddh)|avidjá]]'', pál. ''avidždžá''). Duchovní procitnutí má sedm charakteristických určujících prvků, „údů“ (''[[Anga (Buddh)#2|anga<sup>2</sup>]]''). Podle učení raného buddhismu, to jest ''[[hínajána (Buddh)|hínajány]]'', se k procitnutí dospěje skrze čtyři stupně ušlechtilé cesty (san. ''[[árjamárga (Buddh)|árjamárga]]'', pál. ''arijamagga'') zdokonalením sedmatřiceti „věcí (nutných) k procitnutí“ (san. ''[[bódhipákšikadharma (Buddh)|bódhipákšikadharma]]'', pál. ''bódhipakkhikadhamma'') a překonáním nevědomosti (san. ''[[avidjá (Buddh)|avidjá]]'', pál. ''avidždžá''), to jest pochopením a uskutečněním čtyř ušlechtilých pravd (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča''), totiž zbavením se strastí. Jsou tři různé druhy procitnutí, a to do stavu posluchače (san. ''[[šrávaka (Buddh)|šrávaka]]'', pál. ''sávaka''), do stavu ''buddhy'' samotáře (san. ''[[pratjékabuddha (Buddh)|pratjékabuddha]]'', pál. ''paččékabuddha'') a do stavu dokonalého ''buddhy'' (san. ''[[sanjaksambuddha (Buddh)|sanjaksambuddha]]'', pál. ''sammásambuddha''); tento třetí stav je stavem dokonalé moudrosti (san. ''[[sarvadžňána (Buddh)|sarvadžňatá]]'', pál. ''sabbaňňatá''), který je zván též velké procitnutí (''mahábódhi'', ''mahásambódhi''). Pro ''[[mahájána (Buddh)|mahájánu]]'' procitnutí znamená především rozbřesk uvědomění založeného na moudrosti, že ''[[nirvána (Buddh)|nirvána]]'' (pál. ''nibbána'') a ''[[sansára (Buddh)|sansára]]'' jedno jsou, nicméně však stále co subjekt a objekt. To tkví v realizaci moudrosti, v odhalení a uvědomění své vlastní buddhovské přirozenosti, v pochopení vesmírné prázdnoty (san. ''[[šúnjatá (Buddh)|šúnjatá]]'', pál. ''suňňatá''), ve vševědoucnosti a především ve vědomosti takovosti (''[[tathatá (Buddh)|tathatá]]''). Také ''mahájána'' má trojí druh procitnutí, a to do stavu ''[[arhant (Buddh)|arhanta]]'' (pál. ''arahant''), to jest sám pro sebe, do stavu ''[[Bódhisattva (Buddh)|bódhisattvy]]'' (pál. ''bódhisatta''), to jest pro všechny bytosti, a do stavu dokonalého ''[[buddha (Buddh)|buddhy]]''. Procitnutí vlastně spočívá v tom, že všechny plody (''[[phala (Buddh)|phala]]'') všech činů (san. ''[[karman (Buddh)|karman]]'', pál. ''kamma'') jsou už „vyžity“, všechny činy odčiněny, čímž procitnuvší nabude uvědomění totožnosti sebe sama s prapodstatou všehomíra. [[Buddha (Buddh)|Buddhovo]] velké procitnutí (san. ''sambódhi'', ''mahábódhi'', ''abhisambódha'', ''abhisambódhi'', ''mahásambódhi'', ''sanjaksambódhi'', pál. ''sambódhi'', ''mahábódhi'', ''abhisambódhi'', ''mahásambódhi'', ''sammásambódhi'') se událo v úplňkové noci měsíce Dvou větví (san. ''[[vaišákha (Buddh)|vaišákha]]'', pál. ''vésákha''; zhruba druhá polovina dubna a první polovina května) během čtyř nočních hlídek (san. ''[[prahara (Buddh)|prahara]]'', pál. ''pahara'').
 ''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[bódhi (Hind)]], [[bódhi (Tibet)]], [[čhangčhub (Tibet)]]
 [[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]
 [[Kategorie:Buddhismus]]